Kežmarok

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kežmarok
Kežmarok
Kežmarok
Kežmarok
Kežmarok – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 626 m n. m.
Stát SlovenskoSlovensko Slovensko
kraj Prešovský
okres Kežmarok
tradiční region Spiš
Kežmarok
Kežmarok
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 24,83 km²
Počet obyvatel 16 381 (31. 12. 2018[1])
Hustota zalidnění 659,7 obyv./km²
Správa
Status město
Starosta PhDr. Mgr. Ján Ferenčák
Oficiální web www.kezmarok.sk
Email primator@kezmarok.sk
Adresa obecního úřadu Mestský úrad Kežmarok
Hlavné nám. 1
060 01 Kežmarok
Telefonní předvolba 052
PSČ 060 01
Označení vozidel KK
NUTS 523585
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kežmarok (německy Käsmark / Kesmark, maďarsky Késmárk, 2. pádčeštině Kežmarku) je město na severu Slovenska na úpatí Vysokých Tater, v Prešovském kraji. Město je centrem oblasti Spiš. Žije zde asi 16 000 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Artikulární kostel v Kežmarku na fotografii z počátku 20. století
Kežmarok na cechovní listině kolem roku 1800

Území města bylo osídlené již od doby kamenné. Bohaté archeologické nálezy pocházejí z doby bronzové a železné. Ve 12. a 13. století zde je opět archeologickými nálezy doloženo slovanské sídlo. Kežmarok jako město byl vytvořen v polovině 13. století spojením tří osad - slovenské rybářské osady, osady královských strážců hranice a osady německých saských kolonizátorů. První písemná zmínka o Kežmarku pochází z roku 1251 v darovací listině krále Bély IV, tehdy se nazýval Obec svaté Alžběty (latinsky Villa Sanctae Elisabeth.

Kežmarok získal městská práva roku 1269, tehdy byl označen Käsemarkt (sýrový trh). Roku 1380 byl prohlášen svobodným královským městem. Právo používat znak Kežmarok obdržel roku 1463; znak se od té doby do současnosti změnil jen velmi málo. Roku 1444 založili hrad a dali opevnit město sedmihradští Tököliové. V letech 1511 - 1540 hrad a město ovládal sedmihradský kníže Jan Zápolský.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

  • Počet obyvatel: 16 552 (31. 12. 2010)[2]
  • Muži: 8324, Ženy: 8917
  • Věkové rozložení: 12 – 25 = 4 061, 25 – 40 = 3 964, 40 a více = 6 730
  • Hustota: 705 obyvatel na km2
  • Produktivní věk: 10 350 obyvatel je v produktivním věku, což je 60 % populace
  • Podle zaměstnání: Průmysl a výroba = 38 %, Obchod a služby = 28 %, Administrativa, banky = 9 %, Školy = 8 %, Zdravotnictví = 4 %

Etnické složení[editovat | editovat zdroj]

  • 1796: německé město[3]
  • 1851: německo-maďarsko-slovenské město[4]
Percentuální podíl jazyka (1880-1910)[5] a národností (1930-2011)[6]
Rok Spolu Slováci Češi Maďaři Němci Rusíni a Ukrajinci Chorvati a Srbové Romové ostatní
1880 4475 15,75% - 7,75% 72,00% 0,04% 0,02% - 1,21%
1890 4897 20,52% - 11,72% 65,86% 0,00% 0,00% - 1,90%
1900 5606 19,16% - 16,98% 60,79% 0,00% 0,00% - 3,07%
1910 6317 25,42% - 20,80% 51,32% 0,00% 0,03% - 2,42%
1930 7228 41,85% 1,84% 35,65% 0,30% - - 20,35%
1991 20294 94,42% 1,06% 0,17% 0,24% 0,12% - 3,67% 0,33%
2001 17383 95,21% 0,90% 0,15% 0,43% 0,18% 0,01% 1,59% 1,54%
2011 16832 84,73% 0,61% 0,14% 0,36% 0,30% 0,01% 1,20% 12,65%

Náboženské složení[editovat | editovat zdroj]

Percentuální podíl vyznání (1880-2011)[5][6]
Rok Spolu Římští katolíci Řečtí katolíci Luteráni Kalvinisté Židé Pravoslavní ostatní ateisté n/a
1880 4475 43,55% 2,06% 40,25% 1,88% 12,09% 0,09% 0,09%
1910 6317 54,68% 2,18% 24,43% 1,50% 16,62% 0,09% 0,49%
1930 7228 56,59% 3,14% 21,21% 0,61% 16,13% 2,32%
1991 20294 69,45% 2,96% 3,79% 0,07% 0,00% 0,20% 0,30% 7,93% 15,30%
2001 17383 77,50% 2,63% 4,80% 0,11% 0,02% 0,40% 0,66% 10,98% 2,91%
2011 16832 66,55% 2,63% 4,00% 0,17% 0,01% 0,27% 1,07% 10,19% 15,11%


Památky v Kežmarku[editovat | editovat zdroj]

Roku 1950 bylo historické jádro Kežmarku prohlášeno za městskou památkovou rezervaci. Evangelický dřevěný artikulární kostel a Evangelické lyceum byly roku 1985 zařazeny na seznam národních kulturních památek Slovenské republiky. Kostel byl navíc v roce 2008 zapsán do Seznamu světového dědictví UNESCO.

V Kežmarku je možné navštívit tyto pamětihodnosti:

Popis znaku[editovat | editovat zdroj]

Štítonošem znaku je pestrobarevný anděl. Štít je vodorovně dělený, v jeho horní části jsou na modrém podkladě dva zkřížené stříbrné meče s červenou rukojetí, se zlatým chráničem a hlavicí. Nad nimi je zlatá pěticípá koruna, pod nimi červená růže. Dolní část znaku vyplňují čtyři pruhy v barvě stříbro-červené.

Interpretace znaku se vysvětluje rozličně, přičemž se dnes neví, která z hypotéz je ta správná. V jediném, v čem se obě shodují, je význam symbolu královské koruny jako symbolu svobodného královského města.

Interpretace horní části znaku:

  1. Zkřížené meče představují právo meče, udělené městu králem Albertem roku 1438, růže pod nimi je obyčejnou heraldickou figurou
  2. Zkřížené meče představují symbol osady sv. Michala - bojovníka, červená růže je symbolem osady sv. Alžběty.

Interpretace dolní části znaku:

  1. Pruhy jsou nejpravděpodobněji převzaté ze státního uherského znaku.
  2. Pruhy symbolizují čtyři osady, z nichž město Kežmarok vzniklo. Kežmarok totiž vznikl sloučením více osad původního slovanského obyvatelstva s osadou německých kolonistů.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Obyvateľstvo a migrácia. slovak.statistics.sk [online]. Štatistický úrad Slovenskej republiky, 2019-04-16. Dostupné online. 
  2. http://app.statistics.sk/mosmis/sk/scitanie.jsp?txtUroven=440703&lstObec=523585
  3. VÁLYI, András. Magyar Országnak Leírása. Pešť: 1796.
  4. FENYÉS, Elék. Magyarország geográfiai szótára. Budín: 1851.
  5. a b Historicko-demografický lexikón obcí Slovenskej republiky. Bratislava: Slovenský štatistický úrad, 2012.
  6. a b Štatistický úrad SR https://slovak.statistics.sk

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]