Evžen de Beauharnais

Evžen de Beauharnais
Evžen de Beauharnais
Narození	3. září 1781; Paříž
Úmrtí	21. února 1824 (ve věku 42 let); Mnichov
Příčina úmrtí	cévní mozková příhoda
Místo pohřbení	kostel svatého Michaela v Mnichově
Alma mater	Irish College in Paris
Povolání	politik, důstojník, voják a sběratel umění
Ocenění	velkokříž Řádu čestné legie; Řád meče; Řád Serafínů; Řád železné koruny; Královský uherský řád sv. Štěpána; … více na Wikidatech
Nábož. vyznání	katolická církev
Choť	Augusta Bavorská (1806–1824)
Partner(ka)	Louise Jeanne Nicole Arnolde Denis de Kereden de Tobriand de Masa y Leunda y Aristiguieta
Děti	Amélie de Beauharnaisová; Joséphine de Beauharnaisová mladší; Auguste de Beauharnais; Maximilian de Beauharnais; Eugénie de Beauharnaisová; Théodolinde de Beauharnaisová; … více na Wikidatech
Rodiče	Alexandre de Beauharnais a Joséphine de Beauharnaisová
Rod	Beauharnaisové
Příbuzní	Napoleon II., Stéphanie de Beauharnaisová, Émilie de Pellapraová, Hortense de Beauharnaisová, Jules Barthélemy-Saint-Hilaire, Karel Leon Denuelle, Alexandre Colonna-Walewski a Eugen Megerle von Mühlfeld (sourozenci); Napoleon Bonaparte (adoptivní rodič); Marie Amálie Portugalská (vnučka)
Funkce	člen Konzervativního senátu; francouzský pair; leuchtenberský vévoda
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Evžen de Beauhernais, francouzsky: Eugène Rose de Beauharnais, (3. září 1781, Paříž – 21. února 1824, Mnichov) byl francouzský princ, italský místokrál, dědičný frankfurtský velkovévoda, vévoda z Leuchtenberku a kníže z Eichstättu a nevlastní syn Napoleona Bonaparta.

Rodina

Narodil se Marii Rose de Beauharnais, rozené de Tascher de la Pagerie, a jejímu manželovi vikomtu Alexandrovi de Beauhernais. Josefína (Marie Rose) vyrostla na Martiniku jako dcera majitele cukrové plantáže a v patnácti letech byla poslána do Francie, aby se tam provdala za svého bratrance Alexandra. Alexandr byl synem martinického guvernéra, markýze de la La Ferté-Beauharnais Françoise de Beauharnais, a Marie de Chastullé. Po matčině smrti se Alexandrův otec znovu oženil s Evženií de Tascher de la Pagerie.

Manželství mezi Evženovými rodiči nebylo šťastné. Matka nakonec po klášterním vyhnanství požádala roku 1785 o rozluku a vrátila se na Martinik. Roku 1789 (počátek Francouzské revoluce) se vrátila do Paříže a její salón se stal místem schůzek poslanců Národního shromáždění, včetně jejího manžela. Během pár let se revoluce změnila v krvavou hrůzovládu, jíž padly za oběť tisíce aristokratů včetně krále Ludvíka XVI. a královny Marie Antoinetty.

Evženův otec byl obžalován ze spiknutí a 23. července 1794 sťat gilotinou. Veškerý majetek „zrádce“ republika zabavila. Matka tomuto osudu unikla a roku 1796 se provdala za generála Italské armády, Korsičana Napoleona Bonaparta. Na jeho přání začala používat jméno Josefína, madam Bonaparte.

