Vitiligo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vitiligo
Vitiligo – projevy na ruce
Vitiligo – projevy na ruce
Klasifikace
MKN-10L80 [1]
Klinický obraz
Postižený systémJiné nemoci kůže a podkožního vaziva
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vitiligo (latinsky Vitiligo vulgaris) je neinfekční kožní porucha, kdy dochází ke ztrátě melanocytůbuněk tvořících kožní pigment (melanin). U nemocného se projevuje světlými skvrnami nepravidelných tvarů na kůži, nejčastěji okolo prstů, úst, očí, genitálu, kloubů, třísel a obličeje. Z postižených míst mohou vyrůstat chloupky též se ztrátou pigmentu.

Výrazná patrnost poruchy na kůži u vitiliga může mít devastující dopady na lidskou psychiku, uplatnění v zaměstnání i ve společnosti.[1]

Vitiligo podle mezinárodní kodifikace nese Kód diagnózy dle MKN-10: L80. Je vedeno jako nemoc kůže a podkožního vaziva. I přesto však jeho hlavní dopad bývá společenský a psychologický.[2]

Název pochází z latiny ze slova vitium, což je vada a vitelis, znamenající bílou barvu. Dne 25. června se slaví Světový den vitiliga.[3]

Definice[editovat | editovat zdroj]

Vitiligo – projevy na nohou

Vitiligo je autoimunitní porucha projevující se příliš silnou imunitní reakcí v kůži. Bílé krvinky likvidují nejen viry nebo nádory, ale i vlastní pigmentové buňky. Projevuje se tedy hromaděním cytotoxických T-lymfocytů na rozhraní pigmentované a depigmentované kůže a jejich infiltrací do pigmentované části kůže ničící melanocyty a rozšiřující depigmentované plochy.

Touto poruchou trpí 0,38 až 4 % populace,[4] tedy v České republice 38–400 tisíc osob, jedná se tedy o poměrně rozšířený problém. Jenom ve Spojených státech amerických je postiženo tímto onemocněním zhruba 2–5 miliónů lidí, na celém světě je to pak 40–50 miliónů.[5] U většiny nemocných se poprvé projeví ve věku 20–30 let. U nemocných se ložiska mohou dále rozšiřovat po celém těle. Dodnes není léčitelná. U části nemocných již současná medicína dokáže vytvořená ložiska částečně repigmentovat. Nelze ale zaručit, že po zbytek života nevzniknou nová.

  • Lokalizované vitiligo se vyskytuje samostatně či vícečetně, nicméně postihuje relativně malý okrsek kůže, který je nervově zásobován z určité části míchy (z jednoho dermatomu).
  • Generalizované vitiligo postihuje velkou část těla, zejména tváře a končetiny.
  • Univerzální typ postihuje kůži celého těla, může být přítomno několik málo ložisek zvýšené pigmentace.
  • Od albinismu se liší nepřítomností postižení očí (zde pigment tedy je přítomen a nemocný má normální barvu duhovek). Smíšený typ je určitou variantou předchozích.

Průběh je u každého jedince jiný, horší se předpokládá u atopiků (nemocných s atopickým ekzémem, alergiemi). Možná je i regrese, tj. ústup onemocnění, zejména pak v letních měsících, nicméně bez terapie se nejedná o časté případy.

Dědičnost[editovat | editovat zdroj]

Tato porucha je zřejmě geneticky podmíněná, nemusí však být dědičná. Postihuje obě pohlaví stejně často.

Poslední výzkumy naznačují, že na jejím vzniku se podílí nejméně 23 genů.[6] Jedná se tedy o kombinaci, kterou není možno, či jen velmi obtížně, z obou rodičů zkombinovat – zdědit.

Léčba[editovat | editovat zdroj]

Vitiligo je v současnosti neléčitelné. Jeho projevy jsou však omezeně kontrolovatelné a odbarvenou kůži lze přinejmenším částečně repigmentovat. Je třeba s léčbou začít co nejdříve po objevení prvních příznaků – dokud jsou ložiska malá či u dětí.

Terapie (nikoliv léčba) obvykle probíhá jako tzv. Kombinované terapie: kombinace opalování světlem UVB v kombinaci s několika druhy mastí aj. Monoterapie (tj. světlo bez masti a obráceně mast bez světla UVB) jsou považovány za méně účinné. Tyto terapie dokáží alespoň částečně pigment obnovit. Jejich účinnost je omezená, nepůsobí na každého nebo na všechna místa na těle, a může dojít k regresi. V České republice jsou některé z terapií hrazeny pojišťovnami.

