Zebra stepní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wikipedie:Jak číst taxoboxZebra stepní
alternativní popis obrázku chybí
Zebra stepní
Stupeň ohrožení podle IUCN
téměř ohrožený
téměř ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída čtyřnožci (Tetrapoda)
Třída savci (Mammalia)
Řád lichokopytníci
(Perissodactyla)
Čeleď koňovití (Equidae)
Rod zebra (Equus)
Binomické jméno
Equus quagga
Boddaert, 1785
Rozšíření zebry stepní
Rozšíření zebry stepní
Poddruhy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zebra stepní (Equus quagga) je velký lichokopytník z čeledi koňovitých (Equidae) rozšířený na travnatých planinách a v řídce porostlých savanách ve východní, střední a jižní Africe. V současné době se jedná také o nejhojnější ze 3 žijících druhů zeber.

Poddruhy[editovat | editovat zdroj]

  • zebra Böhmova (Equus quagga boehmi)
  • zebra bezhřívá (Equus quagga borensis)
  • zebra Burchellova (Equus quagga burchellii)
  • zebra Chapmanova (Equus quagga chapmani)
  • zebra Crawshayova (Equus quagga crawshayi)
  • zebra kvaga (Equus quagga quagga) – vyhynulá

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

  • Equus burchelli
  • Zebra bezhřívá
  • Equus burchellii selousii
  • Zebra Selousova

Popis[editovat | editovat zdroj]

Tyto zebry mají velice proměnlivou kresbu, a to jak v rámci jednotlivých poddruhů, tak i mezi jednotlivci. Směrem k jihu celkového areálu jsou pruhy obvykle světlejší. Těla má zebra stepní válcovité a nohy štíhlé; končetina prodělala vývoj, během kterého se zachoval jen třetí prst, který je silný a opatřený kopytem. Na hřebeni krku je malá vztyčená hříva. Zuby jsou přizpůsobeny k okusování a drcení potravy. Řezáky jsou žiletkovité a velké třenové zuby i stoličky mají na povrchu tvrdé lišty. Lebka zebry je protáhlá, protože se do čelistí musejí vejít velké zuby. Zebra stepní má také dlouhý krk a hlavu a dlouhé, štíhlé končetiny. Má také hlubokou hruď, středně dlouhý ocas, který je zakončený střapcem chlupů a velmi pohyblivé pysky a nozdry. Jejich oči mají oválné zorničky a jsou na stranách hlavy, což zvířeti umožňuje, že má rozhled na všechny strany. Zrak mají zebry jak ve dne, tak v noci výborný. Uši mají dlouhé a umožňují jim otáčet se při lokalizaci zvuků, aniž by zvíře muselo hnout tělem. Mimo jiné mají také vynikající ostrý sluch. Další charakteristika pro zebru stepní je ztráta hřívy ve věku 3 let.

Základní zbarvení může být bílé až nažloutlé a pruhy světle hnědé až téměř černé.

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Zebry stepní žijí ve stádech vedených jedním hřebcem a je tvořeno několika klisnami a jejich mláďaty. Počet jedinců ve stádu se pohybuje kolem 4 až 8, někdy i 15. Po dosažení dospělosti jsou jedinci obou pohlaví vyhnáni ze stáda a hledají si nové partnery. Hřebci, kteří dospívají, žijí v malých skupinách a snaží se získat harém, který získávají pomocí soubojů, při kterých se navzájem koušou a kopou předníma i zadníma nohama. Hřebci zebry stepní si své harémy chrání, ale nejsou tak agresivní jako ostatní druhy zeber. Dávají o sobě ale značně vědět hlasitým říháním, které jde slyšet především v noci.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Jídelníček zeber stepních se skládá hlavně z trávy, někdy z listů nebo kůry, na které chodí zebry hlavně ráno nebo večer, kdy opouštějí své stinné úkryty.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Samice rodí asi po roční březosti pouze jedno mládě, které váží kolem 30 kg. Matka ho ale přikrmuje mateřským mlékem až 16 měsíců, i když po pár dnech přijímají už rostlinnou potravu. Pohlavní dospělosti dosahují dříve samice (1,5 - 2 roky), než samci, kteří se mohou pářit a usilovat o partnerky až ve věku 4 let.

V zajetí se mohou zebry stepní dožít až 40 let.

Zebry stepní a pakoni žíhaní (Connochaetes taurinus) v Tanzanii (střední Afrika).

Chov v zoo[editovat | editovat zdroj]

Zebra stepní je chována v Česku a rovněž v celé Evropě v čtyřech poddruzích.[2][3] Nejvýznamnějším českým chovatelem je Zoo Dvůr Králové, v níž jsou k vidění všechny čtyři poddruhy.[3] Přestože je v českých zoo nejvíce zastoupena zebra Chapmanova, v rámci Evropy je nejčastějším poddruhem zebra Böhmova.[2]

Zebru Böhmovu (Equus quagga boehmi) chovaly v Česku ke konci roku 2017 tyto zoologické zahrady:[3]

Zebru bezhřívou (Equus quagga borensis) chovaly v Česku ke konci roku 2017 tyto zoo:[3]

V říjnu 2018 přišli první zástupci tohoto poddruhu do Zoo Praha. Matka se synem pochází ze Zoo Dvůr Králové. V době příchodu do Zoo Praha bylo v zoologických zahradách na celém světě chováno jen 39 zeber bezhřívých, nadpoloviční většina, konkrétně 22 jedinců, byla přitom v rámci českých zoo.[4]

Zebru Burchellovu neboli damarskou (Equus quagga burchellii) chovaly v Česku ke konci roku 2017 tyto zoo:[3]

Zebru Chapmanovu (Equus quagga chapmani) chovaly v Česku ke konci roku 2017 tyto zoo:[3]

Chov v Zoo Praha[editovat | editovat zdroj]

V Zoo Praha je chována zebra Böhmova (Equus quagga boehmi). Historie chovu tohoto poddruhu sahá až do roku 1949. Od té doby byly zebry Böhmovy v zoo až do roku 1970. Následně se vrátily po delší odmlce až v roce 2004, stádo ovšem sestávalo pouze ze samic. Samec Henry přicestoval v roce 2014 z Hannoveru. Po spojení se samicemi Istrií, Korsikou a Dalmácií vzniklo chovné stádo.[5] První přírůstek v nové etapě chovu přišel na svět v roce 2015 (byl pojmenován Dante).[6] Další následoval v závěru srpna 2018.[7]

Zebry Böhmovy jsou chovány v horní části zoo poblíž expozičního celku amerických zvířat.[6]

Od října 2018 se v tomto prostoru nachází také zebry bezhřívé.[4]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]
  2. a b www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2018-09-06]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2017
  4. a b V Zoo Praha jsou poprvé v její historii k vidění vzácné zebry bezhřívé. Zoo Praha. Dostupné online [cit. 2018-10-05]. (česky) 
  5. DOBIÁŠOVÁ, Barbora. Henry. Trojský koník. 2014, čís. 2, s. 7. 
  6. a b V Zoo Praha je k vidění týdenní mládě zebry Böhmovy – České novinky1.eu. www.ceskenovinky1.eu [online]. [cit. 2018-09-06]. Dostupné online. (česky) 
  7. WEBMASTER@TYDEN.CZ, TYDEN, www.tyden.cz, e-mail:. Týdenní mládě zebry Böhmovy je už ve venkovním výběhu Zoo Praha. TÝDEN.cz. 2018-09-01. Dostupné online [cit. 2018-09-06]. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]