Bazilika Navštívení Panny Marie (Svatý Kopeček)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bazilika Navštívení Panny Marie
„Svatý kopeček“ u Olomouce
Bazilika Navštívení Panny Marie „Svatý kopeček“ u Olomouce
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Olomoucký
Okres Olomouc
Obec Olomouc
Lokalita Svatý Kopeček
Souřadnice
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie moravská
Diecéze arcidiecéze olomoucká
Děkanát Olomouc
Farnost Svatý Kopeček u Olomouce
Status klášterní bazilika minor
Datum posvěcení 1. říjen 1679
Světitel Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu
Architektonický popis
Architekt Giovanni Pietro Tencalla
Stavební sloh baroko
Typ stavby bazilika
Odkazy
Kód památky 15131/8-1829 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bazilika Navštívení Panny Marie je poutní barokní kostel (bazilika minor), který se nachází v areálu premostrátského proboštství na Svatém KopečkuOlomouce. Velkolepá stavba je významnou dominantou v okrese Olomouc.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Bazilika (17. a 18. století)[editovat | editovat zdroj]

V letech 1629–1633 nechal na tomto místě olomoucký měšťan Jan Andrýsek postavit kapli. Brzy byla kaple nahrazena novým kostelem, který byl vybudován v letech 1669–1679. Za autora projektu je obvykle pokládán Giovanni Pietro Tencalla. Nový kostel vysvětil 1. října 1679 olomoucký biskup Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu. Brzy po vysvěcení kostela zde každoročně putovalo více než 50 tisíc poutníků a jejich počet stále rostl. Kolem roku 1700 se počet poutníků pohyboval mezi 120–130 tisíci ročně. Spolu s růstem počtu poutníků rostl i počet kněží, kteří zde působili z jednoho (v roce 1672) na dvacet (v roce 1700). Na počátku 18. století se v kostele každoročně odsloužilo více než šest tisíc mší.[1]

V roce 1732 proběhly v bazilice v rychlém sledu za sebou dvě velké barokní slavnosti. Nejdříve, 8. září, proběhla jubilejní slavnost na připomínku 100 let od vzniku poutního místa. Slavnosti se účastnil i sekavský (a později olomoucký) biskup Jakub Arnošt z Lichtenštejna-Kastelkornu. Večer po skončení bohoslužeb byl před Svatým Kopečkem inscenován „oheň kunstovný“. Po celý oktáv mířily do baziliky procesí z celé Moravy, přičemž např. jen v procesí z Uničova dorazilo kolem 5 tisíc poutníků.[2]

Pamětní deska na fasádě baziliky: „Toto poutní místo osobně navštívil 21. května 1995 Svatý otec Jan Pavel II.

Ještě větší nádhery dosáhla následující slavnost korunovační. O korunovaci milostného reliéfu se četnými přímluvami v Římě přičinil olomoucký biskup Wolfgang Hannibal von Schrattenbach. Na rozdíl od předchozí korunovace Madony svatohorské i následující korunovace Madony svatotomášské uhradila zhotovení korunek Vatikánská kapitula ze Sforzovy nadace. Korunky z Říma na Moravu přivezl sám kardinál Schrattenbach a předal je hradišťskému opatovi Norbertu Umlauffovi, který je 18. září přivezl na Svatý Kopeček. Večer před korunovací byl slavnostně vyzdoben Svatý Kopeček i cesta k němu, celá Olomouc i blízký klášter Hradisko. Samotná korunovace se odehrála 21. září.[3]

Obě zmiňované slavnosti navštívilo dohromady asi 100 tisíc poutníků.[4] V té době byly z Říma získány pro chrám i ostatky 14. papeže prvomučedníka římského svatého Viktora a umístěny v prosklené rakvi na pravém pilíři chrámové klenby (nyní jsou ostatky sv. Viktora součástí monumentálního sousedního barokního jižního oltáře).

