Lev perský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wikipedie:Jak číst taxoboxLev perský
alternativní popis obrázku chybí
Samec lva perského (Gírský les)
Stupeň ohrožení podle IUCN
ohrožený
ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída savci (Mammalia)
Řád šelmy (Carnivora)
Čeleď kočkovití (Felidae)
Podčeleď velké kočky (Pantherinae)
Rod Panthera
Druh lev (Panthera leo)
Trinomické jméno
Panthera leo persica
(Meyer, 1826)
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lev perský (dříve Panthera leo persica, od roku 2017 Panthera leo leo), též zvaný lev indický je označení pro asijskou populaci lva pustinného. Historické rozšíření tohoto lva se táhlo v pásu území od Turecka na západě až po střední Indii na východě. V současnosti (2018) žije pouze v Indii ve státě Gudžarát a Mezinárodním svazem ochrany přírody (IUCN) je veden jako ohrožený. Jeho populace od roku 2010 pomalu vzrůstá a podle sčítání z roku 2017 dosahuje celkem 650 kusů.

Ve srovnání s africkými populacemi lva mají lvi perští několik zvláštností. Dosahují v průměru poněkud menšího vzrůstu a hříva samců bývá méně rozsáhlá (především na temeni hlavy). Na břiše mají podélný lalok volně visící kůže, jenž africkým lvům chybí. Z hlediska sociální organizace je hlavním rozdílem to, že jejich smečky nejsou tak početné a málokdy zahrnují i dospělé samce. Ti se ke lvicím připojují většinou jen v době páření nebo občas také při konzumaci kořisti.

Nejdůležitější kořistí lvů perských jsou různé druhy kopytníků (především jelenů a divokých turů), přičemž poměrně často zabíjejí i domácí zvířata.

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Lev perský byl vědecky popsán v roce 1826 rakouským zoologem Johannem Meyerem pod trinomickým jménem Felis leo persicus čili jako poddruh lva pustinného. V průběhu 19. století pak několik vědců popsalo pod různými názvy lvy z rozličných oblastí Asie. Šlo o Felis leo bengalensis, Felis leo goojratensis, Leo asiaticus a Felis leo indicus. Britský zoolog a taxonom Reginald Innes Pocock tomuto poddruhu v roce 1930 přidělil na dlouhou dobu validní název Panthera leo persica.[2] Ve 20. století zůstávala taxonomie nejistá, obvykle se asijské formy lva přiřazovaly do jednoho samostatného poddruhu. Nicméně český zoolog Vratislav Mazák dělil asijské lvy na dva poddruhy - lvy perské (Panthera leo persica) a lvy indické (Panthera leo goojratensis).[3] Kristin Nowellová a Peter Jackson ve své kompilaci čeledi kočkovitých, vydanou vědeckým institutem IUCN ve Švýcarsku v roce 1996, uznávali jen jeden asijský poddruh.[4] V roce 2017 prošla většina kočkovitých šelem rozsáhlou taxonomickou revizí sepsanou odborníky z SSC Cat Specialist Group (spadá pod IUCN), která přinesla mnohdy velmi razantní změny dosavadního členění. Počet subspecií lva byl zredukován z dosavadních jedenácti na pouhé dvě. Za prvé jde o nominátní poddruh Panthera leo leo, který zahrnuje severoafrické, západoafrické, středoafrické a veškeré asijské lvy. Druhým poddruhem je Panthera leo melanochaita, kam se řadí lvi jihoafričtí a východoafričtí. Hranicí mezi oběma poddruhy je Etiopie, bez přesnějšího vymezení.[5]

Evoluce, historie[editovat | editovat zdroj]

Lev perský je morfologicky i geneticky odlišný od prehistorického jeskynního lva (Panthera spelaea), který obýval Eurasii v pleistocénu.[6] Fosilní zbytky lvů byly nalezeny v západním Bengálsku a část čelisti poddruhu nazvaného Panthera leo sinhaleyus byly objeveny na Srí Lance. Má se zato, že tato forma, jež byla rovněž odlišná od moderního lva perského, vyhynula asi před 39 000 lety.[7]

