Souřadnice: 48°17′ s. š., 17°44′ v. d.
Sereď
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
| Sereď | |
 | |
| Poloha | |
|---|---|
| Souřadnice | 48°17′ s. š., 17°44′ v. d. |
| Nadmořská výška | 129 m n. m. |
| Stát |
 Slovensko |
| Kraj | Trnavský |
| Okres | Galanta |
| Tradiční region | Dolní Pováží |
  Sereď | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 30,4 km² |
| Počet obyvatel | 15 726 (2017)[1] |
| Hustota zalidnění | 516,5 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | město |
| Starosta | Ing. Martin Tomčányi |
| Vznik | 1313 (první písemná zmínka) |
| Oficiální web |
sered |
| mu@sered.sk | |
| Adresa obecního úřadu |
Mestský úrad Sereď Námestie republiky 10 926 01 Sereď |
| Telefonní předvolba | 031 |
| PSČ | 926 01 |
| Označení vozidel | GA |
| NUTS | 504009 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sereď (maďarsky: Szered) je slovenské město, které se nachází v Trnavském kraji asi 15 km jihovýchodně od Trnavy na pravém břehu řeky Váh. V roce 2005 zde žilo 17 224 obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o městě „Zereth“ pochází z roku 1313 v listině o příjmech z církevních desátků.
V roce 1847 byla do města přivedena koněspřežná železnice z Trnavy. Dne 1.9.1876 byl zahájen provoz na trati Trnava–Sereď s parní trakcí. Dne 1.11.1883 byl zahájen provoz na trati Galanta–Sereď a dne 20.7.1885 byl zahájen provoz na trati Sereď–Leopoldov.[2]
Ve městě byl za druhé světové války zřízen koncentrační tábor pro Židy.
Městské části[editovat | editovat zdroj]
- Dolný Čepeň
- Stredný Čepeň
- Horný Čepeň
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Max Weiss (1857–1927), rakouský šachový mistr
- Anton Hrušecký (1942–2019), slovenský fotbalista a trenér
- Dušan Kabát (* 1944), slovenský fotbalista a trenér
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Sport[editovat | editovat zdroj]
- ŠKF Sereď – fotbalový klub
- Hokejbal – HBK Seredskí Barani
Galerie[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Počet obyvatel SR k 31. 12. 2019. Bratislava. 28. října 2020. Dostupné online.
- ↑ KREJČIŘÍK, Mojmír. Po stopách našich železnic. Praha: Nadas, 1991. ISBN 80-7030-061-2. S. 32,268.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sereď na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
Autoritní data: AUT: ge130784 | GND: 4458472-6 | LCCN: no2012159103 | VIAF: 294270063 | WorldcatID: lccn-no2012159103