Olympie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Na tento článek je přesměrováno heslo Olympia. Další významy jsou uvedeny v článku Olympia (rozcestník).
Olympie, Starověká Olympie
Αρχαία Ολυμπία
nádraží
nádraží
Poloha
Zeměpisné souřadnice
Časové pásmo UTC +2
Stát Řecko Řecko
kraj Západní Řecko
regionální jednotka Élida
obec Starověká Olympie
obecní jednotka Starověká Olympie
komunita Starověká Olympie
Olympie
Red pog.png
Olympie
Olympie, Řecko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 544,9[1] km²
Počet obyvatel 835[2] (2011)
Hustota zalidnění 24,61[3] obyv./km²
Etnické složení převážně Řekové
Náboženské složení převážně Pravoslavné křesťanství
Světové dědictví UNESCO
Název lokality Archeologický park v Olympii
Typ kulturní dědictví
kritérium i, ii, iii, iv, vi
Odkaz 517 (anglicky)
Zařazení 1989 (13. zasedání)
Správa

Olympie, Starověká Olympie (řecky: Αρχαία Ολυμπία, "Starověká Olympie") je město v řecké regionální jednotce Élida v kraji Západní Řecko. Leží na západě Peloponéského poloostrova 19 km od Pyrgu. K roku 2011 žilo v obci Starověká Olympie 13 409 obyvatel, z čehož pouze 835 připadalo na samotné město Starověká Olympie. Ta vyrostla v těsném sousedství arcgeologického parku z památkami stejnojmenného antického svatostánku. Malé město má jednu hlavní třídu, množství hotelů a obchodů se suvenýry.

Členění obce a obecních jednotek[editovat | editovat zdroj]

Obec Starověká Olympie od roku 2011 zahrnuje 4 obecní jednotky. Více než tři pětiny obyvatel žije v obecní jednotce Starověká Olympie. V závorkách je uveden počet obyvatel obecních jednotek a komunit.

Členění komunity[editovat | editovat zdroj]

  • Komunita Starověká Olympie se skládá z vlastního města Starověká Olympie (835) a vesnice Drousa (137).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Olympie byla svatostánek antického Řecka, nacházející se v Elidě, na východ od Pyrgu. V obecnou známost vešla jako dějiště antických olympijských her. V průběhu 19. a 20. století byly její pozůstatky odkryty a lokalita zpřístupněna veřejnosti. V roce 1961 byl na východním úpatí Kronova pahorku otevřen areál Mezinárodní olympijské akademie. V roce 1989 byl archeologický park zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO.

Počátky osídlení, první zmínky a rozkvět Olympie[editovat | editovat zdroj]

Počátky osídlení spadají do poloviny 2. tisíciletí před naším letopočtem a pravděpodobně už okolo roku 1000 před naším letopočtem se tu konaly náboženské slavnosti na počest nejvyššího řeckého boha Dia. V roce 776 př. n. l. se tu konaly první olympijské hry o kterých se dochovaly záznamy. Ty se pak konaly pravidelně jednou za čtyři roky, než je roku 394 zakázal římský císař Theodosius I.. Hry pak sice ještě nějaký čas byly organizovány, již ale pouze na lokální úrovni.

Úpadek a postupný zánik[editovat | editovat zdroj]

První známky postupného úpadku se objevují ve 3. století. Řecko se tehdy jako součást Římské říše dostalo do hluboké krize, což mělo negativní dopady i na samotnou Olympii. Stavební aktivita se zcela zastavila a práce na sochařské výzdobě byly značně utlumeny. V roce 256 vtrhl do země germánský kmen Herulů. V roce 394 vydal římský císař Theodosius I. edikt, kterým zakázal olympijské hry a krátce na to vtrhl do Olympie další germánský kmen, tentokrát Vizigóti. Roku 426 vydává císař Theodosiuse II. edikt ve kterém znovu opakuje zákaz Olympijských her, navíc nařizuje zničit všechny pohanské chrámy. Co v Olympii po vykonání tohoto rozkazu zbylo, bylo zničeno zemětřeseními provázenými záplavami v roce 522 a 551.

Znovuobjevení[editovat | editovat zdroj]

První Evropan, který se vydal do Řecka vyhledat Olympii byl pomořanský Němec Matthias Palbitzki. Svojí cestu uskutečnil v letech 1645 až 1648.

Archeologický park[editovat | editovat zdroj]

Plán parku[editovat | editovat zdroj]

1: Severovýchodní Propyleje – 2: Prytaneion – 3: Filippeion – 4: Heřin chrám – 5: Pelopion – 6: Nymfaion Heroda Attika – 7: Metroon – 8: Pokladnice – 9: Krytý vstup na stadion – 10: Stadion – 11: Stoa Echa – 12: Building of Ptolemy II and Arsinoe – 13: Hestiina stoa – 14: Helenistická budova – 15: Diův chrám – 16: Diův oltář – 17: Ex-voto of Achaeans – 18: Ex-voto of Mikythos – 19: Nike of Paeonius – 20: Gymnasion – 21: Palaestra – 22: Theokoleon – 23: Heroon – 24: Feidova dílna přestavěná na byzantský chrám – 25: Lázně Kladeos – 26: Řecké lázně – 27 a 28: Ubytovny – 29: Leónidaion – 30: Jižní lázně – 31: Búleutérion – 32: Jižní stoa – 33: Nerova villa
Pokladnice I: Sicyon – II: Syracuse – III: Epidamnus ? – IV: Byzantium ? – V: Sybaris ? – VI: Cyrene ? – VII: Unindentified – VIII: Altar ? – IX: Selinunte – X: Metapontum – XI: Megara – XII: Gela

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  1. rozloha celé obce je 544,9 km²
  2. počet obyvatel města je 835, počet obyvatel komunity je 972, počet obyvatel obecní jednotky je 8128, počet obyvatel celé obce 13 409 dle [1]
  3. hustota zalidnění celé obce je 24,61/km²