Arnošt Ludvík Hesensko-Darmstadtský

Arnošt Ludvík Hesensko-Darmstadtský
	hesensko-darmstadtský lankrabě
Narození	15. prosince 1667; Gotha
Úmrtí	12. září 1739; zámek Jägersburg, Einhausen
Manželky	Dorotea Šarlota Braniborsko-Ansbašská; Luisa Žofie von Spiegel zum Desenberg
Potomci	Dorotea Žofie Hesensko-Darmstadtská; Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský; Karel Vilém Hesensko-Darmstadtský; František Arnošt Hesensko-Darmstadtský; Frederika Šarlota Hesensko-Darmstadtská; Luisa Šarlota z Eppsteinu; Frederika Žofie z Eppsteinu; nemanželské; Fridrich Karel Ludvík von Hohenstein zu Fürstenfeld
Dynastie	Hesenští
Otec	Ludvík VI. Hesensko-Darmstadtský
Matka	Alžběta Dorotea Sasko-Gothajsko-Altenburská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arnošt Ludvík Hesensko-Darmstadtský (15. prosince 1667, Gotha – 12. září 1739, Einhausen) byl od roku 1678 hesensko-darmstadtským lankrabětem.

Život[editovat | editovat zdroj]

Arnošt Ludvík se narodil jako nejstarší syn z druhého manželství lankraběte Ludvíka VI. Hesensko-Darmstadtského s Alžbětou Doroteou Sasko-Gothajsko-Altenburskou. V jedenácti letech se stal po smrti svého nevlastního bratra Ludvíka VII. v roce 1678 lankrabětem.

Touha Arnošta Ludvíka napodobit francouzský dvůr Ludvíka XIV. způsobila, že se jeho země zadlužila. Na jeho dvoře pracovali barokní skladatelé Christoph Graupner a Ernst Christian Hesse a architekt Louis Remy de la Fosse. V roce 1739 dlužila země 4 miliony guldenů, desetinásobek ročního příjmu.

Lankrabě Arnošt Ludvík zemřel 12. září 1739 na zámku Jägersburg u Einhausenu ve věku 71 let.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

Arnošt Ludvík se poprvé oženil jako dvacetiletý 1. prosince 1687 s o šest let starší Doroteou Šarlotou, dcerou markraběte Albrechta II. Braniborsko-Ansbašského. Manželé spolu měli pět dětí:

1. Dorotea Žofie Hesensko-Darmstadtská (14. 1. 1689 Giessen – 7. 6. 1723 Öhringen)
- ⚭ 1710 hrabě Jan Fridrich Hohenlohe-Öhringen (22. 7. 1683 Öhringen – 24. 8. 1765 tamtéž)

2. Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský (5. 4. 1691 Darmstadt – 17. 10. 1768 tamtéž), hesensko-darmstadtský lankrabě od roku 1739 až do své smrti
- ⚭ 1717 Šarlota z Hanau-Lichtenbergu (2. 5. 1700 Bouxwiller – 1. 7. 1726 Darmstadt)

3. Karel Vilém Hesensko-Darmstadtský (17. 6. 1693 Nidda – 17. 5. 1707 Giessen)
4. František Arnošt Hesensko-Darmstadtský (25. 1. 1695 Giessen – 8. 1. 1716 Darmstadt), svobodný a bezdětný
5. Frederika Šarlota Hesensko-Darmstadtská (8. 9. 1698 Darmstadt – 22. 3. 1777 tamtéž)
- ⚭ 1720 Maxmilián Hesensko-Kasselský (28. 5. 1689 Marburg – 8. 5. 1753 Kassel)

Dorotea Šarlota 15. listopadu 1705 ve svých 43 letech zemřela a osmatřicetiletý Arnošt Ludvík ovdověl. Podruhé se oženil osmnáct let po manželčině smrti, 20. ledna 1727 v šedesáti letech. Jeho manželkou se stala o 23 let mladší Luisa Žofie von Spiegel zum Desenberg (1690–1751), dcera Heřmana Viléma von Spiegel zu Desenberg a Kláry Anny Heleny von Hornberg. Luisa Žofie byla následně povýšena na hraběnku z Eppsteinu. Měli spolu dvě dcery:

1. Luisa Šarlota z Eppsteinu (1727–1753)
2. Frederika Žofie z Eppsteinu (27. 7. 1730 Darmstadt – 26. 8. 1770 Paříž)
- ⚭ 1764 baron Johann Karl Ludwig von Pretlack (29. 1. 1716 Darmstadt – 24. 9. 1781 Vídeň)

Kromě manželských dětí měl Arnošt Ludvík jednoho nelegitimního syna se Šarlotou von Forstner (1686–1727):