Fylogenetická analýza z roku 2006 založená na zkoumání mitochondriální DNA lvů z různých oblastí výskytu ukázala, že subsaharská populace lvů je bazální v poměru ke všem moderním lvům. Tato zjištění podporují teorii o východoafrickém či jihoafrickém původu lva. Zdá se pravděpodobné, že lvi odtud následně migrovali do západní a severní Afriky, poté na Arabský poloostrov, Turecka, jižní Evropy, jihozápadní a Jižní Asie. Došlo k tomu pravděpodobně v průběhu posledních 20 000 let.[8] Další navazující studie z roku 2008 provedená na 347 vzorcích tato tvrzení poněkud upravila. Podle ní se bazální populace moderního lva objevila v Africe asi před 169 000 až 324 000 lety. Odtud se ve dvou vlnách rozšířila do zbytku areálu. První vlna proběhla asi před 100 000 lety, druhá na přelomu pleistocénu a holocénu, tedy zhruba před 7000 až 14 000 lety.[9]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Ještě do 18. století žil lev perský v rozsáhlé oblasti západní a jižní Asie táhnoucí se od Turecka po střední Indii. Z naprosté většiny tohoto území ale do poloviny 20. století vymizel.[4] V současnosti (2018) žije ve volné přírodě pouze v Indii ve státě Gudžarát a to v rezervaci Gírský les a jejím okolí. Celková populace dosahuje počtu asi 650 jedinců (2017).[10]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Barva srsti asijských lvů má načervenale hnědý, pískový až šedý odstín. Samci mají méně hustou hřívu než jejich afričtí příbuzní (až na jedince chované v Zoo), jejich uši jsou vždy dobře viditelné. Poměrně spolehlivým rozlišovacím znakem od afrických lvů je přítomnost laloku visící kůže na břiše jak u samců tak u samic. Další odlišnosti jsou ve tvaru lebky (například výraznější sagitální hřeben) a stavbě některých jejích kostí, a také v tom, že asijští lvi mají obvykle větší střapec na konci ocasu. Délka lebky u samců dosahuje 330 až 340 mm, u samic je to 292 až 302 mm. Délka a těla a ocasu se nejčastěji pohybuje od 267 do 292 cm.[2] Samci dosahují hmotnosti 160–190 kg, samice 110–120 kg. Celkově je perský lev poněkud menší než průměrní lvi afričtí.[11]

Ekologie, chování[editovat | editovat zdroj]

Chov v zoo[editovat | editovat zdroj]

V Evropě je v rámci zoo chováno přibližně 150 jedinců ve čtyřech desítkách zoo. Chov je koordinován pomocí Evropského záchovného programu.[12]

V Česku chová lva perského pod označením lev indický Zoo Praha a Zoo Ostrava.[13]

V minulosti je také chovala Zoo Dvůr Králové.

Chov v Zoo Praha[editovat | editovat zdroj]

V závěru roku 2015 se podařilo získat po dlouhých diplomatických jednáních lvy indické přímo z Indie, což je pro evropský chov velmi cenné. Evropská populace totiž byla tímto obohacena po dvou desítkách let.[14] Dvě samice (Ginni, Suchi) a samec (Jamvan) byli získáni z indického státu Gudžarát, konkrétně ze Zoo Sakkarbaug, která v době příchodu trojice lvů do Prahy chovala 56 říslušníků tohoto poddruhu, nejvíce na světě.[15]

Jelikož se zatím v Ostravě ani Praze nepodařilo odchovat mláďata, došlo v listopadu 2017 k dočasnému přesunu ostravského samce Sohana do Zoo Praha.[12][16] V zimních měsících probíhalo páření s oběma pražskými samicemi.[17]

Aktuálně jsou tak na jaře 2018 chováni dva samci a dvě samice:[18]

  • Jamvan (narozen 5. dubna 2012 v Rampaza Genepool Centre, Indie)
  • Sohan (narozen 2003)[12]
  • Ginni (narozena 20. května 2012 v Zoo Sakkarbaug, Indie)
  • Suchi (narozena 3. května 2010 v Zoo Sakkarbaug, Indie)[19]

Zvířata obývají velký pavilon šelem a plazů v dolní části zoo.[20]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]
  2. a b POCOCK, Reginald Innes. Fauna of British India. Mammalia, Volume 1: Primates and Carnivores. 2. vyd. Londýn: Taylor and Francis, Ltd., 1939. Dostupné online. S. 212-222. 
  3. MAZÁK, Vratislav. Zvířata celého světa - 7: Velké kočky a gepardi. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1980. S. 105-106. 
  4. a b NOWELL, Kristin; JACKSON, Peter. Wild Cats: Status Survey and Conservation Action Plan. Gland, Švýcarsko: IUCN/SSC Cat Specialist Group, 1996. 406 s. Dostupné online. ISBN 9782831700458. Kapitola Asiatic lion, s. 37-41. (anglicky) 
  5. KITCHENER, A. C., a kol. A revised taxonomy of the Felidae. The final report of the Cat Classification Task Force of the IUCN/ SSC Cat Specialist Group. Cat News Special Issue 11 [online]. IUCN/SSC Cat Specialist Group, Winter 2017 [cit. 2017-12-25]. Dostupné online. 
  6. BARNETT, Ross; MENDOZA, Marie Zepeda; SOARES, André Rodrigues. Mitogenomics of the Extinct Cave Lion, Panthera spelaea (Goldfuss, 1810), Resolve its Position within the Panthera Cats. Open Quaternary. 2016-06-23, roč. 2, čís. 0. Dostupné online [cit. 2018-04-30]. ISSN 2055-298X. DOI:10.5334/oq.24. 
  7. SUMANARATHNA, Aravinda; KATUPOTHA, Jinadasa; ABYEWARDHANA, Kamal. EXTINCTION OF QUATERNARY MAMMALIAN HABITATS OF MEGAFAUNA IN SABARAGAMU BASIN, SRI LANKA. Jornal of Eco Astronomy. 2017-02-01, roč. 01, s. 16–31. Dostupné online [cit. 2018-04-30]. 
  8. BARNETT, Ross; YAMAGUCHI, Nobuyuki; BARNES, Ian. The origin, current diversity and future conservation of the modern lion (Panthera leo). Proceedings of the Royal Society of London B: Biological Sciences. 2006-09-07, roč. 273, čís. 1598, s. 2119–2125. PMID: 16901830. Dostupné online [cit. 2018-05-06]. ISSN 0962-8452. DOI:10.1098/rspb.2006.3555. PMID 16901830. (anglicky) 
  9. ANTUNES, Agostinho; TROYER, Jennifer L.; ROELKE, Melody E. The Evolutionary Dynamics of the Lion Panthera leo Revealed by Host and Viral Population Genomics. PLOS Genetics. 2008-11-07, roč. 4, čís. 11, s. e1000251. Dostupné online [cit. 2018-05-06]. ISSN 1553-7404. DOI:10.1371/journal.pgen.1000251. PMID 18989457. (anglicky) 
  10. KAUSHIK, Himanshu. Lion population roars to 650 in Gujarat forests. The Times of India. 2017-08-04. Dostupné online [cit. 2018-04-25]. 
  11. National Studbook. Asiatic Lion (Panthera leo persica) [online]. New Delhi: Wildlife Institue of India, Dehradun, Central Zoo Authority, May 2014 [cit. 2018-07-30]. Dostupné online. 
  12. a b c WEB-EVOLUTION.CZ. Samec lva indického na čas odcestoval z Ostravy do Zoo Praha - Novinky - Novinky - O zoo - Zoo Ostrava. www.zoo-ostrava.cz [online]. [cit. 2018-06-19]. Dostupné online. (česky) 
  13. www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2018-06-19]. Dostupné online. 
  14. Jamvan, Ginni a Suchi – lvi indičtí. Zoo Praha. Dostupné online [cit. 2018-06-19]. (česky) 
  15. Vzácní lvi z Indie pouze v Zoo Praha. Zoo Praha. Dostupné online [cit. 2018-06-19]. (česky) 
  16. POREBSKÁ, Hana. Samec lva indického dorazil do Zoo Praha. Pražský deník. 2017-11-17. Dostupné online [cit. 2018-06-19]. (česky) 
  17. V pražské zoo probíhají lví námluvy, osvědčil se až druhý samec. iDNES.cz [online]. 2018-02-22 [cit. 2018-06-19]. Dostupné online. 
  18. Přehled vzácně chovaných druhů, Zoo Praha 2018
  19. Nádherné lvy indické představila Zoo Praha. A těší se na lvíčata. iDNES.cz [online]. 2015-12-17 [cit. 2018-06-19]. Dostupné online. 
  20. Lev indický - lexikon zvířat. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2018-06-19]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]