Evžen de Beauharnais

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Evžen de Beauharnais
Narození 3. září 1781
Paříž
Úmrtí 21. února 1824 (ve věku 42 let)
Mnichov
Místo odpočinku Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ265745
Povolání politik, důstojník a katolický kněz
Ocenění velkokříž Řádu čestné legie
rytíř Řádu zlatého rouna
Jména vepsaná pod Vítězným obloukem
Manžel(ka) Augusta Bavorská
Děti Amélie de Beauharnais, Joséphine de Beauharnais mladší, Auguste de Beauharnais, Maximilian de Beauharnais, Eugénie de Beauharnais a Théodolinde de Beauharnais
Rodiče Alexandre de Beauharnais a Joséphine de Beauharnais
Příbuzní bratři Jules Barthélemy-Saint-Hilaire, Charles Léon, Alexandre Colonna-Walewski, Napoleon II. a Eugen Megerle von Mühlfeld
sestry Hortense de Beauharnais, Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ286802 a Stéphanie de Beauharnais
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Evžen de Beauhernais, francouzsky: Eugène Rose de Beauharnais, (3. září 1781, Paříž21. února 1824, Mnichov) byl francouzským princem, italským místokrálem, dědičným frankfurtským velkovévodou, vévodou z Leuchtenberku a knížetemEichstättu.


Rodina[editovat | editovat zdroj]

Narodil se Marii Rose de Beauharnais, rozené de Tascher de la Pagerie, a jejímu manželovi vikomtu Alexandrovi de Beauhernais. Josefína (Marie Rose) vyrostla na Martiniku jako dcera majitele cukrové plantáže a v patnácti letech byla poslána do Francie, aby se tam provdala za svého bratrance Alexandra. Alexandr byl synem martinického guvernéra, markýze de la La Ferté-Beauharnais Françoise de Beauharnais, a Marie de Chastullé. Po matčině smrti se Alexandrův otec znovu oženil s Evženií de Tascher de la Pagerie.

Manželství mezi Evženovými rodiči nebylo šťastné. Matka nakonec po klášterním vyhnanství požádala roku 1785 o rozluku a vrátila se na Martinik. Roku 1789 (počátek Francouzské revoluce) se vrátila do Paříže a její salón se stal místem schůzek poslanců Národního shromáždění, včetně jejího manžela. Během pár let se revoluce změnila v krvavou hrůzovládu, jíž padly za oběť tisíce aristokratů včetně krále Ludvíka XVI. a královny Marie Antoinetty.

Evženův otec byl obžalován ze spiknutí a 23. července 1794 sťat gilotinou. Veškerý majetek "zrádce" republika zabavila. Matka tomuto osudu unikla a roku 1796 se provdala za generála Italské armády, Korsičana Napoleona Bonaparta. Na jeho přání začala používat jméno Josefína, madam Bonaparte.

Život[editovat | editovat zdroj]

Evžen i jeho sestra Hortensie navštěvovali přední školy v Saint-Germain. V době, kdy se jeho rodina vyrovnávala s tíživým osudem, se stal tesařským učněm. V roce 1797 se stal Napoleonovým pobočníkem. Bojoval v Egyptě, kde byl zraněn střepinou do hlavy, či v bitvě u Marenga. V roce 1804 získal povýšení na generála a byl dosazen na post velitele jízdních myslivců Císařské gardy.[1] Od tohoto roku byl také členem francouzské císařské rodiny a italským místokrálem. Roku 1806 se oženil s bavorskou princeznou Augustou (1788 – 1851). O tři roky později vedl armádu v bitvě u Sacile, kde utrpěl porážku. O dva měsíce později za asistence svého vojenského poradce Jacqua MacDonalda zvítězil v bitvě u Raabu (dnešní Győr) a následně i u Wagramu. V roce 1812 se zúčastnil tažení do Ruska, kde se vyznamenal hlavně v bitvě u Borodina a Malojaroslavce.[1]

Po Napoleonově pádu přesídlil do Mnichova. 14. listopadu 1817 mu byl bavorským králem Maxmiliánem I. udělen titul vévody z Leuchtenberka a knížete z Eichstättu. Zemřel ve věku 42 let na krvácení do mozku.[1]

Potomci[editovat | editovat zdroj]

S bavorskou princeznou Augustou měl sedm dětí:

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c HAYTHORNTHWAITE, Philip. Napoleonovi vojevůdci 1809-1815. Praha : Grada Publishing, 2007. 64 s. ISBN 978-80-247-1890-3. Kapitola Životopisy, s. 10-11. (čeština)  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • GULLAND Sandra, Různé životy a tajné smutky Josefíny B., TALPRESS, Praha 2003, BN 80-7197-207-X
  • GULLAND Sandra, Příběhy vášně, příběhy žalu, TALPRESS, Praha 2004, ISBN 80-7197-208-8
  • GULLAND Sandra, Poslední velký tanec na zemi, TALPRESS, Praha 2004, ISBN 80-7197-220-7

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Evžen de Beauharnais ve Wikimedia Commons

Předchůdce:
-
Znak z doby nástupu Italský vicekrál
1805 - 1814
Znak z doby konce vlády Nástupce:
-
Předchůdce:
-
Znak z doby nástupu Leuchtenberský vévoda
1817 - 1824
Znak z doby konce vlády Nástupce:
August