Lev jeskynní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Lev jeskynní
Stratigrafický výskyt: Před 370 000 až 12 500 lety

alternativní popis obrázku chybí
Moderní rekonstrukce lva jeskynního
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: šelmy (Carnivora)
Čeleď: kočkovití (Felidae)
Rod: Panthera
Binomické jméno
Panthera spelaea
Goldfuss 1810
Sesterská skupina
lev (Panthera leo)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
lebka lva jeskynního
kostra lva jeskynního

Lev jeskynní (Panthera spelaea, dříve též Panthera leo spelaea) byl druh kočkovité šelmy z rodu Panthera žijící v období středního a svrchního pleistocénu ve většině Evropy, částech Asie a možná i na severozápadě Severní Ameriky. Dříve byl považován za poddruh lva (a nazýván trinomickým jménem Panthera leo spelaea), podle nových analýz mtDNA však jde o samostatný druh, jehož linie se pravděpodobně oddělila od sesterského druhu Panthera leo již před téměř dvěma miliony let.[1] Je známý nejen z fosilií, ale i z pravěkého umění.

Klasifikace[editovat | editovat zdroj]

Lev jeskynní často byl a podle některých současných publikací i dosud je považován (pod názvem Panthera leo spelaea) za poddruh lva, tedy druhu, kam patří i recentní poddruhy. Někteří vědci ho dokonce řadili do druhu tygr, tedy Panthera tigris spelaea.

Nové analýzy kompletního mitochondriálního genomu sice ukázaly úzkou příbuznost s dnešním lvem, ale také naznačují, že se vývojové linie Panthera spelaea a Panthera leo pravděpodobně oddělily již před 1,89 milionu let (s věrohodností 95% to bylo v rozmezí 1,23 až 2,93 mil. let) a je tedy vhodné lva jeskynního považovat za samostatný druh.[1]

Ze stejné studie vyplývá, že další vývojová větev rodu Panthera, považovaná za odlišný vyhynulý druh Panthera fossilis Reichenau 1906 (případně poddruh Panthera leo fossilis), žijící ve středním pleistocénu, je patrně pouze formou Panthera spelaea.[1]

Rovněž existuje teorie, že jeskynní lvi žijící v pleistocénu na Aljašce, v Yukonu a v republice Sacha tvoří další odlišný poddruh lva – Panthera leo vereshchagini Baryshnikov & Boeskorov, 2001, novější výzkumy však tuto teorii zpochybnily.

Nejstarší pozůstatky jeskynních lvů jsou staré 370 tisíc let a k je ho vyhynutí došlo pravděpodobně před 12,5 tisíci let. Vymření způsobil zřejmě konec doby ledové. Mohlo ho také způsobit vymizení megafauny, kterou lovili, a tak vyhynuli také. Lvi žili v Evropě (na Balkáně) až do 1.století, nešlo však o lvy jeskynní.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Malby lvů jeskynních v Chauvetově jeskyni ve Francii

Byl větší než dnešní lev, na délku měřil 2,1–2,5 metru (bez ocasu) a byl vysoký až 1,2 metru. Mohl vážit až 250–320 kilogramů. Celkově byl o 10 % větší než moderní lev. Dle jeskynních maleb měl ocas zakončený střapcem a samci měli nevýraznou hřívu. Vyskytují se na jeskynních malbách, pravěkých figurkách ze slonoviny nebo jílu. Figurky zřejmě měly náboženský význam.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Žil na většině území Evropy (vyjma nejsevernějších oblastí), ve střední Asii a jižnějších oblastech Sibiře a zřejmě i na Aljašce a v Yukonu. Pravděpodobně preferoval otevřenou krajinu (jako stepi či tundry), ale žil také v lesích. Žil také na území České republiky, kde bylo nalezeno mnoho jeho pozůstatků.

Velice zachovalé pozůstatky byly nalezeny 2015 v republice Sacha na Sibiři. Šlo o dvě týden stará zmrzlá mláďata z doby před 10 tisíci lety.

Řada jeho pozůstatků byla nalezena v jeskyních, je však možné, že kosti do jeskyní nosily krysy.[zdroj?] Není tedy jasné, zda lev jeskynní žil skutečně z části v jeskynních.

Chování[editovat | editovat zdroj]

Lev jeskynní patřil spolu s hyenou jeskynní k vrcholovým predátorům své doby. Podle nejnovějších zjištění mezi těmito šelmami nedocházelo k zásadnímu potravnímu překrytí a tím ani k velkému konkurenčnímu tlaku.[2] Lev lovil především velké býložravce především soby, dále pak jeleny rodu megaloceros, koně, mláďata mamutů či srstnatých nosorožců. Mezi jeho oblíbenou kořist patřila i mláďata medvědů jeskynních.[2][3] Občas se kvůli tomu musel střetávat i s dospělými medvědy a ne vždy z těchto soubojů vycházel jako vítěz. Není jasné, zda lovil ve smečkách. Při lovu zřejmě kořist nejprve strhl k zemi a poté se zakousl do krku či hrudi a kořist zabil.[zdroj?]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Panthera leo spelaea na anglické Wikipedii.

  1. a b c BARNETT, Ross; ZEPEDA MENDOZA, Marie Lisandra; RODRIGUES SOARES, André Elias, HO, Simon Y. W.; ZAZULA, Grant; YAMAGUCHI, Nobuyuki; SHAPIRO, Beth; KIRILLOVA, Irina V.; LARSON, Greger; GILBERT, M. Thomas P. Mitogenomics of the Extinct Cave Lion, Panthera spelaea (Goldfuss, 1810), Resolve its Position within the Panthera Cats. Open Quaternary [online]. , 23. červen 2016, svazek 2, čís. 4, s. 1–11. Dostupné online. ISSN 2055-298X. DOI:10.5334/oq.24.  (anglicky) 
  2. a b BOCHERENS, Hervé; DRUCKER, Dorothée G.; BONJEAN, Dominique. Isotopic evidence for dietary ecology of cave lion (Panthera spelaea) in North-Western Europe: Prey choice, competition and implications for extinction. Quaternary International. 2011-12-06, roč. 245, čís. 2, s. 249–261. Dostupné online [cit. 2017-01-24]. DOI:10.1016/j.quaint.2011.02.023.  
  3. CURRY, Andrew. Dissecting the Cave Lion Diet. Science | AAAS. 2011-11-21. Dostupné online [cit. 2017-01-24].  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]