Ludovika Bavorská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ludovika Bavorská
Vévodkyně v Bavorsku
Ludovika Bavorská
Ludovika Bavorská
Manžel Maxmilián Josef Bavorský
Narození 30. srpen 1808
Mnichov, Bavorské království
Úmrtí 25. ledna 1892
Mnichov, Bavorské království
Potomci Ludvík Bavorský
Vilém Karel
Helena Bavorská
Alžběta Bavorská
Karel Teodor Bavorský
Marie Bavorská
Matylda Bavorská
Sofie Bavorská
Maxmilián Emanuel Bavorský
Dynastie Wittelsbachové
Otec Maxmilián I. Josef Bavorský
Matka Karolína Frederika Vilemína Bádenská

Ludovika Vilemína Bavorská (německy Ludovika Wilhelmine von Bayern[1], 30. srpna 1808, Mnichov26. ledna 1892, Mnichov) byla bavorská královská dcera a provdaná bavorská vévodkyně, byla matkou rakouské císařovny Alžběty a neapolsko-sicilské královny Marie.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Ludovika se narodila z manželství bavorského královského páru Maxmiliána I. Josefa a Karolíny Bádenské.

Otec, jako syn Fridricha Michaela Falcko-Birkenfeldského a Marie Františky Falcko-Sulzbašské, pocházel z dynastie Wittelsbachů (Falc-Zweibrücken-Birkenfeld-Bischweil). Po smrti bezdětného Karla II. Theodora, který byl také jako Karel IV. Teodor kurfiřtem falckým, v roce 1799 se stal bavorským kurfiřtem a v roce 1806, po povýšení kurfiřtství na království Napoleonem, prvním bavorským králem.

Matka Karolína, dcera dědičného prince Karla Ludvíka a jeho manželky Amálie Hessensko-Darmstadské, se v roce 1797 stala otcovou druhou manželkou. Jejími sestrami byly ruská carevna Jelizaveta Alexejevna, manželka cara Alexandra I. či švédská královna Frederika, manželka krále Gustava IV. Adolfa.

Sourozenci[editovat | editovat zdroj]

Ludovika vyrůstala v početné rodině, její otec měl z prvního manželství čtyři přeživší děti a z druhého včetně Ludoviky pět.

Polorodí sourozenci[editovat | editovat zdroj]

Ludvík se po otcově smrti stal bavorským králem a Karolina Augusta se provdala za rakouského císaře Františka I.

Sestry[editovat | editovat zdroj]

Alžběta Ludovika se stala pruskou královnou, Amálie Augusta a Marie Anna se staly saskými královnami a Žofie Frederika se stala matkou rakouského císaře Františka Josefa I.

Ludovika Bavorská jako stará dáma

Život[editovat | editovat zdroj]

Byla považována za nejkrásnější z Maxmiliánových dcer, přesto se musela, jako jediná z jeho dětí, provdat „pod úroveň“. Už v dětství ji její otec zaslíbil vnukovi Viléma Bavorského, prvního vévody in Bayern. Sňatek Ludoviky a Maxmiliána se konal v roce 1828 u Tegenerského jezera. Povahy obou mladých lidí byly velmi rozdílné. Maxmilián navíc právě prožíval románek s obyčejnou dívkou a netajil se tím, že Ludoviku nemiluje a žení se pouze z ohledu na svého děda; Ludovika se zase chtěla provdat za portugalského prince, do kterého byla zamilovaná.

Manželství Maxe a Ludoviky nebylo příliš šťastné, kromě posledních let, a začalo zamčením novomanžela o svatební noci ve skříni. Maxmilián svou ženu pravidelně podváděl (měl i dvě nemanželské děti), což vedlo k rozmíškám mezi manžely a následnému usmiřování. Max také často cestoval a prováděl různé výstřední kousky, takže se o výchovu dětí starala výhradně Ludovika. Rodina pobývala buď v paláci v Mnichově nebo v zámečku Possenhofen u Starnberského jezera.

Způsob života rodiny se zcela vymykal zvyklostem běžným mezi tehdejší šlechtou. Žili skromně, měšťanským životem; Ludovika milovala venkov a přírodu, nedbala o módu ani o společnost či politiku. Nezajímala ji reprezentace, zabývala se péčí o své děti, což bylo něco zcela neobvyklého. Když však její synovec, císař František Josef I. v roce 1853 hledal nevěstu, využila šanci dostat svou rodinu do blízkosti císařského dvora; původně byla zamýšlena jako nevěsta pro něj nejstarší dcera Helena, František Josef se však prudce zamiloval do její mladší, teprve patnáctileté sestry Alžběty, která se také stala rakouskou císařovnou.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Ludovika s dětmi Ludvíkem, Helenou a novorozenou Alžbětou

Z manželství s vévodou Maxem se narodilo devět děti, jedno zemřelo v dětském věku[2]:

~ 1859 Jindřiška Mendlová (1833 - 1891), později svobodná paní z Wallersee
~ 1892 Antonie Barthová, později von Bartholf (1871 - 1956)
~ 1858 Maxmilián Anton Thurn-Taxis (1831 - 1867)
~ 1854 František Josef I., rakouský císař
~ 1865 Žofie Saská (1845 - 1867)
~ 1874 Marie Josefa Portugalská (1857 - 1943)
~ 1859 František II., král obojí Sicílie
~ 1861 Ludvík, hrabě Trani
~ 1868 Ferdinand Orléanský, vévoda z Alenconu
~ 1875 Amálie Sasko-Coburská

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PIRNTKE, Gunter. Aufstieg und Fall der Kaiserin von Österreich. [s.l.] : Lulu.com. 178 s. Dostupné online. ISBN 9781291293746. (německy)  
  2. http://genealogy.euweb.cz/wittel/wittel6.html#WiB

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Ludovika Bavorská ve Wikimedia Commons