Academia Film Olomouc

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Academia Film Olomouc logo

Academia Film Olomouc (zkráceně též AFO) je mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů, který se každým rokem v dubnu koná na půdě Univerzity Palackého v Olomouci. Festival mapuje vědecké a vzdělávací dokumentární snímky z oblasti přírodních, humanitních i sociálně-vědních oborů, naučné pořady domácích i zahraničních televizních produkcí (BBC, PBS, Discovery) a aktuální vědecké, umělecké a technické postupy. Věnuje se i novým médiím a platformám, které se významně podílejí na popularizaci vědy, v posledních letech jde např. o podcasty, youtube kanály nebo on demand pořady. Devízou festivalu je jeho diskuzní charakter – k tematickým blokům jsou zváni odborníci z řad filmových profesionálů a vědců, aby konfrontovali svůj pohled s diváky během diskuzí po projekcích i na tematických přednáškách a workshopech. Diváky festivalu do velké míry tvoří zájemci o audiovizuální tvorbu či vědecká témata, univerzitní studenti i studenti středních škol. Klíčovým bodem je divácká pluralita – pro nejmenší diváky jsou pořádány projekce pro školy i speciální doprovodný program, pro širokou veřejnost organizátoři připravují výstavy, akce ve veřejném prostoru či projekce na olomouckém Horním náměstí. V rámci festivalových ozvěn jsou dále během roku prezentovány zásadní snímky AFO v Olomouci i mnoha dalších městech. Pro diváky a fanoušky festivalu a vědy je tak připravený program nejen během samotného festivalového týdne, ale i po celý rok.

V současnosti AFO zaštiťuje Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci.

Historie festivalu[editovat | editovat zdroj]

Před revolucí[editovat | editovat zdroj]

Vznik Academia Film Olomouc iniciovaly v roce 1966 klíčové instituce garantující rozvoj vědy a vzdělání v Československu. Patřila mezi ně Československá akademie věd, Krátký film Praha a Univerzita Palackého. Inspirací pro vznik festivalu se stal ve své době ojedinělý festival didaktických filmů v italské Padově, který byl výjimečný tím, že se konal na univerzitní půdě. Důležitým organizátorem festivalu byl od samého počátku Krátký film Praha, v němž již od 50. let vznikaly naučné filmy Jiřího Lehovce, Jana Calábka nebo Bohumila Vošáhlíka. Ty prezentovaly aktuální vědecké objevy a inovativní postupy tak, aby jim porozuměli nejen vědečtí pracovníci, ale také studenti daného oboru či talentovaní žáci základních škol. K tématům nejstarších populárně-vědeckých filmů patřily často velmi specifické problémy, jež stěží vysvětlujeme i dnes, jako například podstata světla, proměny počasí, možnosti záznamu zvuku nebo relativita pohybu a času. Názorným způsobem zobrazovaly organismy rostlin, buněčná jádra a fotosyntézu. Takové filmy si již ve své době získaly mezinárodní prestiž a v rámci Československého státního filmu, kam organizačně spadal také Krátký film, existovalo v 50. a 60. letech dokonce samostatné oddělení, jež se obdobné problematice věnovalo.

Spojení univerzitní půdy a filmového průmyslu se tak stalo logickou cestou, jak přiblížit aktuální vědecké poznatky co nejširšímu spektru obyvatel. Chyběla ale instituce, která by projektu poskytla potřebné zázemí. Po vzoru festivalu v Padově se pracovníci ČSAV obrátili na Univerzitu Palackého, jejíž studenti patřili v 60. letech k nejaktivnějším co do pořádání kulturních aktivit. Univerzitní pedagog Jiří Stýskal zaštítil v roce 1966 se svými kolegy Eduardem Petrů, Alenou Štěrbovou a Miroslavem Tomšů první olomouckou přehlídku populárně-vědeckého filmu. Název Academia Film dostala přehlídka po příznivém ohlasu prvního ročníku o 12 měsíců později.

