Camille Flammarion
| Nicolas Camille Flammarion | |
 Nicolas Camille Flammarion (1883) | |
| Rodné jméno | Nicolas Camille Flammarion |
|---|---|
| Narození |
26. února 1842 Val-de-Meuse |
| Úmrtí |
3. června 1925 (ve věku 83 let) Juvisy-sur-Orge |
| Místo pohřbení |
 Q102234371 (48°41′36″ s. š., 2°22′21″ v. d.) |
| Povolání | astronom, spisovatel, balonář a autor sci-fi |
| Národnost | Francouzi |
| Témata | astronomie |
| Významná díla | Koprník a soustava světová |
| Ocenění |
Montyonská cena (1880) rytíř Čestné legie (1881) Cena Julese Janssena (1897) důstojník Řádu čestné legie (1912) komandér Řádu čestné legie (1922) |
| Manžel(ka) | Gabrielle Renaudot Flammarion |
| Rodiče |
Q104089651 a Q104089679 |
| Příbuzní | Berthe Flammarion (sourozenec) |
 multimediální obsah na Commons | |
|
galerie na Commons | |
 původní texty na Wikizdrojích | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nicolas Camille Flammarion (26. února 1842 v Montigny-le-Roi – 3. června 1925 v Juvisy-sur-Orge u Paříže)[1] byl francouzský astronom, přírodovědec a spisovatel.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Šlo o žáka pařížské hvězdárny, který se jako jeden z prvních zasadil svými díly o popularizaci vědy, a to nejen astronomie, ale také například meteorologie či geologie. Většina jeho děl byla záhy po francouzském vydání přeložena do češtiny, Flammarion se dokonce stal na nějaký čas jedním z nejpřekládanějších autorů do češtiny (většinu jeho spisů do češtiny přeložil literární a divadelní kritik Jindřich Vodák). Dvě okolnosti však zapříčinily, že na něj vědecká obec téměř zanevřela (zmínka o něm se již neobjevuje ani v současné Všeobecné encyklopedii Diderot). Tou první byly jeho fantastické romány, které zpracovával podobně jako svá vědecká díla, a protože se sám nikdy nepovažoval za spisovatele, nedokázal či nechtěl přísně oddělovat své fantastické romány od vědeckých děl. Druhou okolností, jež vedla téměř k zatracení jeho jména i díla, byl jeho zájem o posmrtný život a projevy duše; tomuto vědeckému bádání se ke konci života věnoval se stejnou vervou jako bádání přírodovědeckým dříve.
Byl neobyčejně nadaný od svého zrození. V pěti a půl letech uměl číst a psát, v deseti letech začal studovat latinu, v patnácti letech napsal své první dílo Cosmogonie universale, přírodopisnou studii o původu světa. Ve svých devatenácti napsal svoji první tištěnou knihu O mnohosti světů obydlených, která již dosáhla čtenářského úspěchu a byla přeložena do téměř všech evropských jazyků. Nesmírně aktivní byl nejen ve své astronomické literární tvorbě, kterou probudil zájem o astronomii i u lidových vrstev. Ve svých dvaceti letech se stal pomocným počtářem v Bureau des longitudes, o tři roky později vědeckým spolupracovníkem redakcí Cosmos, Magasin pittoresque a Siecle. Od roku 1882 ředitelem hvězdárny v Juvisy u Paříže (kde o 43 let později zemřel), ve stejném roce založil „Měsíčnou revui astronomie, meteorologie a fysiky zeměkoule“. V roce 1887 založil Francouzskou astronomickou společnost (Hvězdářský spolek francouzský). Jeho žákem byl český popularizátor astronomie Artur Kraus. Do okruhu jeho přátel patřil i český malíř Alfons Mucha.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
- Obecná kosmogonie (Cosmogonie universale), 1857
- O mnohosti světů obydlených (La pluralité des mondes habités), 1861 – první román
- Světy imaginární a reálné (Les mondes imaginaires et les mondes réels), 1865
- Merveilles célestes, 1865
- Études et lectures sur l'astronomie, 1867
- Bůh v přírodě (Dieu dans la Nature), 1867
- Cesty v balónu (Voyages en ballon), 1868
- Atmosféra (L'atmosphère), 1872 – dílo zahrnující celou meteorologii
- Lumen (Lumen), 1873 – fantastický román
- Les terres du ciel, 1877
- Populární astronomie (Astronomie populaire), 1879 – nejúspěšnější vědecká práce, které se prodalo přes 100.000 výtisků
- Uranie (Uranie), 1889 – fantastický román
- Konec světa (Le fin du monde), 1893 – snad nejvýznamnější fantastický román, který obsahuje i zevrubný životopis
- V paprscích luny, 1893 – fantastický román
- Stella, 1897 – fantastický román
- Výlety do nebe, 1899 – fantastický román
- Pouť nebeská, 1904
- Záhada smrti, 1921
- Vědecké zvláštnosti
- Vědecké úvahy
- Na nebi a na zemi
- Strašidelné domy, 1923
- Neznámo a záhady lidské duše, 1924
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Camille Flammarion (1842-1925) [online]. data.bnf.fr [cit. 2016-03-19]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Camille Flammarion
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nicolas Camille Flammarion na Wikimedia Commons