Život

Evžen i jeho sestra Hortensie navštěvovali přední školy v Saint-Germain. V době, kdy se jeho rodina vyrovnávala s tíživým osudem, se stal tesařským učněm. V roce 1797 se stal Napoleonovým pobočníkem. Bojoval v Egyptě, kde byl zraněn střepinou do hlavy, či v bitvě u Marenga. V roce 1804 získal povýšení na generála a byl dosazen na post velitele jízdních myslivců Císařské gardy.^[4] Od tohoto roku byl také členem francouzské císařské rodiny a italským místokrálem. Roku 1806 se oženil s bavorskou princeznou Augustou (1788–1851). O tři roky později vedl armádu v bitvě u Sacile, kde utrpěl porážku. O dva měsíce později za asistence svého vojenského poradce Jacqua Macdonalda zvítězil v bitvě u Raabu (dnešní Győr) a následně i u Wagramu. V roce 1812 se zúčastnil tažení do Ruska, kde se vyznamenal hlavně v bitvě u Borodina a Malojaroslavce.^[4]

Po Napoleonově pádu přesídlil do Mnichova. 14. listopadu 1817 mu byl bavorským králem Maxmiliánem I. udělen titul vévody z Leuchtenberka a knížete z Eichstättu. Zemřel ve věku 42 let na krvácení do mozku.^[4]

Potomci

S bavorskou princeznou Augustou měl sedm dětí:

Joséphine (14. března 1807 – 7. června 1876), ⚭ 1823 Oskar I. (4. července 1799 – 8. července 1859), král švédský a norský od roku 1844 až do své smrti
Evženie (22. prosince 1808 – 1. září 1847), ⚭ 1826 kníže Konstantin Hohenzollernsko-Hechingenský (16. února 1801 – 3. září 1869)
August (9. prosince 1810 – 28. března 1835), leuchtenberský vévoda, ⚭ 1835 Marie II. (4. dubna 1819 – 15. listopadu 1853), portugalská královna v letech 1826–1828 a 1834–1853
Amélie (31. července 1812 – 26. ledna 1873), ⚭ 1829 Petr I. Brazilský (12. října 1798 – 24. září 1834), brazilský císař v letech 1822–1831 a portugalský král nakrátko v roce 1826
Teodolinda (13. dubna 1814 – 1. dubna 1857), ⚭ 1841 Vilém Württemberský (6. července 1810 – 17. července 1869)
Karolína Klotylda (*/† 1816)
Maxmilián (2. října 1817 – 1. listopadu 1852), leuchtenberský vévoda a kníže, ⚭ 1839 Marie Nikolajevna Romanovová (18. srpna 1819 – 21. února 1876), ruská velkokněžna

Reference

↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
↑ Darryl Roger Lundy: The Peerage.
↑ Богарнэ. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek IV.
↑ ^a ^b ^c HAYTHORNTHWAITE, Philip. Napoleonovi vojevůdci 1809-1815. Praha: Grada Publishing, 2007. 64 s. ISBN 978-80-247-1890-3. Kapitola Životopisy, s. 10–11.

Literatura

GULLAND Sandra, Různé životy a tajné smutky Josefíny B., TALPRESS, Praha 2003, BN 80-7197-207-X
GULLAND Sandra, Příběhy vášně, příběhy žalu, TALPRESS, Praha 2004, ISBN 80-7197-208-8
GULLAND Sandra, Poslední velký tanec na zemi, TALPRESS, Praha 2004, ISBN 80-7197-220-7

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Evžen de Beauharnais na Wikimedia Commons

Předchůdce:
-

Italský vicekrál
1805–1814

Nástupce:
-

Předchůdce:
-

Leuchtenberský vévoda
1817–1824

Nástupce:
August

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[bcbc64b5ecc63ab38986e70236faed356f370892-1] Dostupné online. [cit. 2020-08-07].

[3913844e06e055e8cd81608f22bad0e604d89d2d-2] Darryl Roger Lundy: The Peerage.

[510cd78412d76cb9c755a283ddd684dd23372fd4-3] Богарнэ. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek IV.

[hayth-4] HAYTHORNTHWAITE, Philip. Napoleonovi vojevůdci 1809-1815. Praha: Grada Publishing, 2007. 64 s. ISBN 978-80-247-1890-3. Kapitola Životopisy, s. 10–11.

[1]

[2]

[3]

[4]