  • Světloléčba – UVB (ultrafialové záření vlnových délek 311 nm) anebo P-UVA (Psoralen s ultrafialovým zářením UVA) je hrazena pojišťovnou. Variantou je komerční excimerový laser.
  • Specializované masti
    • Protopic – obsahuje imunomodulátor Tacrolimus tlumící imunitní reakci v místě, původně přírodního původu, obvykle je používán dlouhodobě (2× denně, pro dospělé v koncentraci 0,1 %)[7]
    • Oxoralen – zcitlivuje kůži na sluneční záření, na předpis při léčbě, patří mezi tzv. Psoraleny, bylinného původu
    • Kortikoidy jako např. Elocom, Beloderm
  • Doplňky

Spíše jako výživový doplněk slouží méně účinné (a současně méně rizikové) gely

K léčebnému účelu se obvykle používají krémy přímo podporující imunitní reakci a vytváření pigmentu (Oxoralen) či naopak potlačující imunitní reakci v kůži (Protopic), přípravky obsahují látky tlumící depigmentaci (ztrátu pigmentu) či obsahující přímo enzym superoxid dismutáza, který je v kůži osoby s vitiligem likvidován (Vitiskin, Vitix). Jejich užívání musí být obvykle dlouhodobé (více měsíců), než je pozorován účinek. Účinnost navíc bývá omezená v závislosti na rozsahu postižení. Ve většině případů (kromě gelů Vitiskin či Vitix) se jedná o přípravky na předpis.

Zmíněné krémy se obvykle používají v kombinaci s fototerapií – ozařováním světlem UVB ze speciální lampy. Tyto lampy je možno zakoupit i na volném trhu.

Užívání vitamínů, minerálů a stopových prvků je jen podpůrné.

Terapeutická centra a výzkum[editovat | editovat zdroj]

Terapiemi vitiliga se u nás nejdéle zabývají tyto odborné lékařské instituce v Praze:

  • ProSanum
  • Achilea
  • Fakultní nemocnice Královské Vinohrady
  • Nemocnice Bulovka

Výzkum vitiliga v ČR neexistuje, ve světě se mu však věnuje více odborných institucí, např. University of Massachusetts v USA.

Nejnovější výzkum[editovat | editovat zdroj]

Dříve stagnující výzkum vitiliga nabral v posledních dvou letech[kdy?] na rychlosti. Na vitiligo se soustředí několik probíhajících výzkumů, zaměřujících se především na vliv oxidačního stresu na buňky, mj. na roli proteinu Nrf2-ARE.[8]

Jedním z nejnověji zkoumaných směrů léčby je využití nových léků působících jako inhibitory Janusovy kináze JAK,[9] tj. léku Xeljanz (tofacitinib)[10] a Jakafi (ruxoltinib). Ty jsou buď podávány ústně, spolu s terapií světlem UV-B[11] nebo v masti. Nově probíhají i klinické zkoušky na použití JAK inhibitorů v krému.[12]

Lék Xeljanz byl již registrován v USA i Evropě včetně České republiky[13] proti revmatické artritidě a je velmi úspěšný.[14] Testy na jeho využití proti vitiligu dosud nebyly ukončeny.

Rizikové faktory vitiliga[editovat | editovat zdroj]

Rizikovým faktorem číslo jedna je výskyt v rodině, nicméně ani zde nelze přesně určit, zda a s jakou pravděpodobností se onemocnění u potomků vyskytne či nikoli. Případy, kdy se vitiligo v rodině objeví, aniž by se pak vyskytlo u předků a poté u potomků postiženého, jsou zcela běžné.

Jakékoli poranění může spustit kaskádu dějů, které mohou vést k depigmentaci. Porucha pigmentace v místě poranění bývá popisována jako tzv. Koebnerův fenomén.

Vitiligo se občas spojuje s dalšími 'autoimunitními poruchami', která nemusí být závažného charakteru. Mezi takováto onemocnění patří:

Osobnosti trpící vitiligem[editovat | editovat zdroj]

Vitiligo je nemocí slavných osobností. Jak je patrné, ani tato poměrně viditelná porucha tvorby pigmentu jim nebrání vést aktivní život v společnosti.

Osobnosti v ČR s vitiligem[editovat | editovat zdroj]

Vitiligem trpí i slovenští herci a herečky.[20]

Osobnosti s vitiligem v cizině[editovat | editovat zdroj]

Další řada slavných osobností viz „Famous Vitiligans

Kosmetická řešení[editovat | editovat zdroj]

Nepatří mezi poruchy, na které by se umíralo, může však být velmi nepříjemné, nejen z estetického důvodu. Stav pacienta dopadá i na jeho přijímání ve společnosti a tedy i psychiku. V lékárně je proto možno zakoupit speciální krémy a gely, které působí jako ochrana pokožky a jsou přímo určeny k tomuto účelu. Vedle toho je k dispozici i kosmetická kamufláž a podobná opatření kosmetického charakteru:

  • kosmetická kamufláž – pomocí make-upu nebo pomocí samoopalovacího krému. Bílá ložiska se dají zamaskovat pomocí vhodně zvoleného makeupu či samoopalovacími krémy. Možná je i tetováž vitiliga (tj. vpravení pigmentů pomocí tetovací jehly), obvykle však není doporučována pro potenciální aktivaci onemocnění.
  • repigmentace – pomocí již zmiňovaných krémů a světla UVB. Je možný i přenos pigmentových kožních buněk do postižených míst
  • depigmentace – pokud je postižení velkého rozsahu, provádí se odstranění pigmentu ze zbývajících částí těla, aby došlo k jednotné světlosti kůže např. pomocí Monobenzonu. Variantu depigmentace zvolil např. Michael Jackson.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. What is Vitiligo? [online]. Vitiligo Clinic and Research Center, UMass Medical School Worcester [cit. 2022-12-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. HARRIS, John. Vitiligo’s impact is in the eye of the beholder. S. S99–S99. Nature [online]. 2018-11-21. Roč. 563, čís. 7732, s. S99–S99. Dostupné online. DOI 10.1038/d41586-018-07435-5. (anglicky) 
  3. http://bulovka.cz/nemocnice-na-bulovce-bojuje-za-svetovy-den-vitiliga/ Archivováno 17. 11. 2016 na Wayback Machine. Bulovka – Světový den vitiliga
  4. Archivovaná kopie. www.lfhk.cuni.cz [online]. [cit. 2012-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-04-26. 
  5. Vitiligo symptoms and treatment. www.nmihi.com [online]. [cit. 2017-06-01]. Dostupné online. 
  6. LAZARO, Enrico de. Scientists Discover 23 New ‘Risk Genes’ for Vitiligo. sci.news [online]. 2016-10-11 [cit. 2022-12-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. LEE, Ji Hae; KWON, Hyuck Sun; JUNG, Han Mi; LEE, Hyunyong; KIM, Gyong Moon; YIM, Hyeon Woo; BAE, Jung Min. Treatment Outcomes of Topical Calcineurin Inhibitor Therapy for Patients With Vitiligo: A Systematic Review and Meta-analysis. S. 929–938. AMA Dermatol. [online]. 2019-05-29. Roč. 155, čís. 8, s. 929–938. Dostupné online. DOI 10.1001/jamadermatol.2019.0696. PMID 31141108. (anglicky) 
  8. Archivovaná kopie. aadmeetingnews.org [online]. [cit. 2018-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-29. 
  9. CRAIGLOW, Brittany G.; KING, Brett A. Tofacitinib Citrate for the Treatment of Vitiligo: A Pathogenesis-Directed Therapy. S. 1110. JAMA Dermatology [online]. 2015-10-01. Roč. 151, čís. 10, s. 1110. Dostupné online. DOI 10.1001/jamadermatol.2015.1520. (anglicky) 
  10. GORDON, Serena. Xeljanz, light therapy combination could be 'breakthrough' vitiligo treatment. upi.com [online]. 2018-02-05 [cit. 2022-12-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. GORDON, Serena. New Treatment Could Be 'Breakthrough' for Vitiligo. webmd.com [online]. [cit. 2022-12-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. NĚMCOVÁ, Janetta. Kůže odráží stav duše, říká lékař. Život s nemocí jménem vitiligo omezuje hlavně po psychické stránce. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-07-07 [cit. 2022-12-05]. Dostupné online. 
  13. XELJANZ, 5MG TBL FLM 180 [online]. Státní ústav pro kontrolu léčiv [cit. 2022-12-05]. Dostupné online. 
  14. ZELENKA, Petr. Pfizer nenaplnil očekávání, táhl ale lék proti artritidě. patria.cz [online]. 2016-11-01 [cit. 2022-12-05]. Dostupné online. 
  15. V 93 letech zemřel Vojtěch Jasný, autor filmu Všichni dobří rodáci. iDNES.cz [online]. 2019-11-16 [cit. 2022-12-05]. Dostupné online. 
  16. http://www.blesk.cz/clanek/ostatni-mobilni-aplikace-celebrity/201697/bolek-polivka-63-ma-nemoc-bilych-skvrn.html
  17. HULEC, Vladimír. Kamila Polívková: Výbuch sopky, který nezastavíš. divadelni-noviny.cz [online]. 2016-03-15 [cit. 2022-12-05]. Dostupné online. 
  18. Archivovaná kopie. www.ahaonline.cz [online]. [cit. 2015-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-21. 
  19. http://afop.cz/blog/fototema/polaroid-velky-format/ Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine. Polaroid na velký formát – viz fotografie Jana Hnízda
  20. Trpia naši známi herci stratou pigmentu?. pluska.sk [online]. 2010-10-16 [cit. 2022-12-05]. Dostupné online. (slovensky) 
  21. Archivovaná kopie. articles.nydailynews.com [online]. [cit. 2012-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-12. 
  22. Archivovaná kopie. worldneverland.blog.cz [online]. [cit. 2013-08-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-29. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.