Hajdúszoboszló

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hajdúszoboszló
Kostel v Hajdúszobosló
Kostel v Hajdúszobosló
Hajdúszoboszló – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška108 m n. m.
Časové pásmo+1
StátMaďarskoMaďarsko Maďarsko
ŽupaHajdú-Bihar
OkresHajdúszoboszló
Hajdúszoboszló
Hajdúszoboszló
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha238,7 km²
Počet obyvatel24 175 (2021)[1]
Hustota zalidnění101,3 obyv./km²
Etnické složeníMaďaři
Náboženské složeníKřesťanství
Správa
StatusMěsto
StarostaLászló Sóvágó
Oficiální webhajduszoboszlo.hu
Telefonní předvolba(+36) 52
PSČ4200
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hajdúszoboszló (původně Szoboszló, slovensky Sebeslav) je město v jihovýchodním Maďarsku, v župě Hajdú-Bihar v okrese Hajdúszoboszló. Městem neprotéká žádná řeka, ale 2 km západně od něj vede Keleti-főcsatorna a v blízkosti leží také národní park Hortobágy.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název města je slovanského původu a odkazuje na křestní jméno Soběslav. Historicky se ve slovenštině objevuje také název Sebeslav, který byl přejat i do rumunštiny. Ke slovanskému názvu obce byla přidána předpona "Hajdú" a forma Hajdúszoboszló se pak od 19. století ustálila.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Město se rozkládá v severovýchodní části Velké dunajské nížiny. V sousedství města se setkává několik regionů: Hajdúhát na severo–severovýchodě, Národní park Hortobágy (Puszta) na severo–severozápadě a regiony Sárrét a Berettyó na jihu. Hajdúszoboszló leží v nadmořské výšce do 100 až 110 m n. m. a okolní krajina se pozvolně svažuje dolů k parku Hortobágy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Z historických záznamů, řídkých nálezů a archeologických objevů moderní doby je zřejmé, že tato část Velké dunajské nížiny byla osídlena již v dobách stěhování národů. Kvůli změnám v přístupnosti k přírodním zdrojům a obchodních cest, se v této oblasti často střídali Hunové, Vandalové, Gepidové, Gótové, Avarové a další národy. V první polovině vlády dynastie Arpádovců, byla oblast osídlena početnými komunitami. První písemná zmínka o Szoboszló je z roku 1075, kdy král Gejza věnoval půlku královských daní od tohoto města novému opatství založenému v Hronském Beňadiku.

Darovací listinou, datovanou 2. září 1606, poskytl Štěpán Bočkaj domov pro 700 Hajduků (Hajdú), kterým byly původní domovy zničeny Krymskými Tatary. Od té doby získalo město do svého názvu předponu Hajdú-.

V polovině 19. století poznamenal maďarský statistik Elek Fényes, že ve městě existuje početná židovská komunita, že zde stojí kostel a že se místní obyvatelstvo věnuje vinařství (okolo Hajdúszoboszló se nacházely i tehdy četné vinice).

Ke konjunktuře města došlo v říjnu 1925, kdy byly objeveny termální prameny, které jsou od té doby využívány k léčebným účelům. Stalo se tak do jisté míry náhodou, neboť tehdy probíhal průzkum možných zdrojů zemního plynu[2]. Pramen o teplotě 73 °C slouží také k vyhřívání domů. Hajdúszoboszló se tak stalo (o dva roky později[2], kdy byl postaven místní lázeňský areál) lázeňským městem a jeho počet obyvatel se začal zvyšovat. Statut lázeňského města ale obdrželo až v roce 1934 a areál se rozvíjel postupně až do roku 1942.

Rudá armáda město osvobodila dne 9. října 1944.

V roce 2022 oslavily lázně Hungarospa 95. výročí své existence.[3]

Město na konci druhé světové války osvobodila Rudá armáda dne 9. října 1944.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

  • 1870 – 12 269
  • 1920 – 17 722
  • 1970 – 22 003
  • 2002 – 23 874
  • 2005 – 23 827
  • 2009 – 23 295
Letecká fotografie aquaparku

(více na [1])

V roce 2001 se dle sčítání lidu 99 % obyvatel přihlásilo k maďarské národnosti.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

V okolí města se těží zemní plyn.[4] Nachází se zde také jeho zásobník.[5]

Kultura a zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Ve středu města se nachází reformovaný kostel, který vznikl přestavbou staršího gotického svatostánku. Římskokatolický kostel je zasvěcen sv. Ladislavovi (Szent Lázsló) a uvnitř stavby se nacházejí malby, které ve 30. letech 20. století vyhotovil István Takács. Před budovou místní radnice je také socha Štěpána Bočkaje, která je dílem László Martona. Bočkajovi je také ve městě věnováno i muzeum. V historickém domě Fazekas ház se nachází expozice, věnovaná lidovému umění. Dům je památkově chráněn a je jedním z mála historických domů, které se dochovaly z dřívějších dob.

Město má rovněž rozsáhlý areál termálních lázní, které představují klíčový objekt z hlediska turistiky.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Nádraží na snímku z roku 1963.

Městem prochází jedna železniční trať z města Püspökladány do Debrecína. Má tu jediné nádraží.

Jižně od města Hajdúszoboszló je veden silniční okruh silnice celostátního významu č. 4.

Ve městě samém je v provozu veřejná autobusová doprava na několika linkách.

U města se nachází rovněž i letiště se zatravněnou ranvejí, které slouží pro sportovní létání.

Známé osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hajdúszoboszló na anglické Wikipedii.

  1. Detailed Gazetteer of Hungary. Dostupné online. [cit. 2022-12-16]
  2. a b A forró arany tette fürdővárossá Hajdúszoboszlót. Múlt Kor [online]. [cit. 2022-10-10]. Dostupné online. (maďarsky) 
  3. Százévesen is a legmodernebb lehet a hajdúszoboszlói Hungarospa. HAON [online]. [cit. 2022-10-10]. Dostupné online. (maďarsky) 
  4. Magyarország, a majdnem-gáznagyhatalom. Mandiner. Dostupné online [cit. 2022-05-30]. (maďarsky) 
  5. Százévesen is a legmodernebb lehet a hajdúszoboszlói Hungarospa. Telex.hu [online]. [cit. 2022-10-10]. [Gáztárolók: a kapacitás bejelentett szűkítése még kiszolgáltatottabbá tesz minket Oroszországnak Dostupné online]. (maďarsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]