Popularita a význam festivalu během 60. a 70. let narostl na celorepublikovém významu a programově se do festivalu zapojuje i Československá televize svými naučnými snímky. V 80. letech se festival začíná více otevírat i širšímu publiku a zároveň roste počet přihlášených soutěžních snímků.[1] Festival zároveň do programové skladby zařazuje formát videoprojekce zaměřený na dokumentaci vědeckých a technických postupů. Videoprogramy dostaly svůj prostor v rámci Videofóra[2].

Po revoluci[editovat | editovat zdroj]

Po revoluci se AFO stává mezinárodním festivalem, zároveň se však dostává do existenčních problémů kvůli změnám ve financování. Nadále byl financován MŠMT, Akademií věd ČR a Ministerstvem kultury, musí se však začít obracet i na soukromý sektor při získávání dostačujících zdrojů pro zabezpečení festivalu.

V roce 2001 byl festival přesunut do Vlastivědného muzea se záměrem přiblížit jej publiku a už po několikáté změnil svůj název, tentokrát na Mezinárodní festival dokumentárních filmů a multimediálních vzdělávacích pořadů. Zásadní změna pro současnou festivalovou podobu pak přišla v roce 2007. Organizace festivalu připadla na Katedru divadelních, filmových a mediálních studií Univerzity Palackého a ředitelem se stal Petr Bilík. Na festivalu se také podílel Jihlavský spolek amatérských filmařů. Festival dostal opět nový název Mezinárodní festival populárně-vědeckého a dokumentárního filmu a začal používat motto „Vidět a vědět“ (Watch&Know). Sídlo festivalu se vrátilo na půdu Univerzity Palackého, tentokrát do prostor bývalého jezuitského konviktu (nyní Umělecké centrum Univerzity Palackého). Festival se začal úžeji profilovat na vzdělávací a vědecké dokumentární filmy a soustředit se na jeho mezinárodní význam a naplňovat také cíl popularizovat vědu. V roce 2013 pak byl vydán festivalový Statut, který definuje cíle a účel festivalu i organizační strukturu do současné podoby.[3]

Program[editovat | editovat zdroj]

Dramaturgie[editovat | editovat zdroj]

Program festivalu má na starosti dramaturgický tým, jehož členové jsou ve velké většině aktivní na půdě Univerzity Palackého. Každý ročník festivalu má zaštiťující téma, které zároveň propojuje jednotlivé programové sekce. Festival Academia Film Olomouc je zaměřen primárně na faktuální dokument, který se obsahově dotýká vědy, společensko-vědních témat, vědců, výzkumných výsledků, etiky spojené s posunováním hranic lidského poznání a přístupu ke vzdělání. Cílem programu obecně je také ukázat, že audiovizuální tvorba je nejúčinnějším nástrojem popularizace vědy a slouží také jako iniciace ke vzdělávání a kulturnímu myšlení.

Program festivalu AFO je postaven na 4 pilířích: soutěžní sekce, nesoutěžní - tematické - sekce, program pro odbornou veřejnost – Industry 4Science – a doprovodný program (koncerty, výstavy, performance ad.).

Základem soutěžního programu je pečlivý předvýběr filmů dramaturgickým týmem, který celoročně mapuje aktuální produkci a kromě samostatně přihlášených filmů do soutěže i aktivně oslovuje produkce pohybující se na poli science documentary (mimo jiné také osobně na největší oborové akci svého druhu Světovém kongresu producentů faktuálních a vědeckých pořadů - WCSFP). V roce 2017 se jednalo o cca 4.000 přihlášených snímků, z nichž bylo vybráno přibližně 40 do soutěžních kategorií. Následně během festivalu odborné poroty složené z českých i zahraničních tvůrců, producentů, vědců a publicistů vybírají vítěze jednotlivých soutěžních kategorií.

