Orangutan bornejský
 Orangutan bornejský | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 kriticky ohrožený druh[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | primáti (Primates) |
| Čeleď | hominidé (Hominidae) |
| Podčeleď | orangutani (Ponginae) |
| Rod | orangutan (Pongo) |
| Binomické jméno | |
| Pongo pygmaeus (Linné, 1760) | |
 rozšíření orangutana bornejského (zeleně) | |
| Sesterský druh | |
| orangutan sumaterský (Pongo abelii) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Orangutan bornejský (Pongo pygmaeus) je lidoop z rodu orangutan, který žije na ostrově Borneo. Spolu s orangutanem sumaterským a orangutanem tapanulijským patří k jedinému rodu lidoopů, který pochází z Asie. Stejně jako ostatní hominidé jsou i orangutani vysoce inteligentní a dokáží velmi dobře zacházet s nástroji a zhotovovat je. Mají také vysoce vyvinuté společenské chování. Orangutani sdílejí s lidmi přibližně 97 % DNA.[2]
Orangutan bornejský je kriticky ohrožený druh díky odlesňování kvůli plantážím pro pěstování palmy olejné na výrobu palmového oleje. Velké nebezpečí pro něj znamená i jeho lov.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Hmotnost orangutana bornejského dosahuje až 100 kg.[3] V zajetí se dožívá až 60 let. Populaci tvoří cca 50 000 jedinců.[zdroj?] Je dobře přizpůsoben životu na stromě, proto se liší délka jeho předních a zadních končetin. U samců se vyskytuje výrazný hrdelní vak, který slouží k zesílení hlasových projevů. Postupem let vyrůstají orangutanovi na tvářích zduřeniny, tvořené tukem a vazivem. Tělo je pokryto řídkou dlouhou splývavou srstí.
Rozmnožování
[editovat | editovat zdroj]Samice obvykle v šestiletém intervalu rodí jedno mládě, o něž se stará sedm let, tedy nejdéle ze všech zvířat.[zdroj?] Orangutani žijí v malých skupinách nedospělých zvířat, dospělí se pohybují blízko sebe a stále spolu komunikují (tvoří tzv. residentní sociální skupinu, zvanou noyau). Pokud však tlupa nenachází dostatek potravy, mohou orangutani žít solitérně.
Strava
[editovat | editovat zdroj]Hlavní složkou potravy je vegetariánská strava (listy, plody: fíky, ořechy, kořínky). Malé množství živočišných bílkovin získávají z drobných obratlovců.
Chov v zoo
[editovat | editovat zdroj]V zajetí je chov velmi náročný a je jako u všech lidoopů hlídán a řízen mezinárodním koordinátorem. Každý jedinec je evidován v plemenné knize. Expozice jsou nákladné a přísně kontrolované, musejí splňovat vysoké hygienické nároky (např. být omyvatelné) a disponovat dostatkem přepouštěcích místností.
V České republice chová orangutany bornejské pouze Zoo Dvůr Králové. V minulosti je také chovala Zoo Ústí nad Labem.
Na Slovensku je chová Zoo Bojnice a Zoo Spišská Nová Ves.
Křížence orangutana sumaterského a bornejského Ferdu, který se narodil v roce 1969 v německé zoo ve Frankfurtu nad Mohanem, získala v jeho třech letech Zoo Praha; po poškození areálu po povodních v roce 2002 se přestěhoval do Zoo Ústí nad Labem, kde zemřel v dubnu 2024 ve věku 54 a půl roku.
Současný chov orangutanů bornejských v českých a slovenských zoo
[editovat | editovat zdroj]V ČR a SR žijí nyní 4 orangutani bornejští.
Chov orangutanů bornejských v Zoo Dvůr Králové
[editovat | editovat zdroj]V Zoo Dvůr Králové chovají orangutany bornejské od roku 1984. V minulosti se v zoo narodilo několik mláďat, přičemž odchováno jich bylo 9. Většinu mláďat odchovala samice Žaneta. Zoo Dvůr Králové se tímto chovatelským úspěchem stala nejúspěšnější českou zoo v chovu orangutanů.
V Zoo Dvůr Králové žije nyní pouze samice Žaneta (narozena v roce 1976).
Chov orangutanů bornejských v Zoo Ústí nad Labem
[editovat | editovat zdroj]V Zoo Ústí nad Labem začal chov orangutanů bornejských v roce 1989, kdy do zoo přišel samec Ňuňák a samice Ňuninka. Oboum orangutanům byly tehdy asi 2 roky. Oba orangutani přišli do zoo v souvislosti s natáčením filmu Dva lidi v zoo. Byli ve velmi zanedbaném stavu a přežili jen díky péči chovatelů, se kterými se velmi sblížili. Proto bylo rozhodnuto, že v ústecké zoo již zůstanou. Původně totiž měli po natáčení filmu odejít do západního Německa. Měli pocházet z kambodžské zoo, která ale vůbec neexistovala. Proto je pravděpodobné, že oba pocházeli z volné přírody a byli odchyceni pytláky.
V roce 2002 našel v ústecké zoo domov také samec Ferda - kříženec orangutana sumaterského a bornejského. Ferda přišel do ústecké zoo ze Zoo Praha. Jeho ubikaci v pražské zoo zničila ničivá povodeň. Od roku 2009 měl Ferda svojí expozici (předtím se střídal s ostatními orangutany v jednom výběhu).
Samec Ňuňák zplodil se samicí Ňuninkou celkem 5 mláďat:
Prvním mládětem byla samička Raja narozená v roce 1998. Raja uhynula v jednom roce života v důsledku náhlé infekce.
Druhým mládětem byl samec Ámos narozený v roce 2000. Ámos v roce 2008 odjel do holandské Zoo Apeldoorn
Třetím mládětem byl samec Budi narozený v roce 2007. Budi v roce 2015 odjel do německé Zoo Kolín nad Rýnem.
Čtvrtým mládětem byla samice Cantik narozená v roce 2011.
Pátým a posledním mládětem bylo mládě bez jména. Toto mládě se narodilo na konci roku 2016, avšak po necelých 2 měsících života uhynulo.
V listopadu 2017 musel být uspán samec Ňuňák a v roce 2022 odešli ze zoo poslední dva orangutani: samice Cantik odešla do Zoo Rostock v Německu a samice Ňuninka odešla do ZooParcu de Beauval ve Francii. Důvodem stěhování obou samic byl jejich pavilon, který již nesplňoval standardy pro chov orangutanů. Samice se také přestěhovaly kvůli šanci na rozmnožování.
V Zoo Ústí nad Labem tehdy zůstal už jen kříženec orangutana sumaterského a bornejského Ferda, který kvůli svému vysokému věku zůstal v ústecké zoo na dožití. V dubnu 2024 musel být Ferda uspán.
V současné době tak v Zoo Ústí nad Labem nežije žádný orangutan. Ústecká zoo by se ale jednou chtěla k chovu orangutanů bornejských vrátit.
Chov orangutanů bornejských v Zoo Bojnice
[editovat | editovat zdroj]V Zoo Bojnice začal chov orangutanů bornejských v roce 1993. V roce 1996 byl ovšem chov dočasně ukončen. Novodobý chov začal v roce 2002.
V Zoo Bojnice žijí nyní dva orangutani bornejští: samec Jago a samice Nanga, kterým se v roce 2009 narodil sameček Kiran, který v roce 2019 odcestoval do ruské Zoo Rostov on Don.
Chov orangutanů bornejských v Zoo Spišská Nová Ves
[editovat | editovat zdroj]V Zoo Spišská Nová Ves začal chov orangutanů bornejských v roce 2009, kdy do zoo přijel samec Momo ze Zoo Bojnice. Od té doby žije v Zoo Spišská Nová Ves pouze samec Momo.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2025-07-04].
- ↑ HOW SIMILAR ARE ORANGUTANS TO HUMANS? [online]. Borneo Orangutan Survival Foundation [cit. 2026-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Orangutans [online]. National Geographic [cit. 2018-04-29]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Masopustová R. a kolektiv – Chov exotických savců (2009), Česká zemědělská univerzita.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu orangutan bornejský na Wikimedia Commons - Orangután v ZOO Ústí N.L. Archivováno 7. 11. 2016 na Wayback Machine.
