Alexandre de Beauharnais

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Alexandre de Beauharnais
Alexandre de Beauharnais.jpg
Narození 28. května 1760
Fort-de-France
Úmrtí 23. července 1794 (ve věku 34 let)
Paříž
Příčina úmrtí gilotina
Místo pohřbení Hřbitov Picpus
Alma mater Univerzita Heidelberg
Manžel(ka) Joséphine de Beauharnais
Děti Evžen de Beauharnais
Hortense de Beauharnais
Rodiče Francis V de Beauharnais
Funkce poslanec francouzského Národního shromáždění
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexandre François Marie de Beauharnais, vikomt de Beauharnais (28. května 1760, Fort-de-France, ostrov Martinique23. července 1794, Paříž, popraven) byl francouzský voják a politik, krátce předseda Národního shromáždění. Byl prvním manželem Joséphiny, pozdější císařovny Francouzů a manželky Napoleona I.

Život[editovat | editovat zdroj]

Alexandre, Vicomte de Beauharnais se vyznamenal během americké války o nezávislost, kde působil ve francouzském expedičním sboru pod velením generála Rochambeau. Od roku 1784 sloužil v jízdním pluku Royal-Champagne a roku 1788 dosáhl hodnosti majora.

Při výbuchu revoluce se stal za šlechtu poslancem zasedání generálních stavů. Byl jedním z prvních šlechticů, kteří v Národním shromáždění přestoupili k třetímu stavu. V první fázi revoluce byl považován za předního politika a v době pokusu o útěk krále Ludvíka XVI. s rodinou byl Alexandre předsedou Národního shromáždění (červen 1791). Krátce poté se vrátil do armády a stal se generálním adjutantem severní armády pod velením generála Custine. V armádě byl úspěšný a 7. září 1792 byl povýšen do hodnosti brigádního generála. Pak roku 1793 převzal již jako divizní generál (povýšen 8. března 1793) vrchní velení rýnské armády (23. května 1793). Z funkce však krátce nato odstoupil, na základě Carnotova dekretu, nařizujícího odchod šlechticů z armády. V důsledku falešného obvinění byl zatčen roku 1794 a revolučním tribunálem byl odsouzen k smrti. Zemřel na popravišti čtyři dny před pádem Robespierovým a tedy i koncem hrůzovlády. Je pohřben v hromadném hrobě na hřbitově Cimetière de Picpus v Paříži.

Ve vězení se smířil se svou ženou, od které žil po soudní rozluce odděleně několik let. Manželkou byla Josephina Tascher de la Pagerie (nar. 1763), též rodačka z ostrova Martinique.

Z manželství, které bylo uzavřeno 13. prosince 1779, pocházely dvě děti:

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]