Kyjovská pahorkatina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kyjovská pahorkatina
Babí lom, pohled z Bukovanského mlýna
Babí lom, pohled z Bukovanského mlýna

Nejvyšší bod Babí lom (417 m n. m.)
Rozloha 482 km²
Střední výška 235,2 m n. m.

Nadřazená jednotka Středomoravské Karpaty
Sousední
jednotky
Chřiby, Ždánický les, Dolnomoravský úval
Podřazené
jednotky
Kudlovická pahorkatina, Mutěnická pahorkatina, Vážanská vrchovina, Věteřovská vrchovina

Světadíl Evropa
Stát Česko Česko
Souřadnice 48°59′ s. š., 17°5′17″ v. d.
Vnější Západní Karpaty, Kyjovská pahorkatina vyznačena červeným polem

Kyjovská pahorkatina má členitý pahorkatinnývrchovinný ráz. Její rozloha je 482 km², nejvyšším vrcholem Babí lom 417 m n.m., střední výška 235 m n. m. a střední sklon 3°30'. Na seveozápadě sousedí s Ždánickým lesem, na severovýchodě s Chřiby a na jihu s Dolnomoravským úvalem.

Geomorfologie[editovat | editovat zdroj]

Geomorfologický celek Kyjovská pahorkatina je částí geomorfologické oblasti Středomoravských Karpat, které jsou částí geomorfologické subprovincie Vnější Západní Karpaty.

Dělí se na čtyři geomorfologické podcelky:

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Podloží je různorodé, v severní části je převážně tvořeno paleogénními jílovci a pískovci račanské jednotky magurské skpiny příkrovů, v západní a jihozápadní části paleogénními jílovci a pískovci ždánické jednotky vnější skupiny příkrovů. V jižní části, hlavně na hranicích s Dolnomoravským úvalem, je tvořeno především sarmatskými a pannonskými sedimenty vídeňské pánve.

Nadloží je tvořeno spraší a sprašovými hlínami. Dna údolí jsou tvořeny fluviálními a delovfluviálními písčitohlinitými sedimenty.

Těžba nerostných surovin[editovat | editovat zdroj]

Těžba lignitu[editovat | editovat zdroj]

V minulosti, od roku 1824 až do 90. let 20. století, se v Kyjovské pahorkatině, kde se nachází kyjovská sloj jihomoravské lignitové pánve těžil lignit. Sloj je 15 km dlouhá a 4 km široká, její mocnost je 3–6 m. V některých částech byl lignit vytěžen malodoly již na konci 19. století.[1]

Důl Julius u Šardic byl otevřen roku 1911, začátkem 40. let 20. století byla roční produkce 55 000 tun lignitu, v roce 1960 byl přejmenován na Důl 9. května. Do června roku 1978, kdy byl uzavřen, se v něm vytěžilo celkem 3 689 200 tun lignitu.[2]

Důl Dukla u Šardic byl otevřen roku 1965, 9. června roku 1970 zde po průtrži mračen došlo k zaplavení dolu, což si vyžádalo 34 obětí. Důl byl uzavřen v 21. prosince 1992 při roční průměrné produkci 550 000–600 000 tun lignitu.[3][4]

Těžba ropy a zemního plynu[editovat | editovat zdroj]

V jižni části Kyjovské pahorkatiny u obcí Starý Poddvorov, Nový Poddvorov a Dolní Dunajovice se těží ropa a zemní plyn.

Hydrologie[editovat | editovat zdroj]

Celá oblast je odvoňována Kyjovkou, Trkmankou, Dlouhou řekou a Salaškou, které se vlévají do Dyje a Moravy.

Ještě do poloviny 19. století se zde nacházela jezera ledovcového původu, Kobylské a Čejčské jezero. Postupně se zanášela sedimenty a v první polovině 19. století byla uměle vysušena a přeměněna na ornou půdu.

Klima a vegetační stupně[editovat | editovat zdroj]

Kyjovska pahorkatina klimatologicky patří k teplé oblasti.[5]

Oblast leží v 1. a ve 2. vegetačním stupni.[6]

Zemědělství a lesnictví[editovat | editovat zdroj]

V Kyjovské pahorkatině se daří vinohradnictví a sadařství teplomilných druhů, jako jsou meruňky a broskvoně, lze zde nalézt i oskeruše.

Lesy jsou většinou dubové pařeziny, přirozené dubohabřiny nebo borové porosty s dubem.

Místy se vyskytují stepní trávníky

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

V oblasti bylo vyhlášeno 17 maloplošných zvláště chráněných území, z nichž je 1 národní přírodní památka,2 přírodní rezervace a 14 přírodních památek.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Honěk, J. a kol.: Uhelné sloje v jihomoravském lignitovém revíru. Acta Montanistica Slavica, ročník 14 (2009), číslo 1, str. 43 - 53
  2. Krátký pohled na dobývání lignitu na šardicku
  3. Průval vod na dole Dukla v Šardicích 9. června 1970
  4. Hornická činnost v obci Šardice
  5. Klimatické regiony ČR
  6. Vegetační stupně střední Evropy

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Geografický místopisný slovník, Academia, Praha 1993. ISBN 80-200-0445-9.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]