Levhart perský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wikipedie:Jak číst taxoboxLevhart perský
alternativní popis obrázku chybí
Levhart perský (Panthera pardus saxicolor) v Hannoverské Zoo
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída savci (Mammalia)
Řád šelmy (Carnivora)
Čeleď kočkovití (Felidae)
Rod Panthera
Druh levhart skvrnitý (P. pardus)
Trinomické jméno
Panthera pardus saxicolor
(Pocock, 1927)
Synonyma
  • Panthera pardus ciscaucasica
  • Panthera pardus tulliana
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Levhart perský (Panthera pardus saxicolor nebo Panthera pardus ciscaucasica), zvaný též levhart zakavkazský nebo levhart anatolský[1] je jedním z největších poddruhů levharta skvrnitého. Žije v severním Íránu, východním Turecku, na Kavkaze, jižním Turkmenistánu a západním Afghánistánu. Ve volné přírodě se nachází jen okolo 1 000 jedinců a poddruh je podle norem IUCN veden jako ohrožený.[2]

Popis a taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Levhart perský je velký poddruh levharta skvrnitého, což odpovídá Bergmannovu pravidlu. Spolu s některými populacemi levhartů afrických, indických a s cejlonskými levharty patří k nejtěžším. Hmotnost samců se v průměru pohybuje okolo 65-70 kg a výjimečně dosahuje až k 90 kg. Samice jsou podstatně menší, většinou okolo 45 kg těžké.[3][4] Zbarvení je světlé, krémové až šedožluté, s velkými, pravidelně rozmístěnými rozetami. Srst je dlouhá a hustá, především v zimním období.[3][5]

Dříve bylo rozlišováno více poddruhů levharta - kromě perského byl uváděn zakavkazský (Panthera pardus ciscaucasica) a anatolský levhart (P. p. tulliana), nyní se tyto subspecie neuznávají jako samostatné, resp. jejich uznání není dosud akceptováno.[2] Taxonomie západoasijských levhartů je nicméně stále předmětem bádání.[6]

Populace a rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rozšíření různých poddruhů levharta skvrnitého v oblasti Blízkého východu. Většina z nich patří k poddruhu levhart perský. Zelená barva označuje možný výskyt v Íránu.
Levhart perský v zajetí.
Nádherný detail hlavy.
Aršík známek z Ázerbájdžánu s motivem levharta perského.

Počet dospělých jedinců je odhadován na 871-1 290 (rok 2008). Odhady populací v jednotlivých státech resp. oblastech výskytu jsou následující: 550-850 v Íránu, 200-300 v Afghánistánu, 78-90 v Turkmenistánu, méně než 10-13 v Arménii, méně než 10-13 v Ázerbajdžánu, 3-4 v Náhorním Karabachu, méně než 5 v Gruzii, méně než 10 v ruské části Kavkazu, méně než 5 v Turecku. Írán je jádrovou oblastí a jakousi pevností výskytu a vyživuje malé kavkazské, turecké a turkmenské populace. Pro rozšíření a početnost populace v Afghánistánu existují velmi nespolehlivé údaje.[2] Výskyt v Iráku není v současnosti potvrzen.[3] Pro předpokládané další populace (např. Pákistán), chybějí data.

Život[editovat | editovat zdroj]

Biotop levharta perského je poměrně pestrý - může žít v lesích mírného a subtropického pásu, horských oblastech, polopouštích či lesostepích.

K jeho oblíbené kořisti patří koza bezoárová, džejran, zajíc polní, srnec obecný, kozorožec kavkazský, urial, muflon, prase divoké a dikobraz srstnatonosý. Kromě toho je schopen ulovit jakoukoliv kořist až do velikosti koně. Levhart není v současnosti vystaven konkurenci silnějších predátorů, než je on sám, neboť došlo k jejich vyhubení. Jednalo se o tygra kaspického a lva perského. Určitou konkurenci tak představují jen středně velké nebo menší šelmy: rys ostrovid, vlk obecný, hyena žíhaná, karakal a zcela výjimečně i irbis.[7][8][9]

Období páření levharta perského probíhá obvykle od poloviny ledna do poloviny února. Samci a samice spolu zůstávají jen krátce a rychle jeden druhého opouštějí. Doba březosti trvá v průměru 90 - 106 dní. Samice rodí obvykle 2 mláďata, větší počet je spíše vzácný (zaznamenané maximum je 4).[9] Levharti pohlavně dospívají po dvou letech a v přírodě se obvykle nedožívají více než dvanácti let. V zajetí to může být až šestnáct.[7]

Ohrožení a ochrana[editovat | editovat zdroj]

Hlavním nebezpečím pro perské levharty je pytláctví, úbytek přirozené kořisti, ztráta přirozeného prostředí a obecně růst lidské populace a jejích aktivit (mj. i vojenského rázu). Poklesem počtu jedinců došlo k výrazné fragmentaci populace, která je tím podstatně méně životaschopná.[10][8] Přežití těchto koček mimo rezervace je velmi nejisté. Například ze 71 zaznamenaných úmrtí v Íránu v letech 2007-2011 bylo přes 70 % v důsledku odstřelu nebo otravy. 13 levhartů zahynulo kvůli nehodám na silnicích.[11]

Přežití této šelmy může zajistit jen důsledná ochrana, osvětová práce mezi obyvateli a propojení fragmentovaných areálů biokoridory. Je evidentní, že Írán a jeho populace levharta bude muset hrát klíčovou roli. Chovy v zoologických zahradách trpí častým příbuzenským křížením a nejsou tak vhodné pro oživení či doplnění divoké populace.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BioLib: Panthera pardus saxicolor uvádí jako synonymum též "levhart sinajský", což ale žádný jiný zdroj nezmiňuje jako poddruh totožný s levhartem perským, neboť jde o formu přidružovanou levhartovi perskému.
  2. a b c IUCN Red List: Panthera pardus ssp. saxicolor
  3. a b c VAŠÁK. Levhart perský, s. 134.
  4. Carnivora: Biggest Leopard Sub-species?
  5. MAZÁK. Velké kočky a gepardi, s. 83.
  6. KHOROZYAN, Igor. Taxonomic status of the leopard, Panthera pardus (Carnivora, Felidae) in the Caucasus and adjacent areas. Russian Journal of Theriology. 2006, roč. 5, čís. 1, s. 41-52. Dostupné online. 
  7. a b VAŠÁK. Levhart perský, s. 135.
  8. a b HAMIDI. Persian Leopard Ecology and Conservation in Bamu National Park, Iran.
  9. a b FARHADINIA."Reproductive ecology of Persian leopard".
  10. WWF: Strategy for the Conservation of the Leopard in the Caucasus Ecoregion
  11. SANEI. "Assessment of the Persian leopard mortality rate in Iran".

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]