Jeřáb mandžuský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Jeřáb mandžuský

alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
Ohrožený druh
ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říše: Živočichové (Animalia)
Kmen: Strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: Ptáci (Aves)
Podtřída: Letci (Neognathae)
Řád: Krátkokřídlí (Ralliformes)
Čeleď: Jeřábovití (Gruidae)
Rod: Jeřáb (Grus)
Binomické jméno
Grus japonensis
Statius Muller, 1776
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Morfologie hlavy Jeřába mandžuského

Jeřáb mandžuský (Grus japonensis)[2] je druhý největší druh jeřába, žijící ve východní Asii, kde je symbolem štěstí a věrnosti. Jeho přirozeným biotopem jsou mokřady a močály.

Popis druhu[editovat | editovat zdroj]

Dospělí jedinci dosahují výšky až 140 cm[3]; nejtěžší zaznamenaný samec vážil 15 kg. Převládající barva peří je bílá, krk a letky křídel jsou zbarveny černě a na hlavě mají červeně zbarvené temeno. V případě rozčilení se tato kůže zabarví do světle červena.

Způsob života[editovat | editovat zdroj]

Jeřáb mandžuský hnízdí na jaře a v létě na Sibiři, také na Kurilských ostrovech a ostrově Sachalinu. Samice klade do hnízda dvě vejce, obvykle však přežívá jen jedno mládě. Na podzim odlétají hejna ptáků do Koreje, Japonska, Číny, na Taiwan a jiných zemí východní Asie kde přezimují. Výjimkou je hejno asi tisícovky jeřábů mandžuských které celoročně žije na ostrově Hokkaidó.

Jejich potravou jsou malí obojživelníci, vodní hmyz, bezobratlí a rostliny mokřadů a močálů. Jeřábi mandžuští také někdy obývají říční břehy, rýžová pole a jiné vodní biotopy.

Status ohrožení druhu[editovat | editovat zdroj]

Celková populace jeřábů mandžuských v přírodě má podle odhadů jen několik tisíc jedinců, jedná se tak o jeden z nejohroženějších ptačích druhů. Pod vedením stanice ochránců „National Aviary“ v Pittsburghu v Pensylvánii probíhá program ve kterém zoologické zahrady v USA darují vejce jeřábů mandžuských; ta jsou dopravována letecky do Ruska, mláďata jsou odchovávána v Chingaské rezervaci a vypouštěna do volné přírody. V letech 19952005 takto bylo ze Spojených států amerických zasláno 150 vajec.

Na tomto záchranném programu se podílejí i čeští pracovníci ze ZOO Brno, ZOO Olomouc a ZOO Chomutov.[4][5]

Jeřáb mandžuský v kultuře[editovat | editovat zdroj]

V Japonsku je jeřáb mandžuský nazýván tančó, je národním symbolem i symbolem dlouhověkosti a je chráněn zvláštním zákonem jako národní kulturní bohatství. Ptáci jsou zobrazováni na mnoha předmětech, například na bankovkách o nominální hodnotě 1000 jenů nebo na logu japonských aerolinií.

V čínské kultuře je často jeřáb mandžuský součástí pověstí a legend. V taoismu je symbolem dlouhověkosti a nesmrtelnosti. V umění a literatuře jsou často nesmrtelní zobrazeni jak letí na jeřábech, stejně tak smrtelníci kteří dosáhnou nesmrtelnosti odlétají na jeřábech. V této souvislosti jsou jeřábi mandžuští nazýváni „xian he“ tj. pohádkoví jeřábi. Jeřáb mandžuský je také považován za symbol vznešenosti. Jeho zobrazení byla nalezena v hrobkách dynastie Šang a na bronzových ceremoniálních nádobách dynastie Žou. Nedávno byl jeřáb mandžuský zvolen Národním lesnickým úřadem Čínské lidové republiky jako jediný kandidát na čínské národní zvíře. Proti tomu však byly vzneseny výhrady vzhledem k jeho latinskému i anglickému jménu které obsahuje název Japonska.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Red-crowned crane na anglické Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN 2016.3. 8. prosince 2016. Dostupné online. [cit. 2016-12-10]
  2. Jeřáb mandžuský. www.biolib.cz [online].  [cit. 2017-05-27]. Dostupné online.  (česky) 
  3. Vzácný jeřáb mandžuský je zpět v zoo, s jeho odchytem pomáhali strážníci. Novinky.cz. . Dostupné online [cit. 2017-05-27]. (cs-CZ) 
  4. SMUTNÝ, Jiří. Jeřábi z našich zoo si úspěšně hledají partnery na Dálném východě. Novinky.cz. . Dostupné online [cit. 2017-05-27]. (cs-CZ) 
  5. SMUTNÝ, Jiří. Zoo Brno vrací do přírody jeřáby a orly. Novinky.cz. . Dostupné online [cit. 2017-05-27]. (cs-CZ) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]