Dramaturgie festivalu je pak úzce spjata s cíli festivalu:

  •       Prostřednictvím špičkových snímků a přizvaných odbornic a odborníků vytrvale bořit zažité mýty a stereotypy o přírodních, humanitních a společenských vědách.
  •       Prezentovat široké veřejnosti vědu, výzkum a technologie jako fascinující a nesmírně důležité obory lidské činnosti a pevné součásti naší kultury a společnosti.
  •       Přibližovat široké veřejnosti současná i budoucí palčivá témata naší civilizace, planety a vesmíru.
  •       Propojovat akademickou sféru a vědecké instituce s odbornicemi a odborníky z televizního a filmového průmyslu a dalších kulturních institucí.
  •       Podněcovat vznik nových populárně-naučných celovečerních filmů, televizních pořadů a dalších multimediálních formátů.
  •       Podporovat a formovat aktivní a kriticky smýšlející divácká publika.

Festivalové ceny[editovat | editovat zdroj]

Soutěžní program festivalu čítá několik kategorií, do kterých mohou tvůrci přihlašovat své snímky. Každý rok se přihlásí několik tisíc filmů z celého světa, ze kterých dramaturgický tým vybírá ty filmy, které poustoupí do užšího výběru před samotné soutěžní poroty a festivalové diváky.

Statutární ceny AFO

Cena RCPTM za nejlepší mezinárodní populárně-vědecký dokumentární film

Cena innogy za nejlepší český populárně-vědecký dokumentární film

Cena za nejlepší krátký populárně-vědecký film

U těchto tří kategorií cenu uděluje porota sestávající z českých či zahraničních hostů z řad filmařů, filmových kritiků, vědců nebo popularizátorů vědy.

Cena za přínos popularizaci vědy – osobnost

Cena za přínos popularizaci vědy – instituce

Tyto dvě ceny jsou udělovány dramaturgickým týmem Academia Film Olomouc.

Nestatutární ceny AFO

Cena diváků - je udělována na základě hlasování návštěvníků festivalu, kteří hodnotí filmy ze všech soutěžních sekcí.

Cena studentské poroty Univerzity Palackého v Olomouci - o udělení této ceny rozhodují studenti zastupující jednotlivé fakulty UP.[4]

Programové sekce[editovat | editovat zdroj]

Programové sekce festivalu jsou vedle soutěžních filmů hlavní náplní festivalového obsahu. Tyto sekce mají vlastní témata, která se úžeji či volněji vztahují k zastřešujícímu tématu daného ročníku (v minulých letech např. Závislost na oceánech a technologiích, Utopie/Dystopie, Space&Place apod.). Každá programová sekce má svého dramaturga či dramaturgyni, kteří vybírají filmy a pořady, hosty a hostky z oblasti vědecké i filmařské, přednášky, workshopy a další doprovodný či hudební program.

Jednou z programových sekcí je také AFO Junior. Tento blok cílí na děti a mládež. Ve spolupráci s Divadlem na cucky, Pevností poznání a ČT:D na návštěvníky čekají speciální promítání, ale také tematicky zaměřené workshopy, virtuální realita, základy filmařských postupů, animace, pohybové dílny a mnoho dalšího.

Doprovodný program[editovat | editovat zdroj]

V rámci festivalového týdne i během celého roku připravuje tým AFO doprovodné akce jako výstavy, workshopy, speciální promítání nebo festivalový infopoint v modulu KOMA. Cílem je připravit pro návštěvníky zajímavé události akcentující vědecká témata z různých, často neočekávaných úhlů pohledu. Během minulých ročníků tak byla zrealizována obří ledová kostka s festivalovou grafikou na Horním náměstí, virtuální realita v Auditoriu Maximu, graffiti a street art s AFO tematikou v olomouckých ulicích, venkovní promítání na náměstí, speciální vědecké drinky nebo možnost prozkoumat 3D tisk. Ve spolupráci s olomouckým Kinem Metropol se během roku konají tematická promítání pro veřejnost pod názvem AFO Kino.

