Amálie Hesensko-Darmstadtská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Amálie Hesensko-Darmstadtská
dědičná bádenská princezna
Amálie Hesensko-Darmstadtská (1811)
Sňatek 15. července 1775
Manžel Karel Ludvík Bádenský
Úplné jméno Frederika Amálie
Narození 20. června 1754
Prenzlau
Úmrtí 21. června 1832 (78 let)
Bruchsal
Potomci Kateřina Amálie Kristiana Luisa Bádenská
Karolína Frederika Vilemína Bádenská
Luisa Bádenská
Frederika Dorotea Bádenská
Marie Bádenská
Karel Fridrich Bádenský
Karel Ludvík Fridrich Bádenský
Vilemína Luisa Bádenská
Dynastie Hesenští
Otec Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský
Matka Karolína Zweibrückenská

Amálie Hesensko-Darmstadtská (20. června 175421. června 1832) byla dcerou Ludvíka IX. Hesensko-Darmstadtského a Karolíny Zweibrückenské.

Život[editovat | editovat zdroj]

Amálie se narodila v Prenzlau a v roce 1772 přijela do Petrohradu na návštěvu ruského dvora jako jedna z možných nevěst careviče Pavla. Pavel se však rozhodl pro její sestru Vilemínu.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

15. července 1775 se Amálie provdala za svého bratrance, dědičného bádenského prince Karla Ludvíka. Byl synem Karla Fridricha Bádenského a Karolíny Luisy Hesensko-Darmstadtské, dcery Ludvíka VIII. Hesensko-Darmstadtského. Amálie měla s Karlem Ludvíkem několik dětíː

V manželství si Amálie stěžovala na chlad svého tchána a na dětinskost manžela. Od smrti tchyně v roce 1783 do svatby syna v roce 1806 byla první dámou u dvora. V roce 1801 navštívila s rodinou dceru carevnu Luisu v Rusku a dceru královnu Frederiku v září 1801 ve Švédsku. Během pobytu ve Švédsku byla popsána jako vtipná, inteligentní a přesná a také jako plně ovládající svého manžela. Navštívili Drottningholmský palác a Gripsholm a Amálie se ujala Hedviky Šlesvicko-Holštýnsko-Gottorpské, kterou král neměl rád, a pokárala dceru za její upjaté a nepřátelské chování na veřejnosti. Její manžel zemřel v důsledku nehody ještě před odjezdem a Amálie zůstala s rodinou ve Švédsku až do května 1802. Krátce před svým odjezdem byla uvedena do lóže Yellow Rose Karla Adolfa Bohemana tím, že jím byla označena za větev Zednářů.

Pozdější léta[editovat | editovat zdroj]

Během svých návštěv Ruska a Švédska se pokoušela usmířit mezi sebou své dva zetě, ruské a švédské panovníky. V roce 1803 hostila švédskou královskou rodinu v Badenu. Během této návštěvy se říkalo, že svou milostí a zábavností, živým zájmem o politiku a stejnými názory, měla možnost získat vliv nad svým zetěm. Jako soupeřka Napoleona Bonaparte se snažila zabránit sňatku svého syna se Stéphanie de Beauharnais, a po svatbě v roce 1806 odešla na své vdovské panství v Bruchsalu. V roce 1807 Amálie poslala své dceři Frederice Švédské dopis od její druhé dcery, ruské carevny dopis, ve snaze přesvědčit Frederiku, aby využila svého vlivu a přiměla svého manžela uzavřít mír mezi Švédskem a Napoleonem, což se nepodařilo.

V roce 1809 přijala dceru Frederiku a její rodinu poté, co byl její zeť svržen ze švédského trůnu. V roce 1811 se snažila Gustava Adolfa odradit od rozvodu s její dcerou, když se to však ukázalo jako nezbytné, zařídila pro svou dceru ekonomickou nezávislost a péči o vnoučata. Během Vídeňského kongresu v roce 1815 se Amálie svým vlivem na zetě Alexandra I. podílela na tom, že Bádenské velkovévodství zůstalo bez ztráty území.

Amálie zemřela 21. června 1832 v Bruchsalu.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Amalie of Hesse-Darmstadt na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Amalie von Hessen-Darmstadt ve Wikimedia Commons