Babí léto

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Babí léto v Německu
Pavoučí vlákna uchycená na keři (Karlštejn, koncem listopadu)

Babí léto (též označované jako pozdní léto nebo Svatováclavské léto), je označení déletrvajícího suchého, slunečného, teplého a málo větrného počasí na začátku (astronomického) podzimu, na konci září nebo v říjnu[1]; tento podnebný jev nastává na evropském kontinentu.

Na severoamerickém kontinentu se vyskytuje podobný jev nazývaný Indiánské léto. To ale nastává na konci podzimu a ne léta.

Babí léto bývá charakterizováno obdobím suchého, málo větrného, slunného a přes den velmi teplého počasí. Noci ale bývají již poměrně chladné (nezřídka s ranními mrazíky) a častěji se k ránu vytvářejí radiační mlhy, které se s postupujícím podzimem udržují po větší část dne. Příčinou babího léta je rozsáhlá tlaková výše, která v podzimním období setrvává nad střední a jihovýchodní Evropou. Podle klimatologů se průměrně vyskytuje v období od 21. září do 2. října. Proto je někdy v Česku nazýváno létem svatého Václava (svátek 28. září). Délka trvání tohoto příjemného podzimního počasí je v jednotlivých letech velice rozdílná. Například v roce 1959 trvalo babí léto téměř 7 týdnů, zatímco v některých letech není téměř zřetelné. Někdy je za babí léto nesprávně označované i období mariánského léta, které ale přichází v první polovině září (ještě v době astronomického léta).[1]

Babí léto je jednou ze singularit v ročním průběhu počasí ve střední Evropě. Singularitou je zde myšlena poměrně pravidelná odchylka od celkového trendu počasí, podmíněná zvýšeným výskytem určitých povětrnostních situací v dané části roku. V tomto smyslu jde tedy o jev víceméně přesně vázaný na určité kalendářní období. Některé jsou zachyceny i v lidových pranostikách.

Během babího léta lze často pozorovat volně se vznášející pavučiny drobných pavouků, které lidem v minulosti připomínaly šedé „babské“ vlasy. Odtud zřejmě pochází i název tohoto období, přestože význam není jistý. Další možné varianty mohou pocházet z faktu, že je chladnější počasí než v létě – jakési „zestárlé“ léto, které už není v nejlepší kondici, nebo podle Plejád (lidově „Baby“) – otevřených hvězdokup v souhvězdí Býka, které jsou vidět na obloze právě v tomto období.

Ve střední Evropě patří k nejznámějším singularitám medardovské počasí, vánoční obleva a babí léto.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Ráno na horách mrzne, přes den jsou letní teploty. Mariánské léto se vydařilo Zdroj: https://www.denik.cz/regiony/rano-na-horach-mrzne-pres-den-jsou-letni-teploty-marianske-leto-se-vydarilo-2021.html [online]. [cit. 2021-09-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]