Luisa Hollandina Falcká

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Luisa Hollandina Falcká
Portrét Luisy Hollandiny od jejího učitele Gerrita van Honthorst, 1642
Portrét Luisy Hollandiny od jejího učitele Gerrita van Honthorst, 1642
Narození 18. dubna 1622
Haag
Úmrtí 11. února 1709 (ve věku 86 let)
Povolání malířka
Rodiče Fridrich Falcký a Alžběta Stuartovna
Příbuzní bratři Karel I. Ludvík Falcký, Eduard Falcký, Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ16209171, Jindřich Fridrich Falcký, Mořic Falcký, Ruprecht Falcký a Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ92167
sestry Žofie Hannoverská, Alžběta Falcká a Henrietta Marie Falcká
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Luisa Marie Falcká, zvaná Luisa Hollandina, německy Luise Hollandine von der Pfalz (* 18. dubna 1622, Den Haag11. února 1709, cisterciácký klášter Maubuisson), byla falcká princezna, titulární falckraběnka bei Rhein, v letech 16641709 abatyše kláštera Maubuisson, malířka a mědirytec.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Původ, mládí[editovat | editovat zdroj]

Luisa Hollandina se narodila jako druhá dcera/šesté dítě „zimního krále“ Fridricha Falckého (1596–1632) a jeho manželky, anglické princezny Alžběty Stuartovny (1596–1662). Jejími prarodiči byli z otcovy strany falcký kurfiřt Fridrich IV. Falcký a jeho manželka Luisa Juliana Oranžská, z matčiny pak anglický král Jakub I. Stuart a Anna Dánská. Světlo světa spatřila v nizozemském Haagu, kam uprchli její rodiče po ztrátě českého trůnu po bitvě na Bílé hoře; jako jejich první dítě v holandském exilu byla — neboť místo jejího kmotra zaujal nizozemský parlament (Generalstaaten) — pokřtěna jako Luisa Marie Hollandina. Malá princezna vyrůstala v péči vychovatelů v Leidenu. Po ukončení vzdělání se vrátila zpět na dvůr své matky do Haagu. Zde se o její ruku ucházel mezi jinými např. braniborský kurfiřt Fridrich Vilém.

Autoportrét, kolem 1650

Malířka[editovat | editovat zdroj]

Luisa Hollandina byla talentovaná malířka; věnovala se především portrétní malbě pod vedením nizozemského malíře Gerrita van Honthorst. Její díla, natolik kvalitní a zdařilá, že byla často připisována jejímu učiteli, představují většinou její blízké příbuzné; většinou jsou uložena v muzeích v Německu. Luisině umělecké tvorbě byla nicméně věnována pozornost teprve v 80. letech 20. století.

Konverze[editovat | editovat zdroj]

19. prosince roku 1657 z Antverp, kde ještě jako jediná ze sourozenců žila po boku své matky, utekla do Francie, kam ji pozvala její teta z matčiny strany Henrietta Marie Bourbonská. Zde stejně jako její mladší bratr Eduard přestoupila v jednom karmelitánském klášteře na katolickou víru. Útěk a konverze vedly k definitivnímu odpoutání od matky. 25. března roku 1659 se stala novickou a 19. září následujícího roku 1660 jeptiškou kláštera cisterciček v Maubuissonu v Saint-Ouen-l'Aumône (Dep. Val-d'Oise), kde se i nadále věnovala malování. Na přímluvu francouzské koruny se stala v srpnu roku 1664 jeho abatyší. Od nizozemského parlamentu přesto dostala doživotní důchod a také Ludvík XIV. jí udělil roční rentu 6 000 livrů. Luisa Hollandina podporovala svou nejmladší sestru Žofii v úsilí o církevní sjednocení a byla považována za podporovatelku Jacques Bénigne Bossueta.

Byla ve velmi úzkém vztahu se svou neteří Liselottou (provdanou vévodkyní orléanskou), která často navštěvovala Maubuisson. Poslední léta svého života, poté, co ji v roce 1705 ranila mrtvice, byla Luisa Hollandina částečně ochrnutá. Zemřela 11. února 1709 v požehnaném věku 87 let v klášteře v Maubuissonu, kde byla i uložena k poslednímu odpočinku.

Významná díla[editovat | editovat zdroj]

  • Braunschweig, Herzog Anton Ulrich-Museum
    • Dvojportrét anonymního páru jako Mars a Venuše, kolem 1669
  • Hannover, Niedersächsisches Landesmuseum
    • Portrét Alžběty, hraběnky von Nassau, kolem 1660
    • Portrét Alžběty, landkraběnky Hessensko-Kasselské, kolem 1670
    • Portrét Alžběty Šarloty Falcké, kolem r. 1670
  • Isselburg, Museum Wasserburg Anholt
    • Portrét Žofie Hannoverské jako Indiánky, po r. 1644

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Luise Hollandine von der Pfalz na německé Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Herzog Anton Ulrich-Museum Braunschweig – Die holländischen Gemälde, Braunschweig 1983, ISBN 3-922279-01-5
  • Hans Rudolf Füssli: Allgemeines Künstlerlexicon oder kurze Nachricht von dem Leben und den Werken der Mahler, Bildhauer, Baumeister, Kupferstecher, Kunstgiesser, Stahlschneider, etc, 1779, S. 497 Digitalisat

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]