Přeskočit na obsah

Řád svatého Pavla Prvního Poustevníka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Řád svatého Pavla Prvního Poustevníka / Paulíni
Ordo Sancti Pauli Primi Eremitæ (zkr. O.S.P.P.E.)
Novici z roku 2014 s mistrem a sociem po obdržení řádového hábitu
Novici z roku 2014 s mistrem a sociem po obdržení řádového hábitu
Základní informace
Aktivita1250 - dosud
Kategoriežebravý řád
Sídloklášter Jasná Hora, Polsko
Země původuUherskoUhersko Uhersko
Založilbl. Eusebius z Ostřihomi
SchválilUrban IV.
MottoSolus Cum Deo Solo
Patronibl. Eusebius z Ostřihomi, Bartolměj Pécský
Odkazywww.paulini.pl

Řád svatého Pavla Prvního Poustevníka (latinsky Ordo Sancti Pauli Primi Eremitae, maďarsky Szent Pál első remete szerzeteseinek rendje; OSPPE), jehož členové se nazývají též paulíni, je římskokatolický žebravý řád, původně poustevníků a mnichů, založený ve 13. stoletíUhersku.

Charakteristika

[editovat | editovat zdroj]

Jméno řád převzal po poustevníku sv. Pavlu z Théb. Charakteristické odznaky řádu jsou: hábit z bílého sukna, škapulíř s cingulem a kapucí bílé barvy. Nošení hábitu, avšak hnědé barvy s bílým kloboukem, povolil papež již v roce 1342 pro odlišení od toulavých „mnichů“. Heslo řádu zní „Solus cum Deo solo“ (tj. „Být sám jen s Bohem“).

Náplní činnosti řádu je rozjímání (kontemplace) a pastorace. Klade se velký důraz na vzdělání. Konventuálové se nazývají fratres professi a dělí se na kněze (clerici monachi) a laické bratry. Dříve bylo generální řádové studium ve městě LepoglavaChorvatsku. Pro řád je typická úcta k Panně Marii, v jeho správě je mnoho mariánských poutních míst.

Vedení řádu

[editovat | editovat zdroj]

Vedení řádu sídlí v polském klášteře Jasná Hora (polsky Jasna Góra) v Čenstochové. Ve světě nyní existuje nejméně 34 klášterů řádu[1], v nichž žije asi 400 mnichů, z toho 200 je kněží.

České kláštery

[editovat | editovat zdroj]

Ostatní svět

[editovat | editovat zdroj]

Slavné osobnosti řádu

[editovat | editovat zdroj]
  1. Petr Sommer, Dušan Foltýn, Pavel Vlček: Encyklopedie českých klášterů. Praha 1997, s. 149.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Petr Sommer, Dušan Foltýn, Pavel Vlček: Encyklopedie českých klášterů. Praha 1997, s. 149.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]