Důležitou součástí festivalu je také hudební program. Ten do Olomouce přivádí hudebníky české i zahraniční, kteří svou tvorbou propojují hudbu a vědu. Jedná se o umělce na poli alternativní hudební scény, kteří překračují hranice jednotlivých žánrů, propojují je a nebojí se zvukových experimentů.

Ozvěny AFO[editovat | editovat zdroj]

Ozvěny festivalu přinášejí snímky aktuálního ročníku AFO i do jiných měst, a to i v době mimo festivalový týden. Snahou je dostat současná vědecká témata blíže publikům, která neměla možnost se účastnit promítání během samotného festivalu, a motivovat je, aby se o vědecká témata blíže zajímala. Filmy jsou promítány v kinech, ale také ve hvězdárnách, kavárnách, školách a dalších prostorech.

4Science[editovat | editovat zdroj]

Festivalová sekce 4Science se zaměřuje na networking a zvyšování kvality na poli populárně vzdělávacích a vědeckých dokumentárních snímků propojováním vědců a vědkyň s filmaři a zástupci audiovizuálního průmyslu. Tato sekce zaštiťuje Camp 4Science a Industry 4Science.

Camp 4Science je vzdělávací workshop pro začínající filmaře a nové filmové projekty zaměřující se na popularizaci vědy skrze vědecký a faktuální dokument. Každoročně tak přihlášení filmaři mohou zlepšovat své kompetence za pomoci profesionálních tutorů a expertů. Program workshopu se zaměřuje na technické postupy, práci s narací u dokumentárních snímků, zvláštní přístup k filmové produkci i financování.  

Industry 4Science se soustředí na témata i formu. Přivádí dohromady zástupce filmového průmyslu s vědeckými kapacitami. Společně pak sdílejí know-how ohledně nových technologických postupů, proměn publik i vhodných budoucích tématech ke zpracování. Setkání zároveň cílí na navázání nových spoluprací mezi zúčastněnými produkcemi zastupující televizní stanice a producentské skupiny.

Festivaloví hosté[editovat | editovat zdroj]

Význam festivalu na mezinárodním poli popularizace vědy i dokumentární tvorby neustále narůstá. Díky reputaci AFO přijalo pozvání se zúčastnit mnoho významných českých i zahraničních hostů a hostek z řad vědců a vědkyň, z filmového průmyslu i z hudební scény. Ti pak přispěli do programu přednáškami, besedami i interakcí s návštěvníky během doprovodného programu. Mezi nejvýznamnější hosty patří evoluční biolog a známý advokát ateismu Richard Dawkins, fyzik a popularizátor vědy Lawrence M. Krauss, filozofka umělé inteligence Susan Schneider, americká vulkanoložka Kayla Iacovino, profesor robotiky z Ósaky Hiroshi Ishiguro, britský biolog a filmař Nigel Marven, tvůrce legendárního cyklu seriálů Byl jednou jeden život Albert Barillé, filozof Peter Singer, světově uznávaný biolog Steve Jones či popularizátor přírodních věd a medicíny, lord Robert Winston.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. 30 let Academia filmu Olomouc: Mezinárodní festival vědeckých, populárně-vědeckých a didaktických filmů, televizních pořadů a videoprogramů. Přeložil Yvona VYHNÁNKOVÁ. Olomouc: Univerzita Palackého, 1995, S. 29.
  2. 30 let Academia filmu Olomouc: Mezinárodní festival vědeckých, populárně-vědeckých a didaktických filmů, televizních pořadů a videoprogramů. Přeložil Yvona VYHNÁNKOVÁ. Olomouc: Univerzita Palackého, 1995, S. 22.
  3. UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI, HLAVNÍ NORMA UP. Statut Mezinárodního festivalu populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc. Olomouc: Univerzita Palackého, 2013, S. 3
  4. https://www.afo.cz/festivalove-ceny/

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]