V tomto článku je použita zastaralá šablona.

Jan Zázvorka starší

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jan Zázvorka starší
Narození 21. května 1884
Praha
Úmrtí 27. května 1963 (ve věku 79 let)
Praha
Místo odpočinku Holešovický hřbitov
Děti Stella Zázvorková
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
J. Zázvorka: Národní památník na Vítkově
Příbuzenstvo
dcera Stella Zázvorková
syn Jan Zázvorka mladší

Jan Zázvorka (21. května 1884[1] Praha27. května 1963 Praha) byl český puristický architekt.

Život a působení[editovat | editovat zdroj]

V letech 1901–1906 vystudoval architekturu na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u Jana Kotěry a do roku 1914 pracoval v jeho ateliéru. Za první světové války byl v roce 1914 zajat na ruské frontě. Vstoupil do československých legií, kde byl velitelem roty a později praporu. Účastnil se jako člen československé delegace mírových jednání v Irkutsku. Z Vladivostoku se vrátil „západní cestou“ na palubě lodi Edelyn přes Panamu.[2]

Po návratu roku 1920 pracoval v ateliéru J. Záruby-Pfeffermanna a roku 1926 si založil vlastní ateliér. Jeho dcera Stella Zázvorková byla herečkou, syn Jan Zázvorka mladší filmovým architektem. Zázvorka byl členem SVU Mánes a Jednoty výtvarných umělců, od roku 1937 řádným členem České akademie věd a umění. V letech 1951 a 1954 získal Státní cenu a zemřel v Praze roku 1963.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Realizoval řadu válečných pomníků (Zborov, Terron ve Francii), obytné domy v Praze-Holešovicích, v letech 1927–1929 Vojenské muzeum na Žižkově. Roku 1925 vyhrál soutěž na Národní památník na Vítkově (realizace 1929–1932), což je jeho nejvýznamnější dílo. V roce 1930 postavil Štefánikův dům v Sokolské ulici (roh Kateřinské, později hotel Legie), elektrárnu a jez v Kostelci nad Labem a roku 1931 spolu s K. Roškotem projektoval budovu Ministerstva vnitra v Praze na Letné. V letech 1953–1956 projektoval novou budovu Smíchovského nádraží v Praze. [3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jan Zázvorka starší v databázi čs. legionářů z 1. světové války (VHA)
  2. DĚJEV, Platon. Výtvarníci legionáři. Praha: Čsl. legionář MNO, kancelář československých legií, 1937. 317 s. Kapitola Zázvorka Jan, s. 287. 
  3. Článek na Archiweb.cz

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • R. Baťková a kol., Umělecké památky Prahy. Nové město. Praha 1998.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]