Vyhlazovací tábor Sobibor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vyhlazovací tábor Sobibor
Foto genomen vanuit een wachttoren van Sobibor, met gevangenen en bewakers.jpg
Základní informace
Pojmenováno po Sobibór
Poloha
Adresa Gmina Włodawa, PolskoPolsko Polsko
Souřadnice
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nacistický vyhlazovací tábor Sobibor (německy Vernichtungslager Sobibor) se nacházel asi 4 km od stejnojmenné vesnice Sobibór v jihovýchodním Polsku. V období od května 1942 do října 1943 tam bylo zavražděno asi 250 000 lidí.[1] Tábor vznikl v rámci Aktion Reinhardt po vyhlazovacím táboře Belzec a před vyhlazovacím táborem Treblinka.

Před založením tábora[editovat | editovat zdroj]

V okolí Sobiboru vznikalo od roku 1940 velké množství pracovních táborů (Arbeitslager), převážně zemědělského charakteru, např. Krychów, Ruda-Opalin, Osowa, Sawin, Sajczyce, Tomaszówka, Ujazdów, Włodawa, Luta. V těchto táborech pracovali převážně Židé a Poláci. Po vzniku vyhlazovacího tábora byly početní stavy těchto pracovních táborů občas doplňovány lidmi přivezenými do Sobiboru.

Založení tábora[editovat | editovat zdroj]

Lokalitu pro umístění tábora v bažinatém, zalesněném a řídce osídleném území vybrala Ústřední stavební správa SS obvodu Lublin. Stavba tábora byla zahájena v březnu 1942 přímo naproti železniční zastávce Sobibór. Výstavbou byl pověřen SS-Obersturmführer Richard Thomalla. Stavební práce prováděli místní lidé z okolních vesnic a asi 80 Židů z nedalekých ghett. Židé byli po dokončení těchto prací zastřeleni.[2] Tábor zaujímal plochu o rozloze 600 x 400 m, později byl rozšířen až na 58 hektarů.[3]

Na počátku dubna 1942 byl v zájmu urychlení stavebních prací jmenován velitelem tábora Franz Stangl. Na přelomu dubna a května byl již tábor schopen přijmout první transporty.

Vzpoura 1943[editovat | editovat zdroj]

14. října 1943 se přibližně 600 vězňů zaměstnaných v táboře pod vedením sovětského válečného zajatce Alexandra Pečerského vzbouřilo. Po povstání v Treblince dne 2. srpna 1943 bylo povstání v Sobibóru druhé úspěšné v nacistických vyhlazovacích táborech. Příběh povstání byl ztvárněn ve filmu Útěk ze Sobiboru.

Velitelé tábora[editovat | editovat zdroj]

Dozorci[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Obozy hitlerowskie na ziemiach polskich 1939-1945. Informator encyklopedyczny, red. C. Pilichowski a kol., Warszawa 1979, s. 461.
  2. ARAD, J. Belzec, Sobibor, Treblinka. Vyhlazovací tábory akce Reinhard. Praha 2006, s. 40.
  3. Obozy hitlerowskie na ziemiach polskich 1939-1945. Informator encyklopedyczny, red. C. Pilichowski a kol., Warszawa 1979, s. 459.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ARAD, J. Belzec, Sobibor, Treblinka. Vyhlazovací tábory akce Reinhard. Praha 2006, ISBN 80-7341-700-6
  • BLATT, T. T. From the Ashes of Sobibor: A Story of Survival. Northwestern University Press, 1997.
  • MARSZALEK, M. Więzienia i obozy w dystrykcie lubelskim w latach 1939-1944, Zeszyty Majdanka 1969, č. 3.
  • PIOTROWSKI, S. Misja Odilo Globocnika, Warszawa 1949.
  • PILICHOWSKI, C. a kol. (ed.). Obozy hitlerowskie na ziemiach polskich 1939-1945. Informator encyklopedyczny. Warszawa 1979, s. 459-461.
  • RASCHKE, R. Escape from Sobibor. University of Illinois Press 1995.
  • SCHELVIS, J. Sobibor: A History of a Nazi Death Camp. Bloomsbury 2007, ISBN 978-1-84520-418-1.
  • SERENY, G. Into That Darkness: from Mercy Killing to Mass Murder., London 1974, ISBN 0-07-056290-3

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]