Bazilika (20. století)[editovat | editovat zdroj]

Dne 21. května 1995 navštívil Svatý Kopeček papež Jan Pavel II., jehož dekretem byl zdejšímu kostelu také 11. dubna 1995 udělen čestný titul „bazilika minor“. Na pilíři je od 17. května 2015 umístěn relikviář s ostatky (krví) sv. Jana Pavla II., na památku 20. výročí jeho návštěvy této baziliky, které sem osobně přivezl krakovský arcibiskup Stanisław kardinál Dziwisz.[5][6] Shromáždění věřících v chrámu po mši pozdravil prostřednictvím velkoplošné obrazovky instalované před hlavním oltářem po modlitbě „Anděl Páně“ z Říma papež František.

Ve čtvrtek 17. srpna 2017 proběhla před bazilikou slavnostní bohoslužba a církevní kulturní pořad (se vzpomínkou na zdejší návštěvu sv. Jana Pavla II. „Svatý Kopeček je plný mých oveček“ na velkoplošných obrazovkách) zakončený ohňostrojem v rámci Celostátního setkání mládeže v Olomouci (15. až 20. srpna 2017). Celebroval j.e. biskup František Václav Lobkowicz za účasti primase českého kardinála Dominika Duky, moravského metropolity olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera, Stanisława kardinála Dziwisze, biskupského a kněžského sboru české a moravské církevní provincie, hudebních souborů „Srdcaři“ z Prahy a „Sněženky“ z Olomouce a desetitisíc mladých věřících, až do pozdních večerních hodin.

Správa baziliky[editovat | editovat zdroj]

Po zrušení kláštera na Hradisku převzal správu areálu Strahovský klášter. V roce 1902 zde strahovský premonstrát Vojtěch Frejka obnovil ženskou větev premonstrátského řádu – založil Kongregaci sester premonstrátek. Duchovní správu Svatého Kopečka vedou strahovští premonstráti dodnes (na místní faře žije jejich malá komunita). Kongregační premonstrátky zde rovněž provozují hospic.

Bazilika v datech[editovat | editovat zdroj]

Okolí poutního místa[editovat | editovat zdroj]

Od kláštera Hradisko vede k bazilice historická poutní alej doplněná kaplemi a sochami. Její součástí je kostel sv. Barbory, sousoší poutníka a anděla s reliéfem Panny Marie Svatokopecké, soubor šesti sloupů se sochami Krista a Panny Marie a sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Tadeáše. Alej je chráněna jako nemovitá kulturní památka České republiky.[8]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. FOLTÝN, Dušan, a kol. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha: Libri, 2005. 878 s. ISBN 80-7277-026-8. S. 526-528. Dále jen Encyklopedie moravských a slezských klášterů. 
  2. ROYT, Jan. Obraz a kult v Čechách 17. a 18. století. 2. dopl. a přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2011. 479 s. ISBN 978-80-246-1691-9. S. 190. Dále jen Obraz a kult v Čechách 17. a 18. století. 
  3. Obraz a kult v Čechách 17. a 18. století, s. 189-191.
  4. Encyklopedie moravských a slezských klášterů, s. 527.
  5. ČTK. Na Svatém Kopečku byly uloženy ostatky papeže Jana Pavla II.. Hospodářské noviny [online]. 2015-05-17. Dostupné online. 
  6. ČTK. Na Svatém Kopečku byly uloženy ostatky papeže Jana Pavla II.. ČT24 [online]. 2015-05-17. + video. Dostupné online. 
  7. Dějiny: Počátky poutního místa. In: Svatykopecek.cz
  8. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 1958-05-03]. Identifikátor záznamu 163124 : alej poutní, včetně staveb a soch. Památkový katalog. MonumNet [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FOLTÝN, Dušan, a kol. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha: Libri, 2005. 878 s. ISBN 80-7277-026-8. 
  • MUSIL, Jiří V. Chrám Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku. Olomouc: M.O.I.S., 1992. 41 s. 
  • ROYT, Jan. Obraz a kult v Čechách 17. a 18. století. 2. dopl. a přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2011. 479 s. ISBN 978-80-246-1691-9. 
  • SMEJKAL, Bohuslav. Svatý Kopeček: poutní bazilika Navštívení Panny Marie. Přerov: Polygrafia Přerov, 2015. 43 s. ISBN 978-80-906193-0-2. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]