Luisa Juliana Oranžská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Luisa Juliana Oranžská
Portrét
Narození 31. března 1576
Delft
Úmrtí 15. března 1644 (ve věku 67 let)
Královec
Pohřben Královecká katedrála
Potomci Fridrich Falcký, Alžběta Šarlota Falcká, Ludvík Filip Falcký, Luisa Juliana Falcká, Katharina Sophie von der Pfalz, Anna Eleonore von der Pfalz, Ludwig Wilhelm von der Pfalz a Moritz Christian von der Pfalz
Otec Vilém I. Oranžský
Matka Šarlota Bourbonská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Princezna Luisa Juliana Oranžsko-Nasavská (31. března 1576 Delft15. března 1644 Königsberg) byla rodem oranžsko-nasavská princezna a sňatkem falcká kurfiřtka.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Původ, mládí[editovat | editovat zdroj]

Luisa Juliana se narodila jako nejstarší ze šesti dcer, které vzešly za třetího manželství prince Viléma I. Oranžského (1533–1584) s princeznou Šarlotou Bourbonskou (1546–1582), dcerou vévody Ludvíka III. a Jacqueline de Longwy, hraběnky de Bar-sur-Seine. Její matka zemřela v roce 1582, když bylo Luise Julianě šest let, a otec se hned následujícího roku znovu (počtvrté) oženil s Luisou de Coligny (15551620), dcerou slavného admirála Coligny, vůdce francouzských hugenotů, jež mu porodila jediného syna, Frederika Hendrika (1584), pozdějšího nizozemského místodržitele. Poté, co byl Vilém I. roku 1584 zavražděn, vyrůstala Luisa Juliana se svými sestrami v Delftu u nevlastní matky.

Manželství, potomci[editovat | editovat zdroj]

Kurfiřtka Luisa Juliana von der Pfalz

Jako hlava nejvýznamnější protestantské rodiny se Luisa de Coligny snažila najít pro své nevlastní dcery vlivné manžele stejného vyznání. 23. června roku 1593 se princezna Luisa Juliana jako první ze šesti sester provdala v Dillenburgu za falckého kurfiřta Fridricha IV. (1574–1610), syna kurfiřta Ludvíka VI. Falckého a jeho manželky, princezny Alžběty Hesenské (1539–1582). Po svatbě se odebrala v doprovodu své mladší sestry Emilie Antverpiany do Heidelbergu.

Po nuzném dětství a mládí bylo zbožné kurfiřtce přivyknout relativně bohatému dvoru a manželovi, jenž se neodříkal radostí života. Manželství však bylo šťastné a Luisa Juliana se věnovala své rodině. Z manželství vzešlo osm potomků – čtyři synové a čtyři dcery, tři z nich však zemřeli v útlém dětství.

  • Luisa Juliana (1594–1640)
∞ 1612 falckrabě Johann II. von Zweibrücken-Veldenz (1584–1635)
  • Kateřina Žofie (1595–1626), zůstala neprovdána
  • Fridrich (1596–1632), falcký kurfiřt a český král (známý jako "zimní král")
∞ 1613 anglická princezna Alžběta Stuartovna (1596–1662)
∞ 1616 kurfiřt Jiří Vilém Braniborský (1595–1640)
  • Anna Eleonora (1599–1600)
  • Ludvík Vilém (*/† 1600)
  • Mořic Kristián (1601–1605)
  • Ludvík Filip (1602–1655)
∞ 1631 braniborská princezna Marie Eleonora Braniborská (1607–1675), dcera Joachima Friedricha Braniborského

Po předčasné manželově smrti (zemřel roku 1610 ve věku 36 let) byla Luisa Juliana ustavena poručnicí svého nejstaršího syna, v té době teprve čtrnáctiletého (jeho hlavním poručníkem byl však vévoda Johann II. von Pfalz-Zweibrücken). Po roce byl Fridrich prohlášen za plnoletého a Luisa Juliana jej poslala na dvůr své sestry Alžběty Flandriky do Sedanu, aby si zde doplnil vzdělání.

České dobrodružství syna Fridricha a jeho důsledky[editovat | editovat zdroj]

Když zemřel v roce 1619 císař Matyáš Habsburský, zvolily české stavy 24. srpna téhož roku jejího syna, kurfiřta Fridricha Falckého, za českého krále. Luisa důrazně, avšak bezvýsledně svému synovi radila českou korunu nepřijmout. České dobrodružství trvalo jen krátce, po jeho porážce v bitvě na Bílé hoře 8. listopadu roku 1620, jedné z prvních a zároveň nejdůležitějších bitev třicetileté války, musela kurfiřtská rodina opustit Čechy. Před císařskými jednotkami, jež obsadily Rýnskou Falc, musela i Luisa Juliana se zbytkem rodiny uprchnout z vlastní země.

Luisa Juliana pak již svého syna neviděla. Odebrala se dvěma svými vnuky nejprve do Württemberska, avšak zdejší vévoda Jan Fridrich žádal, ze strachu před císařovým hněvem, aby zemi opustili. Luisa Juliana tedy přesídlila do Berlína na dvůr braniborského kurfiřta Jiřího Viléma ke své dceři Alžbětě Šarlotě, jež byla jeho manželkou. Vřavě Třicetileté války však neunikla ani tam – Braniborskem pochodovaly cizí armády a často docházelo k bezuzdnému drancování zasaženého území. Roku 1638 rozhodl Jiří Vilém o přesunutí celého braniborského panovnického dvora do Königsbergu (Královce) ve válkou nezasaženém a relativně klidném Pruském vévodství. Zde Luisa Juliana dne 15. března roku 1644 zemřela a ve zdejší katedrále byla i pochována.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Jan IV. Nasavský
 
 
Jan V. Nasavsko-Viandensko-Dietzský
 
 
 
 
 
 
Marie z Loon-Heinsbergu
 
 
Vilém I. Nasavsko-Dillenburský
 
 
 
 
 
 
Jindřich III. Hesenský
 
 
Alžběta Hesensko-Marburská
 
 
 
 
 
 
Anna von Katzenelnbogen
 
 
Vilém I. Oranžský
 
 
 
 
 
 
Jindřich IX. Stolberský
 
 
Bodo VIII. Stolbersko-Wernigerodský
 
 
 
 
 
 
Matylda z Mansfeldu
 
 
Juliana ze Stolbergu
 
 
 
 
 
 
Filip I. z Eppsteinu
 
 
Anna Eppsteinsko-Königsteinská
 
 
 
 
 
 
Luisa de La Marck
 
Luisa Juliana Oranžská
 
 
 
 
 
Jan VIII. z Vendôme
 
 
Ludvík z La Roche-sur-Yon
 
 
 
 
 
 
Isabela z Beauvau
 
 
Ludvík, hrabě z Montpensier
 
 
 
 
 
 
Gilbert z Montpensier
 
 
Luisa Bourbonská
 
 
 
 
 
 
Klára Gonzagová
 
 
Šarlota Bourbonská
 
 
 
 
 
 
Filip z Longvy
 
 
Jan z Longwy
 
 
 
 
 
 
Jana z Bauffremontu
 
 
Jacqueline de Longwy
 
 
 
 
 
 
Karel z Angoulême
 
 
Jana z Angoulême
 
 
 
 
 
 
Antonie z Polignacu
 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Falcká kurfiřtka
Předchůdce:
Anna z Ostfrieslandu
15931610
Luisa Juliana Oranžská
Nástupce:
Alžběta Stuartovna