Černová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Černová
Kostel Panny Marie Růžencové
Poloha
Souřadnice
Stát Slovensko Slovensko
Kraj Žilinský
Okres Ružomberok
Tradiční region Liptov
část Ružomberku
Černová
Černová
Správa
Oficiální web www.cernova.sk
Telefonní předvolba +421 44
Označení vozidel RK
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Černová je městská část města Ružomberok, která se nachází západně od Ružomberka směrem na Žilinu, přibližně 4 km od centra. Obklopují ji hory Velké Fatry jako např. Krstá hora, Tri vrchy, Sekanina, Čebrať. Ze severu vesnici omývá řeka Váh. Má přibližně 1 500 obyvatel. Je známá jako rodiště kněze, politika a publicisty Andreje Hlinky, misionáře Vendelína Javorky, kněze Leonarda Sliačana, protikomunistického hrdiny Bernarda Jaška, spisovatelů Juraje Kuniaka či Antona Laučeka a dalších významných osobností.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Černové pochází z roku 1376. Uvádí se v ní, že obec Czernaw leží na západ od centra města na úpatí Velké Fatry v nadmořské výšce 500 metrů. Ze západu tvoří vstupní bránu do města Ružomberok. Černová, v minulosti ulice, dnes část města, má název po šoltysovi jménem Černo. V 14. století byl z města vyslán měšťan Černo, který již existující osadu organicky připojil k městu. Byl jejím prvním rychtářem, skrze něho se osadníci vázali povinnostmi a dávkami k městu a osada dostala nové jméno - Černová Ves. Černová je starší než uvádějí doklady města ze 14. století. Roku 1340 se vymezuje chotár, ve kterém jsou již i území Černová a Čutkovo. Je zřejmé, že už před rokem 1318, kdy byly Ružomberku magistrem Dončom uděleny městské výsady, existoval zárodek Černová. V roce 1376 král Ludvík I. 9. července nařídil rychtářům a obyvatelům všech vesnic ležících v katastru města, aby platili městu daň a aby ve svých sporných záležitostech hledali svou pravdu u představenstva města Ružomberka bez poškození zeměpanských práv. Černová se v tomto období aktivně podílela na vývoji města jako celku.

První sčítání lidu bylo provedeno v roce 1766. Černová měla tehdy 268 obyvatel. V té době byly zřízeny valašské slupy na výrobu sukna na Čutkovském potoku. V roce 1769 byly sepsány urbářské povinnosti čtyř ulic. Černová platila 116 zlatých, kromě rozličných poplatků za oves, pastviny, pole, salaše ... Postupně byly za měšťany přijímáni i její obyvatelé. Jako první to byl Ján Cžernovský, který byl v té době senátorem v Ružomberku. Druhým byl Juraj Sidor, městský mlynář. V roce 1825 měla Černová 860 obyvatel. V roce 1771 jsou evidovány pokusy Černové o osamostatnění. Tyto pokusy byly neúspěšné, ale díky nim se v roce 1832 dosáhlo pro ulice města větší spravedlnosti a rovnoprávnosti. Po roce 1848 zrušením poddanství pokračoval příznivější vývoj, rostla zaměstnanost a byla možnost větších příjmů. Větší rozmach byl zaznamenán až budováním Košicko - Bohumínské železnice a jejího uvedení do provozu roku 1872. Občané Černové byli zaměstnáni zejména při budování tratě a později na stavbě textilní továrny v Rybárpoli.

Důležitou částí historie Černové byla Černovská tragédie, která se odehrála 27. října 1907. Obyvatelé za pomoci kněze a rodáka z Černové Andreje Hlinky postavili kostel v Černové. Na přání obyvatel měl vysvětit kostel Andrej Hlinka, avšak v té době byl suspendován a přednášel na Moravě. Maďarská církevní a světská vrchnost na čele se spišským biskupem Sándorem Parvym rozhodla proti obyvatelům Černové. Svěcením kostela byl pověřen slovenský farář z Liskové Martin Pazúrik spolu s děkanem Pazúrikem a Jozefem Fischerem. Černovčané se proti tomu postavili na odpor. Bránili posvěcení házením kamenů, ale i vlastními těly. Četníci napadli bezbranný dav střelbou, jíž padlo za oběť 15 lidí, 10 bylo těžce a 60 lehce zraněno. V březnu 1908 úřady obvinily přes 55 lidí, z nichž 40 odsoudili k žaláři v trvání od šesti měsíců do tří let, různým peněžitým pokutám a zabavení majetku.

Po letech 1945-48 se Černová nadále držela své podstaty, o čemž svědčí plodná existence divadelního spolku, dvou pěveckých sborů, tělovýchovné jednoty, dvou požárních sborů apod. Dodnes tyto organizace, sdružení a spolky pracují.

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Černová na slovenské Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]