Bořivoj Navrátil

Bořivoj Navrátil
	Bořivoj Navrátil
Narození	26. září 1933 ; Kroměříž
Úmrtí	31. října 2011 (ve věku 78 let) ; Praha
Alma mater	Janáčkova akademie múzických umění v Brně
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bořivoj Navrátil (26. září 1933 Kroměříž – 31. října 2011 Praha^[1]^[2]) byl český divadelní a filmový herec a interpret čtených textů.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Kroměříži v dnes již zbouraném domku na území komplexu později známého jako Pal-Magneton, tehdy První kroměřížské strojírny a slévárny Ignáce Lorenze, kde Navrátilův otec pracoval jako prokurista.^[3]^[4] Otec Bořivoje Navrátila František se narodil v Třebíči.^[5] Ve třech letech mu zemřela maminka, po roce se zastřelil jeho otec. Bořivoje a jeho bratra se ujala jejich teta, otcova sestra, s níž se po válce přestěhovali do Jihlavy, aby unikli zášti sousedů. Do 17 let budoucí herec Navrátil trpěl vadou řeči – ráčkoval.

Divadlu se začal věnovat jako ochotník, poté vystudoval JAMU. Profesionálně začal hrát hned po absolutoriu (1956) v Českém Těšíně, následně působil v Opavě (jedna sezona), tři následující roky pak v Ostravě. V letech 1961–1992 byl členem činohry pražského ND, odkud přešel do souboru Divadla Na Zábradlí (1993–1997).^[6] Koncem 90. let vystupoval s Divadelním spolkem Kašpar, v průběhu své profesní kariéry hostoval na scénách pražských (Činoherní klub, Divadlo pod Palmovkou, Švandovo divadlo) i mimopražských (Brno, Mladá Boleslav, Šumperk, Jihlava) divadel.^[7]

Byl často obsazován do vedlejších rolí ve filmu i televizi, spolupracoval s rozhlasem a dabingem. Pedagogicky působil na pražské Státní konzervatoři (1973–1983) a DAMU (1986–1987).^[8]

Zemřel po dvou letech svého boje s rakovinou tlustého střeva dne 31. října 2011 ve věku 78 let.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Rozhlas[editovat | editovat zdroj]

Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

2002 Johann Nepomuk Nestroy: Talisman, překlad Eva Bezděková, rozhlasová úprava a dramaturgie Jana Paterová, hudba Vadim Petrov, režie Otakar Kosek. Hráli: Titus Lišák (Jiří Langmajer), Paní z Cypřišova (Daniela Kolářová), Ema, její dcera (Kateřina Vaníčková), Konstance, její komorná (Naďa Konvalinková), Flora, zahradnice (Bára Štěpánová), Semínko, zahradnický pomocník (Bohumil Klepl), Pan Markýz, vlásenkář (Jiří Štěpnička), Salome, husopaska (Tereza Bebarová), Zátka, pivovarník (Bořivoj Navrátil) a Konrád, sluha (Jan Skopeček). (76 min).
2007 Daniela Fischerová: Cesta k pólu, příběh o hledání smyslu života na samém jeho konci. Hudba: Marko Ivanovič, dramaturgie: Martin Velíšek, režie: Hana Kofránková. Hrají: Jiřina Jirásková, Josef Somr, Viola Zinková, Bořivoj Navrátil, Vilma Cibulková, Zdeněk Hess, Miriam Kantorková, Hana Brothánková a Jan Polívka.^[9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Zemřel herec Bořivoj Navrátil
↑ Bořivoj Navrátil v Česko-Slovenské filmové databázi
↑ http://starestroje.cz/historie/stacionarni.motory.lorenz.php
↑ http://www.ceskatelevize.cz/porady/1186000189-13-komnata/209562210800014/, čas 4:04
↑ LAUDIN, Radek. Slovo maminka v herci Bořivoji Navrátilovi vždy probudilo silné emoce. iDNES.cz [online]. 2020-02-08 [cit. 2020-02-09]. Dostupné online.
↑ Josef Tomeš a kol. Český biografický slovník XX. století II, s. 427.
↑ Miloš Fikejz: Český film : herci a herečky II, s. 267.
↑ Miloš Fikejz: Český film : herci a herečky II, s. 269.
↑ Daniela Fischerová: Cesta k pólu [online]. Český rozhlas, 2017-10-01 [cit. 2017-10-01]. Dostupné online.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 123, 174, 340, 431, 434.
FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. II. díl : L–Ř. 2. vyd. Praha: Libri, 2010. 656 s. ISBN 978-80-7277-471-5. S. 266–269.
Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 2, N–Ž. Praha: Kdo je kdo, 1991. 637–1298 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 640.
Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 442.
TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 427.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Bořivoj Navrátil ve Wikimedia Commons
Osoba Bořivoj Navrátil ve Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bořivoj Navrátil
Bořivoj Navrátil v databázi Archivu Národního divadla
Bořivoj Navrátil v archivu Národního divadla Brno
Bořivoj Navrátil v Česko-Slovenské filmové databázi
Bořivoj Navrátil ve Filmové databázi
Bořivoj Navrátil na Kinoboxu.cz
(anglicky) Bořivoj Navrátil v Internet Movie Database
Bořivoj Navrátil na Dabingforum.cz
Zpověď herce Bořivoje Navrátila – pořad ČT z cyklu Před půlnocí (10. 5. 2010), možnost on-line přehrání
13. komnata Bořivoje Navrátila – pořad z cyklu ČT (2009), možnost on-line přehrání

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Zemřel herec Bořivoj Navrátil

[2] Bořivoj Navrátil v Česko-Slovenské filmové databázi

[3] ttp://starestroje.cz/historie/stacionarni.motory.lorenz.php

[4] ttp://www.ceskatelevize.cz/porady/1186000189-13-komnata/209562210800014/, čas 4:04

[5] LAUDIN, Radek. Slovo maminka v herci Bořivoji Navrátilovi vždy probudilo silné emoce. iDNES.cz [online]. 2020-02-08 [cit. 2020-02-09]. Dostupné online.

[6] Josef Tomeš a kol. Český biografický slovník XX. století II, s. 427.

[7] Miloš Fikejz: Český film : herci a herečky II, s. 267.

[8] Miloš Fikejz: Český film : herci a herečky II, s. 269.

[9] Daniela Fischerová: Cesta k pólu [online]. Český rozhlas, 2017-10-01 [cit. 2017-10-01]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]