Velké kočky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxVelké kočky
alternativní popis obrázku chybí
Jaguár
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída savci (Mammalia)
Řád šelmy (Carnivora)
Čeleď kočkovití (Felidae)
Podčeleď velké kočky (Pantherinae)
Rody
Sesterská skupina
malé kočky (Felinae)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velké kočky (Pantherinae) vytvářejí podčeleď kočkovitých šelem. Ta zahrnuje dva rody koček: Panthera a Neofelis. Především rod Panthera, kam patří lev, tygr, levhart i jaguár a irbis, je široce známý.

Velké kočky nalezneme v Asii, Africe i v Americe; obývají savany, pralesy i horské štíty Himálaje. Oblast jejich největšího výskytu je často také místem s vysokou hustotou lidského osídlení. Velké kočky jsou pronásledovány kvůli ochraně dobytka i samotných lidí žijících v oblasti - někteří jedinci lvů, tygrů a levhartů se za určitých okolností mohou stát lidožrouty. Většinou jsou ale plaché a lidem se vyhýbají.

Všechny velké kočky, kromě dospělého lva, mají srst s kresbou – nejčastěji skvrnami nebo rozetami, v případě tygra s pruhy. Atraktivní zbarvení srsti je příčinou dalšího problému – velké kočky jsou (většinou ilegálně) loveny kvůli kožešině. Jejich majestátní vzhled a síla je učinila symbolem v mnoha kulturách a části jejich těl jsou považovány za talismany nebo mají mít léčivou či jinou moc. Toto je problém hlavně v případě tygra, jehož kosti jsou ceněnou surovinou v tradiční čínské medicíně.

Tygr a irbis jsou zapsáni na Červeném seznamu jako druhy ohrožené vyhynutím, lev, levhart skvrnitý, levhart obláčkový a levhart Diardův jsou pak klasifikovány jako druhy zranitelné. Relativně nejhojnějším druhem je jaguár americký, který je hodnocen jako téměř ohrožený. Početní stavy všech velkých koček klesají.

Rozdíly mezi velkými a malými kočkami[editovat | editovat zdroj]

Obecně platí, že velké kočky jsou větší a těžší než kočky malé (podčeleď Felinae). Neplatí to ale vždy: puma, ač se to nezdá, patří mezi malé kočky a přitom může být větší než irbis, levhart skvrnitý nebo jaguár.

Dalším rozlišovacím znakem je zornice – všechny velké kočky mají kulatou zornici, oproti úzké a svislé zornici malých koček. Ale některé malé kočky mají také kulatou zornici, například rys, jaguarundi nebo manul.

Největší rozdíl mezi velkými a malými kočkami je ve stavbě jazylky: malé kočky mají jazylku zkostnatělou, na rozdíl od velkých koček, u kterých je částečně chrupavčitá. Chrupavčitá jazylka a pohyblivý hrtan dovoluje velkým kočkám hlasitě řvát, což malé kočky nedovedou. Velké kočky mohou příst jenom při výdechu.

Dalším spolehlivým, i když méně nápadným rozdílem je rhinarium – neosrstěná plocha kolem nozder. Velké kočky mají rhinarium menší než malé kočky. Všechny velké kočky také mají ušní boltce bez koncových štětiček z delších chlupů.

Existují i etologické rozdíly: malé kočky konzumují potravu přikrčené, s končetinami pod tělem, velké kočky žerou ve stoje.

  malé kočky velké kočky
velikost menší druhy větší druhy
zornice většinou svislá vždy kulatá
jazylka kostěná částečně chrupavčitá
rhinarium větší menší

Druhy[editovat | editovat zdroj]

Do velkých koček byla dříve řazena také kočka mramorovaná (Pardofelis marmorata), to se ale ukázalo neoprávněné, kočka mramorovaná patří k ostatním kočkám do podčeledi malé kočky (Felinae).