Andrej Ľudovít Radlinský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Andrej Ľudovít Radlinský
Andrej Ludovit Radlinsky 1863.jpg
Narození 8. července 1817
Dolný Kubín
Úmrtí 26. dubna 1879 (ve věku 61 let)
Kúty
Povolání spisovatel, pedagog, katolický kněz, novinář a fyzik
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Slowensky prawopis s kratkou mluwnici, Ondrej Radlinsky

Andrej Ľudovít Radlinský (8. červenec 1817, Dolný Kubín26. duben 1879, Kúty) byl slovenský římskokatolický kněz, jazykovědec, pedagog, redaktor, fyzik, vydavatel, náboženský spisovatel, zakladatel Spolku sv. Vojtěcha, spoluzakladatel Matice slovenské. Měl pseudonym: Radolínský.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

  • otec Ondrej Radlinský
  • matka Alžbeta Bernoláková

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Studoval na gymnáziu v Ružomberku, Kremnici a v Budíně. V roce 1834 - 1836 studoval filozofii v Oláhově semináři v Trnavě a v semináři v Bratislavě. V roce 1836 - 1840 katedra teologii na univerzitě v Pazmáneu ve Vídni, vedle ní se věnoval i studiu jazykovědy a společenskovědních i exaktních předmětů. V roce 1841 získal doktorát (PhDr.), na univerzitě v Pešti 1841 - vysvěcen na kněze. Působil v Budíně a Zlatých Moravcích a déle i v Bánské Štiavnici, kde zřídil nedělní školy a organizoval spolky mírnosti. V roce 1852 vydal I. svazek prostonárodní bibliotéky, který obsahoval nauku o astronomii, zeměpise a přírodopise. Jeho pořizovatelem byl Maxmilián Jalovecký. Andrej Radlinský musel tajně opustit Slovensko a přesídlil do Vídně, kde spolupracoval s Janem Kollárem. Zde redigoval Slovenské noviny, vydával časopis Cyrill a Method, později s přílohou Přítel školy a literatury, Pešťbudínské znalosti, Katolické noviny.

Andrej Radlinský značně přispěl k vytváření české fyzikální terminologie. V padesátých až sedmdesátých letech 19. století svými všestrannými schopnostmi zasahoval do hospodářského a literárního života a má nezapomenutelné zásluhy při napomáhání rozvoje Slovenského školství, zejména při jeho záchraně. Aktivně se podílel na slovenském národním politickém hnutí, zastánce spolupráce obou konfesí, propagátor české a slovenské vzájemnosti, slavianofil jako jazykovědec ovlivnil vývoj a kodifikaci spisovné češtiny. Spoluzakladatel Matice slovenské a Spolku svatého Vojtěcha. Redaktor, vydavatel a sestavitel náboženských publikací. Zasloužil se o počeštění a později záchranu banskobystrického gymnázia, snažil se založení české právnické akademie v Banské Bystrici, nastolil i potřebu zřizování porodních sálů na Slovensku. Vydával různé školní pomůcky a příručky, jeho učebnice Školník byla významným prostředkem při pozdvižení úrovně vzdělání slovenského národa. Zemřel 26. dubna 1879 a pohřben je v Kútech.

Dílo Školník, které vydal v roce 1871 obsahovalo astronomii, zeměpis, přírodopis, domácí a polní hospodářství, ovocnářství, včelařství, hedvábnictví a nauku o právech a povinnostech občanských pro katolické elementární školy. Učebnice má 316 stran a 12 stran obrázků. Stavba Silozpytu čili fyziky tedy jedné části Školník:

  1. O vlastnostech těles,
  2. O prítažlivosti, tíži, těžišti a rovnováze,
  3. O páčidle, vahách, kolovratu a jiných z kolovratu poskládaných strojích,
  4. O povětří,
  5. O plynech,
  6. O vodě,
  7. O lihu nebo silici,
  8. O světle,
  9. O teplotě,
  10. O hromu,
  11. O zvuku

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • Člen Arkádské akademie věd a umění (Arcas Romanus) v Říme.

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • Pamětní tabule na původním místě rodného domu (od S. Bíroš) v Dolním Kubíně.
  • Hrob s náhrobníkem, sousoší od A. Kováčika a pamětní tabule na faře v Kútech.
  • Část rukopisné pozůstalosti a fotodokumentačný materiál v literárním archivu Matice slovenské.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Duchovný spevník katolícky..., Trnava, vydáno v roce 1882
  • Pravopis slovenský s krátkou mluvnicí, Vídeň, vydáno v roce 1850
  • Nečo zo všeobecného dejepisu..., Vídeň, vydáno v roce 1876

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Andrej Ľudovít Radlinský na slovenské Wikipedii.


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]