Přeskočit na obsah

Martin Myšička

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mgr. MgA. Martin Myšička
Martin Myšička (2016)
Martin Myšička (2016)
Narození9. března 1970 (56 let)
Příbram
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materAMU v Praze
Univerzita Karlova v Praze
Povoláníherec, režisér a televizní herec
Aktivní rokydivadlo od 1992
film od 1996
DětiAnna Marie Myšičková

Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Martin Myšička (* 9. března 1970 Příbram) je český divadelní a filmový herec. Od roku 1997 je stálým členem Dejvického divadla. V roce 1994 získal Cenu Alfréda Radoka v kategorii Talent roku. V roce 2009 působil i jako režisér. Mezi roky 2017–2024 byl uměleckým šéfem Dejvického divadla.[1][2]

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Martin Myšička se narodil 9. března 1970 v Příbrami, s rodiči ovšem žil v obci Stará Huť. Po studiu na gymnáziu začal studovat obor subnukleární fyzika na Matematicko-fyzikální fakultě UK a poté byl ještě přijat na DAMU. Obě školy úspěšně dokončil v roce 1995.[3] Již během studií hostoval v několika pražských divadlech, např. Studiu divadla Labyrint, v Divadle Na zábradlí, v Národním divadle i ve Studiu Ypsilon. V roce 1994 obdržel Cenu Alfréda Radoka Talent roku za titulní roli knížete Myškina ve hře Idiot.[4] Po dokončení studia působil v Západočeském divadle Cheb, v Divadle v Řeznické a získal i stálé angažmá v Národním divadle. V roce 1997 se stal členem Dejvického divadla, kde působí do současnosti, nicméně i nadále hostuje v jiných pražských divadlech. Dvakrát se ujal i divadelní řežie (2009 Joe Penhall: Krajina se zbraní, 2016 Theodor Holman: Interview).

Filmografie

[editovat | editovat zdroj]

Divadelní role

[editovat | editovat zdroj]

Dejvické divadlo

[editovat | editovat zdroj]
Martin Myšička v roli Josepha Schillingera ve hře Petra Zelenky Teremin, Dejvické divadlo 2005
zleva: Martin Myšička, Ivan Trojan, Jiří Bábek, David Novotný
Foto: Hynek Glos
  • 1997 Primář – Utišující metoda
  • 1997 Sparger, později George – Kennedyho děti (Ó, milý Buddho!)
  • 1998 Ivan Alexandrovič Chlestakov – Revizor
  • 1998 Pan Biledew – Pazour
  • 1999 Orsino – Večer tříkrálový aneb Cokoli chcete
  • 1999 Macecha – Dvanáct měsíčků
  • 1999 Metař, Setr – Můj život se psy
  • 1999 Fotograf – Neuvěřitelný a tklivý příběh o bezelstné Eréndiře a její ukrutné babičce
  • 2000 Aljoša – Bratři Karamazovi
  • 2000 Dennis – Lup, Dejvické divadlo
  • 2000 Andrej Karlyč Štolc – Oblomov
  • 2001 Moucha – Příběhy obyčejného šílenství
  • 2002 Hnízdil – Sirup
  • 2003 Monostatos – Kouzelná flétna
  • 2004 Peter – KFT/sendviče reality®
  • 2004 Herman Broder – Love Story
  • 2005 Joseph Schillinger – Teremin
  • 2006 Architekt – Spříznění volbou
  • 2007 Básník – Šťovík, pečené brambory
  • 2008 Rogožin – Idiot
  • 2008 Claudius – Hamlet
  • 2008 Voják – Dračí doupě
  • 2009 Ned – Krajina se zbraní
  • 2010 Strážný, Advokát – Muž bez minulosti
  • 2010 Frankie – Patrick Marber: Dealer's Choice
  • 2012 Profesor Ornstein – Ucpanej systém
  • 2012 Frank – Brian
  • 2012 Pavel – Petr Zelenka: Dabing Street
  • 2015 David Doubt[p 1]: Zásek[6]
  • 2015 Krumbach – Zásek
  • 2015 Polixenes, Druhý pán – William Shakespeare: Zimní pohádka[7]
  • 2017 herec – Jiří Havelka a DD: Vražda krále Gonzaga[8]
  • 2018 Václav Havel, DD: Zítra to spustíme aneb Kdo je tady gentleman[9]
  • 2019 Pastor Manders – Henrik Ibsen: Přízraky[10]
  • 2021 Petr Zuska a další…: Terapie
  • 2022 Agazzi – Luigi Pirandello: Každý má svou pravdu
  • 2022 Jan – Petr Zelenka: Fifty

Rozhlasové role

[editovat | editovat zdroj]

Divadelní režie

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Martin Myšička, umělecký šéf, člen hereckého souboru. Dejvické divadlo - lidé [online]. Dejvické divadlo [cit. 2024-04-14]. Dostupné online.
  2. ↑ S.R.O, S. FACTORY. Dejvické divadlo. TISKOVÁ ZPRÁVA / DEJVICKÉ DIVADLO BUDE MÍT NOVÉHO UMĚLECKÉHO ŠÉFA [online]. [cit. 2026-02-27]. Dostupné online.
  3. ↑ Který český herec vystudoval matfyz a který muzikant je právník? Překvapivé tituly českých celebrit - Expres FM. www.expresfm.cz [online]. 2022-10-21 [cit. 2022-11-12]. Dostupné online.
  4. ↑ výsledky Archivováno 28. 11. 2014 na Wayback Machine. na stránkách Ceny Alfréda Radoka
  5. ↑ Sněžný drak na stránkách České televize
  6. ↑ hra Zásek na stránkách Dejvického divadla
  7. ↑ Zimní pohádka na stránkách Dejvického divadla
  8. ↑ Vražda krále Gonzaga / Jiří Havelka, DD* [online]. Dejvické divadlo [cit. 2018-01-10]. Dostupné online.
  9. ↑ Zítra to spustíme aneb Kdo je tady gentleman [online]. Dejvické divadlo [cit. 2019-04-30]. Dostupné online.
  10. ↑ Přízraky / Henrik Ibsen [online]. Dejvické divadlo [cit. 2019-04-30]. Dostupné online.
  11. ↑ Petr Pýcha – Jaroslav Rudiš: Léto v Laponsku. Všechno, po čem toužíš, je vždycky strašně daleko. Vltava [online]. Český rozhlas, 2021-04-13 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online.
  12. ↑ William Shakespeare: Sen noci svatojánské [online]. Český rozhlas, 2016-12-24 [cit. 2016-12-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-26.
  13. ↑ KAMBERSKÝ, Jakub. Koncert pro šestatřicet hlasů. naposlech.cz [online]. 2018-03-01 [cit. 2019-11-25]. Dostupné online.
  14. ↑ Interview [online]. Dejvické divadlo [cit. 2016-11-16]. Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]