Hyena žíhaná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Hyena žíhaná

Hyena žíhaná
Hyena žíhaná
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: šelmy (Carnivora)
Čeleď: hyenovití (Hyaenidae)
Podčeleď: hyeny (Hyaeninae)
Rod: hyena (Hyaena)
Binomické jméno
Hyaena hyaena
(Carl Linné, 1758)
Rozšíření hyeny žíhané (zeleně)
Rozšíření hyeny žíhané (zeleně)

Hyena žíhaná (Hyaena hyaena) je jediným druhem hyeny, která se vyskytuje i mimo území Afriky, v Asii. Obývá rozsáhlé území stepí a polopouští od Senegalu po Indii a od Tanzánie až po Turkmenistán. Preferuje otevřenou krajinu stepí a savan, lesnatým územím a pouštím se vyhýbá.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Hyena žíhaná je štíhlé, vysokonohé zvíře, připomínající postavou psa. Dorůstá délky asi 110 cm a dalších 20 cm připadá na huňatý ocas. Váží pouze 40–45 kg, díky vstyčitelné hřívě na šíji a krku ale vypadá mohutnější. Hrubá, poměrně řídká srst má pískovoě žlutou až šedou barvu, s vertikálními černými pruhy na bocích. Pruhované mohou být také nohy. Lebka není tak mohutná, jako u hyeny skvrnité, protáhlým čenichem se podobá hlavě psa. Nápadné jsou zašpičatělé, velmi pohyblivé, téměř lysé boltce a výrazné hnědé oči.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Hyena žíhaná obývá severní, severovýchodní a západní Afriku, kromě Sahary a pralesních oblastí, dále Blízký a Střední východ, Kavkaz, Arabský poloostrov a větší část Indie. Její rozšíření je na většině území mozaikovité až roztroušené, na mnoha místech byla lidmi vyhubena jako údajný škůdce. Nejseverněji se vyskytuje v Turkemnistánu a východním Turecku.

Prostředí[editovat | editovat zdroj]

Preferuje suché stepi, savany, polopouště, V Asii rovněž horské oblasti. Pouštím a souvislým lesním porostům se vyhýbá. V oblastech, kde není pronásledována, se zdržuje i v okolí měst a vesnic, kde se živí odpadky nebo drobnými domácími zvířaty.

Chování[editovat | editovat zdroj]

Hyena žíhaná má výrazně noční aktivitu. Na rozdíl od hyeny skvrnité netvoří smečky, žije obvykle samotářsky, nanejvýš v párech nebo rodinných skupinách, přičemž mají samice dominantní úlohu, podobně jako u hyeny skvrnité. Dvojice nebo samostatná zvířata obývají teritoria o rozloze až 50 km čtverečních. V pouštích jsou teritoria větší než v oblastech savan a hor. Zvířata si hranice teritoria značkují výměšky análních pachových žláz. Den přespávají hyeny v norách nebo jeskyních. Často využívají opuštěné nory vlků, hrabáčů, prasat bradavičnatých nebo dikobrazů, ale dokáží si vyhrabat samy noru hlubokou až 20 metrů.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Období rozmnožování spadá do období pozimu a zimy. Od listopadu do února samci vyhledávají samice a páří se s nimi. Po březosti, která trvá 90 dní vrhá samice 3-5 mláďat, která se, na rozdíl od mláďat hyeny skvrnité, rodí slepá. Mláďata jsou porostlá jemnou, stříbřitou srstí s naznačenými pruhy a hřívou. Vzájemně nejsou tak agresívní jako mláďata hyeny skvrnité, naopak si spolu hrají, podobně jako štěňata. První týdny života tráví v podzemní noře. Mláďata hyeny žíhané lze velmi snadno ochočit. Hyena žíhaná se může dožít až 20 let.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Hyena žíhaná je všežravec. Loví hmyz a menší obratlovce, včetně suchozemských želv a dikobrazů. Přijímá i rostlinnou potravu, především plody, hlízami a oddenky. Z domácích zvířat napadá drůběž, jehňata či kůzlata, v oázách může rovněž škodit na ovoci, jako jsou melouny, meruňky či hrozny. Potravu, kterou nezkonzumuje, si zahrabává podobně jako psovité šelmy. Často rovněž konzumuje mršiny nebo dožírá zbytky potravy po jiných šelmách, jako jsou v Africe gepardi a lvi, v Asii vlci. Uvádí se, že sežere jakékoli maso, i takové, které se již začíná rozkládat, kromě uhynulého supa.

Hyena žíhaná a člověk[editovat | editovat zdroj]

Ve starověkém Egyptě byla hyena žíhaná chována v zajetí. Dochovaly se reliéfy, na nichž Egypťan cpe hyeně do krku velký kus masa. Proto se někteří egyptologové domnívají, že hyena mohla být v Egyptě vykrmována na maso. To však není příliš pravděpodobné, spíše se zdá, že zde hyeny byly ochočovány jako pomocníci při lovu. Možná však byly chovány ke kultovním účelům (obětní zvíře), případně pro tuk a orgány, používané ve staroegyptské medicíně. Orgány, tuk či chlupy hyeny žíhané byly v severní Africe a Arábii používány k léčitelským nebo magickým úřelům i ve 20. století.

Kam do zoo[editovat | editovat zdroj]

Dříve byla hyena žíhaná chována v zoologických zahradách poměrně často. Pro svou noční aktivitu však nepatří k příliš atraktivním chovancům. U nás chová tento druh pouze ZOO Jihlava.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu