Kostel Nejsvětější Trojice (Kežmarok)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel Nejsvětější Trojice
Kostel Nejsvětější Trojice v Kežmarku
Kostel Nejsvětější Trojice v Kežmarku
Místo
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
Souřadnice
Map
Základní informace
ZasvěceníNejsvětější Trojice
Architektonický popis
Stavební slohbarokní architektura
Výstavba1717
Další informace
Oficiální webOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Nejsvětější Trojice (slovensky: Kostel Najsvätejšej Trojice, maďarsky: Késmárki evangélikus templom) v Kežmarku se řadí mezi tzv. artikulární kostely. Ty byly na Slovensku budovány na přelomu 17. a 18. století, tedy v době nesvobody protestantů, kteří si směli postavit kostel jen na základě povolení 26. článku tzv. Šoproňských artikul (byly vydány v roce 1681). Kostely se podle nich mohly stavět jen na předměstích za městskými hradbami a na místě, které předem vybrala královská komise (většinou se tak jednalo o močály či obtížně přístupné svahy). Stavba se musela postavit za dobu jednoho roku výhradně na náklady evangelické církve z nejlevnějšího materiálu, kterým bylo dřevo (bez použití jakéhokoliv materiálu jiného, tedy ani třeba kovových hřebíků).

Kostel Nejsvětější Trojice v Kežmarku na historickém snímku

Lokalizace kostela[editovat | editovat zdroj]

Kostel se dnes nachází vedle nového evangelického kostela, který z dálky připomíná spíše mešitu. Podobnou kombinaci takovýchto stylů kostelů v tak těsné blízkosti není možné nalézt nikde na světě. V současné době se v sousedství těchto dvou kostelů nachází ještě třetí - řeckokatolický. Ten byl postaven v roce 2008.

Financování stavby[editovat | editovat zdroj]

Finančně na kostel přispěli protestanti z celé severní Evropy, když švédský a dánský král svolili pro tento účel provést v jejich zemi sbírky.

Pomoc švédských námořníků[editovat | editovat zdroj]

Se stavbou pomáhali též švédští námořníci. Ti na sebe nechali památku jednak ve formě interiéru v podobě obráceného lodního trupu či oken kulatého tvaru (opět podobného oknům z lodních kajut).

Stavební prvky kostela[editovat | editovat zdroj]

Kostel spočívá na čtyřech točených nosných sloupech. Nosné sloupy jsou z tisového dřeva, protože tis je jedovatý a tudíž nebude napaden červotočem. Další oporou jsou nosné zdi kostela a šest chórů, na které se vejde až 1541 sedících osob.

Interiér kostela[editovat | editovat zdroj]

Oltář kostela i kazatelna jsou dílem Jána Lercha, který je vyřezal v letech 17181727. Před oltářem stojí na podstavci kamenná křtitelnice s měděným víkem. Ty pocházejí z roku 1690.

Varhany[editovat | editovat zdroj]

Varhany zhotovil v letech 17171720 levočský varhanář Vavrinec Čajkovský. Roku 1729 ho dokompletoval Martin Korabinský ze Spišské Nové Vsi.

Tento dvoumanuálový nástroj je považován za nejstarší a tedy nejcennější funkční varhany na Slovensku.

Současnost kostela[editovat | editovat zdroj]

Kostel, v němž se ještě i dnes občas slouží bohoslužby, je národní kulturní památkou a 7. července 2008 byl zařazen mezi světové dědictví UNESCO.

Kostel je možné si též prohlédnout.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]