Marie Bádenská

Marie Bádenská
	Brunšvicko-Wolfenbüttelská vévodkyně
	Marie Bádenská, Johann Heinrich Schröder, 1804/1805
Úplné jméno	Marie Alžběta Vilemína
Narození	7. září 1782; Karlsruhe
Úmrtí	20. dubna 1808 (25 let); Bruchsal
Sňatek	1. listopadu 1802
Manžel	Fridrich Vilém Brunšvicko-Wolfenbüttelský
Potomci	Karel II. Brunšvický; Vilém Brunšvický
Dynastie	Zähringové
Otec	Karel Ludvík Bádenský
Matka	Amálie Hesensko-Darmstadtská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Bádenská (Marie Elisabeth Wilhelmine; 7. září 1782, Karlsruhe – 20. dubna 1808, Bruchsal) byla sňatkem s vévodou Fridrichem Vilémem brunšvicko-wollfenbüttelskou vévodkyní. Narodila se jako dcera bádenského dědičného prince Karla Ludvíka a jeho manželky Amálie Hesensko-Darmstadtské.

Život[editovat | editovat zdroj]

Marie se narodila v Karlsruhe. V době války proti Francii pobývala v Prenzlau. V roce 1806 její tchán uprchl od napoleonských vojsk do Altony, kde zemřel na zranění, která utrpěl ve válce proti Francii. Marie a její tchyně Augusta Frederika Hannoverská přišly za ním k jeho nemocničnímu lůžku, ale když francouzská armáda zamířila k Hamburku, britský velvyslanec jim poradil, aby uprchly; krátce po jejich odchodu vévoda Karel Vilém Ferdinand zemřel. Obě ženy byly pozvány Mariiným švagrem Gustavem IV. Adolfem do Švédska. Augusta raději zůstala u své neteře Luisy Augusty Dánské v Augustenburgu, ale Marie nabídku přijala a spolu se svými dětmi se připojila ke švédskému králi a královně v Malmö. Její manžel obdržel od císaře povolení zůstat v Altoně.

Její bratr, dědičný bádenský princ, se oženil se Stéphanie de Beauharnais, a jako spojenec Napoleona se v Berlíně k císaři připojil. Napoleon se odmítal setkat s Mariiným manželem, ale řekl, že by rád viděl ji, a tak jí Mariin bratr napsal a požádal, aby přijela za Napoleonem do Berlína a jako vyslankyně Brunšviku promluvila jménem svého manžela. Marie návrh přijala a sama cestovala do Berlína, ve Stralsundu však byla zastavena svým manželem, protože se věřilo, že měl Napoleon v úmyslu provdat ji za svého bratra Jérôma Bonaparta. Její manžel ji údajně skutečně miloval a dvakrát ji tajně navštívil ve Švédsku.

Během pobytu ve Švédsku žila Marie s královskou rodinou v Malmö. Marie prý byla zvyklá na neformální jednání se svými dvorními dámami a cítila se omezovaná v domácnosti svého přísného a temperamentního švagra krále, s nímž těžko vycházela. V květnu 1807 její sestra královna Frederika opustila Malmö a vrátila se do Stockholmu na porod dítěte. Královna požádala Marii, aby ji doprovázela, ale král vyžadoval Mariin návrat do Německa, což se také stalo.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Marie Bádenská se 1. listopadu 1802 v Karlsruhe provdala za Fridricha Viléma Brunšvicko-Wolfenbüttelského. Marie zemřela čtyři dny po porodu mrtvé dcery na horečku omladnic v Bruchsalu. Dohromady manželovi porodila tři dětiː

Karel II. Brunšvický (30. října 1804 – 18. srpna 1873), od roku 1815 do roku 1830 vévoda brunšvický, svobodný a bezdětný
Vilém Brunšvický (25. dubna 1806 – 18. října 1884), vévoda brunšvický od roku 1830 až do své smrti, zemřel svobodný, ale měl nelegitimní potomky
dcera (*/† 16. dubna 1808)