Ružomberok
| Ružomberok | |
|---|---|
 Ružomberská radnice | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 49°4′43″ s. š., 19°18′30″ v. d. |
| Nadmořská výška | 494 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Žilinský |
| Okres | Ružomberok |
| Tradiční region | Liptov |
  Ružomberok | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 126,72 km²[1] |
| Počet obyvatel | 27 407 (2021) |
| Hustota zalidnění | 216,3 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | město |
| Starosta | Igor Čombor[2] |
| Vznik | 1233 (první písemná zmínka) |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | Mestský úrad Ružomberok Námestie A. Hlinku 1 034 16 Ružomberok |
| Telefonní předvolba | 044 |
| PSČ | 034 01 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | RK |
| NUTS | 510998 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ružomberok (maďarsky Rózsahegy, německy Rosenberg, 2. pád v češtině Ružomberku) je univerzitní město na severu Slovenska, ležící v Žilinském kraji, na řece Váh. Žije zde přibližně 30 000 obyvatel. První písemná zmínka pochází z roku 1233.
Místní části[editovat | editovat zdroj]
- Černová
- Biely Potok (Ružomberok)
- Hrboltová
- Vlkolínec
- Rybárpole
- Staré Mesto
Historie[editovat | editovat zdroj]
Město bylo založeno ve 13. století, roku 1318 obdrželo městská práva. Od roku 1390 bylo pak součástí hradního panství Likava, od 17. století se stalo jeho správním centrem.
V roce 1729 zde bylo založeno piaristické gymnázium. V roce 1888 zde byla pro toto gymnázium postavena nová budova.[3]
V 19. století byl centrem slovenských politických a podnikatelských snah – vznikla zde Slovenská banka, vycházel tu i časopis Hlas; pocházel odsud i slovenský politik a katolický kněz Andrej Hlinka. Roku 1944 i zde vypuklo Slovenské národní povstání.
Vzdělávání[editovat | editovat zdroj]
Ve městě sídlí Katolická univerzita v Ružomberku a Gymnázium sv. Andreja.
Turismus[editovat | editovat zdroj]
Ružomberok je známý především jeho hornatým okolím, které je často vyhledávané i náročnými turisty a horolezci. Město se nachází v blízkosti Nízkých Tater, Velké Fatry a Chočských vrchů, které umožňují lehké i středně těžké túry.
Součástí Ružomberka je také osada Vlkolínec, která je zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO. Představuje unikátní památkovou a lidovou rezervaci. Velmi oblíbenými jsou procházky po historickém centru Ružomberka, a to po ulicích Mostová a Podhora a po náměstí Andreje Hlinky, jehož součástí je i Mauzoleum Andreje Hlinky, Kostel sv. Ondřeje a historická budova městského úřadu.
Pouze pár kilometrů od Ružomberka se nachází známé lyžařské středisko Skipark Ružomberok, známé také pod jménem Malinô Brdo. V okolí města se nacházejí mnohá menší lyžařská střediska, která jsou vyhledávána především domácí klientelou.
Ve městě se nachází krytá městská plovárna. Nedaleko Ružomberka leží obec Lúčky. Je to lázeňská vesnička v Chočských vrších. 12 kilometrů na východ od Ružomberka je však mnohem více vyhledávané termální koupaliště Thermal park Bešeňová v obci Bešeňová, které má celoroční provoz a patří mezi nejnavštěvovanější na Slovensku.
Mezi méně populární patří splav Váhu, který je na vlastní nebezpečí možný až po vodní nádrž v obci Krpeľany v martinském okrese.
Památky[editovat | editovat zdroj]
- Kostel sv. Ondřeje – slovenská národní kulturní památka z přelomu 13. a 14. století
- Kostel Povýšení sv. Kříže
- Synagoga
- Galerie Ľudovíta Fully
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Ján Burjan (1886–1945), slovenský a československý politik, poslanec Revolučního národního shromáždění
- Ľudovít Fulla (1902–1980), malíř a grafik
- Andrej Hlinka (1864–1938), politik, katolický kněz
- Jiří Holý (1923–2009), herec
- Andrej Hrnčiar (* 1973), primátor města Martin
- Marian Kočner (* 1963), podnikatel
- Peter Lorre (1904 – 1964), slavný hollywoodský herec
- Peter Marcin, (* 1966), herec a moderátor
- Vlasta Průchová (1926–2006), česká jazzová zpěvačka
- Augustín Ráth (1873–1942), první slovenský rektor Univerzity Komenského
- Jozef Rydlo (* 1948), politik
- Karol Sidor (1901–1953), novinář, politik
- Vavro Šrobár (1867–1950), politik, lékař
- Jozef Vengloš (1936–2021), československý fotbalista a fotbalový trenér
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Železniční doprava[editovat | editovat zdroj]
Ružomberok leží na železniční trati č.180 Košice–Žilina.
Siniční doprava[editovat | editovat zdroj]
Okolo Ružomberku vede slovenská dálnice D1, přes kterou v tomto úseku vede evropská silnice E50. Paralelně s dálnicí D1 vede přes Ružomberok slovenská silnice I/18. Obě silnice se zde křižují s evropskou silnicí E77 (slovenská silnice I/59), která spojuje Ružomberok s Banskou Bystricí, a to přes horské sedlo Donovaly (950 m n. m.).
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Registre obnovenej evidencie pozemkov [PDF 937 kB]. Bratislava: Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky, 2014-07-22 [cit. 2018-08-17]. S. 3. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-12. (slovensky)
- ↑ Seznam zvolených starostů obcí, městských částí a primátorů měst ve volbách do orgánů samosprávy obcí [online]. Bratislava: Štatistický úrad Slovenskej republiky, rev. 2014-11-16. Igor Čombor je v seznamu. Dostupné online.
- ↑ 1888. V RUŽOMBERKU STAVAJÚ DOMINANTNÚ BUDOVU. Ružomberský hlas [online]. [cit. 2023-02-18]. Dostupné online. (slovensky)
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Černovská tragédie
- Gymnázium sv. Andreja
- Ihla Malé Tatry
- Katolická univerzita v Ružomberku
- Radnice
- Seznam slovenských měst
- Skautské muzeum Václava Rubeše
- Železniční trať Ružomberok – Korytnica kúpele
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ružomberok na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Ružomberok ve Wikislovníku
Encyklopedické heslo Ružomberk v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Městská televize Ružomberok
- Kulturní Dům Andreje Hlinky
- Černová
