Karel Bubela mladší

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Karel Bubela

Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1913 – 1918
Stranická příslušnost
Členství Lid. str. pokroková

Narození 10. listopadu 1872
Bzenec
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 19. července 1943
Vsetín
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Rodiče Karel Bubela
Barbora Bubelová[1]
Příbuzní Viktor Bubela (bratr)
Alma mater Univerzita Karlova
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karel Bubela mladší (10. listopadu 1872 Bzenec[2]19. července 1943 Vsetín[2]) byl rakouský podnikatel a politik české národnosti z Moravy; poslanec Moravského zemského sněmu.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Jeho otcem byl podnikatel a politik Karel Bubela, matkou byla Barbora Drahokoupilová z Dolních Bučic. Karel byl nejstarším synem svých rodičů. Narodil se v Bzenci, kde tehdy sídlila rodinná firma, ale již roku 1876 se přestěhovali do Vsetína. Vystudoval gymnázium ve Valašském Meziříčí a pak začal studovat práva na Univerzitě Karlově v Praze. Vysokou školu ovšem nedokončil a začal působit v rodinném obchodu se dřevem. Od roku 1907 byl firemním prokuristou a od roku 1908 (po smrti otce) i veřejným společníkem podniku. Byl veřejně a politicky činný. V roce 1892 byl společně s architektem Dušanem Jurkovičem a profesorem Válkem hlavním jednatelem národopisné výstavy ve Vsetíně. Spolu se svým otcem se také podílel na organizování účasti Valašska na Národopisné výstavě českoslovanské v roce 1895. Od roku 1907 byl členem Pokrokového politického spolku, majícího blízko k Tomáši Masarykovi. Spolek vydával týdeník Valašské noviny. Byl vsetínským důvěrníkem spolku. Podílel se na kampani T. Masaryka do voleb do Říšské rady roku 1911. V roce 1911 se podílel na ustavení Vsackého politického spolku. Byl členem vsetínského vzdělávacího spolku Snaha, zakládal Okrašlovací spolek. Měl podíl na konání místní ovocnářské výstavy roku 1907 a dobytkářské výstavy v roce 1913. Od roku 1910 zasedal v okresní školní radě. Byl členem místního Sokola a pomáhal sokolům opatřovat finance. V srpnu 1913 mu udělilo město Hranice čestné občanství.[2]

Počátkem 20. století se zapojil i do vysoké politiky. V zemských volbách v roce 1913 byl zvolen na Moravský zemský sněm, kde zastupoval kurii venkovských obcí, český obvod Vsetín.[3] V roce 1913 se uvádí jako pokrokový kandidát (Lidová strana pokroková na Moravě, moravská sesterská strana Národní strany svobodomyslné, tj. mladočeské).[4][2] Na sněmu byl členem poslaneckého klubu Strany lidově-pokrokové. Zasedl do živnostenského, železničního, imunitního a sociálně-politického odboru sněmu. Byl navíc zapisovatelem živnostenského odboru.[2]

Během světové války byl v roce 1917 odveden do armády. Do domoviny se vrátil z Terstu až v prosinci 1918. Po roce 1918 se z aktivního politického života převážně stáhl. V období let 1919–1921 většinou pobýval obchodně v Praze. Podílel se na budování profesních organizací dřevařského průmyslu. Stal se předsedou Svazu majitelů pil. Byl i předsedou nožířské sekce Svazu průmyslu (Bubelova dřevařská firma dlouhodobě vyráběla i nože). Vláda ho vyslala coby delegáta obchodní mise do Paříže. V roce 1920 byl ustanoven obchodním radou dřevařského odboru. Dlouhodobě zasedal v obchodní a živnostenské komoře v Olomouci a byl členem okresního výboru ve Vsetíně. Firma Bratři Bubelové byla roku 1923 rozdělena, přičemž Karel Bubela a jeho bratr Viktor Bubela založili nový podnik. Karel Bubela podle vzpomínek bratra nebyl příliš znalý vlastní výroby, ale zabýval se hlavně organizováním chodu firmy a o daňové otázky. V roce 1926 se podílel na stavbě Masarykova pomníku ve Vsetíně. V pokročilém věku se roku 1927 oženil. Sňatek skončil roku 1935 rozvodem, přičem manželka ho připravila soudně o značné jmění. V závěru života byl apatický a úzkostně prožíval nacistickou okupaci. Zemřel v červenci 1943. Příčinou byla stařecká sešlost a zápal plic. Po posledním rozloučení ve Vsetíně bylo tělo odvezeno do krematoria v Olomouci. Byl příslušníkem Českobratrské církve evangelické.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Národní listy, 7. 2. 1908, s. 7.
  2. a b c d e f HALA, Jiří: Reprezentace Valašska na moravském zemském sněmu v letech 1884-1914 [online]. is.muni.cz, [cit. 2016-07-08]. Dostupné online. (česky) 
  3. MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4.  
  4. Mährisches Tagblatt, 25. 6. 1913, s. 6.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]