Arnošt Ludvík Hesensko-Darmstadtský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Arnošt Ludvík Hesensko-Darmstadtský
hesensko-darmstadtský lankrabě
Narození 15. prosince 1667
Gotha
Úmrtí 12. září 1739
zámek Jägersburg, Einhausen
Manželka Dorotea Šarlota Braniborsko-Ansbašská
Luisa Žofie von Spiegel zum Desenberg
Potomci Dorotea Žofie Hesensko-Darmstadtská
Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský
Karel Vilém Hesensko-Darmstadtský
František Arnošt Hesensko-Darmstadtský
Frederika Šarlota Hesensko-Darmstadtská
Luisa Šarlota z Eppsteinu
Frederika Žofie z Eppsteinu
nemanželské
Fridrich Karel Ludvík von Hohenstein zu Fürstenfeld
Dynastie Hesenští
Otec Ludvík VI. Hesensko-Darmstadtský
Matka Alžběta Dorotea Sasko-Gothajsko-Altenburská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arnošt Ludvík Hesensko-Darmstadtský (15. prosince 1667, Gotha12. září 1739, Einhausen) byl od roku 1678 hesensko-darmstadtským lankrabětem.

Život[editovat | editovat zdroj]

Arnošt Ludvík se narodil jako nejstarší syn z druhého manželství lankraběte Ludvíka VI. Hesensko-Darmstadtského s Alžbětou Doroteou Sasko-Gothajsko-Altenburskou. V jedenácti letech se stal po smrti svého nevlastního bratra Ludvíka VII. v roce 1678 lankrabětem.

Touha Arnošta Ludvíka napodobit francouzský dvůr Ludvíka XIV. způsobila, že se jeho země zadlužila. Na jeho dvoře pracovali barokní skladatelé Christoph Graupner a Ernst Christian Hesse a architekt Louis Remy de la Fosse. V roce 1739 dlužila země 4 miliony guldenů, desetinásobek ročního příjmu.

Lankrabě Arnošt Ludvík zemřel 12. září 1739 na zámku Jägersburg u Einhausenu ve věku 71 let.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

Arnošt Ludvík se poprvé oženil jako dvacetiletý 1. prosince 1687 s o šest let starší Doroteou Šarlotou, dcerou markraběte Albrechta II. Braniborsko-Ansbašského. Manželé spolu měli pět dětí:

Dorotea Šarlota 15. listopadu 1705 ve svých 43 letech zemřela a osmatřicetiletý Arnošt Ludvík ovdověl. Podruhé se oženil osmnáct let po manželčině smrti, 20. ledna 1727 v šedesáti letech. Jeho manželkou se stala o 23 let mladší Luisa Žofie von Spiegel zum Desenberg (1690–1751), dcera Heřmana Viléma von Spiegel zu Desenberg a Kláry Anny Heleny von Hornberg. Luisa Žofie byla následně povýšena na hraběnku z Eppsteinu. Měli spolu dvě dcery:

  • Luisa Šarlota z Eppsteinu (1727–1753)
  • Frederika Žofie z Eppsteinu (1730–1770)

Kromě manželských dětí měl Arnošt Ludvík jednoho nelegitimního syna se Šarlotou von Forstner (1686–1727):

  • Fridrich Karel Ludvík von Hohenstein zu Fürstenfeld (1711–1715)

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Jiří I. Hesensko-Darmstadtský
 
 
Ludvík V. Hesensko-Darmstadtský
 
 
 
 
 
 
Magdaléna z Lippe
 
 
Jiří II. Hesensko-Darmstadtský
 
 
 
 
 
 
Jan Jiří Braniborský
 
 
Magdalena Braniborská
 
 
 
 
 
 
Alžběta Anhaltsko-Zerbstská
 
 
Ludvík VI. Hesensko-Darmstadtský
 
 
 
 
 
 
Kristián I. Saský
 
 
Jan Jiří I. Saský
 
 
 
 
 
 
Žofie Braniborská
 
 
Žofie Eleonora Saská
 
 
 
 
 
 
Albrecht Fridrich Pruský
 
 
Magdalena Sibylla Pruská
 
 
 
 
 
 
Marie Eleonora Klevská
 
Arnošt Ludvík Hesensko-Darmstadtský
 
 
 
 
 
Jan Vilém Sasko-Výmarský
 
 
Jan II. Sasko-Výmarský
 
 
 
 
 
 
Dorotea Zuzana Simmernská
 
 
Arnošt I. Sasko-Gothajský
 
 
 
 
 
 
Jáchym Arnošt Anhaltský
 
 
Dorotea Marie Anhaltská
 
 
 
 
 
 
Eleonora Württemberská
 
 
Alžběta Dorotea Sasko-Gothajsko-Altenburská
 
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém I. Sasko-Výmarský
 
 
Jan Filip Sasko-Altenburský
 
 
 
 
 
 
Anna Marie Falcko-Neuburská
 
 
Alžběta Žofie Sasko-Altenburská
 
 
 
 
 
 
Jindřich Julius Brunšvicko-Lüneburský
 
 
Alžběta Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
 
 
 
 
Alžběta Dánská
 

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ernest Louis, Landgrave of Hesse-Darmstadt na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Hesensko-darmstadtský lankrabě
Předchůdce:
Ludvík VII.
16781739
Arnošt Ludvík Hesensko-Darmstadtský
Nástupce:
Ludvík VIII.