Velké kočky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Velké kočky

alternativní popis obrázku chybí
jaguár
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: šelmy (Carnivora)
Čeleď: kočkovití (Felidae)
Podčeleď: velké kočky (Pantherinae)
Pocock, 1917
Rody
Sesterská skupina
malé kočky (Felinae)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velké kočky (Pantherinae) vytvářejí podčeleď kočkovitých šelem. Ta zahrnuje dva rody koček: Panthera a Neofelis. Především rod Panthera, kam patří lev, tygr, levhart i jaguár a irbis, je široce známý.

Velké kočky nalezneme v Asii, Africe i v Americe; obývají savany, pralesy i horské štíty Himaláje. Oblast jejich největšího výskytu je často také místem s vysokou hustotou lidského osídlení. Velké kočky jsou pronásledovány kvůli ochraně dobytka i samotných lidí žijících v oblasti - někteří jedinci lvů, tygrů a levhartů se za určitých okolností mohou stát lidožrouty. Většinou jsou ale plaché a lidem se vyhýbají.

Všechny velké kočky, kromě dospělého lva, mají srst s kresbou – nejčastěji skvrnami nebo rozetami, v případě tygra s pruhy. Atraktivní zbarvení srsti je příčinou dalšího problému – velké kočky jsou (většinou ilegálně) loveny kvůli kožešině. Jejich majestátní vzhled a síla je učinila symbolem v mnoha kulturách a části jejich těl jsou považovány za talismany nebo mají mít léčivou či jinou moc. Toto je problém hlavně v případě tygra, jehož kosti jsou ceněnou surovinou v tradiční čínské medicíně.

Tygr a irbis jsou zapsáni na Červeném seznamu jako druhy ohrožené vyhynutím, lev, levhart skvrnitý, levhart obláčkový a levhart Diardův jsou pak klasifikovány jako druhy zranitelné. Relativně nejhojnějším druhem je jaguár americký, který je hodnocen jako téměř ohrožený. Početní stavy všech velkých koček klesají.

Rozdíly mezi velkými a malými kočkami[editovat | editovat zdroj]

Obecně platí, že velké kočky jsou větší a těžší než kočky malé (podčeleď Felinae). Neplatí to ale vždy: puma, ač se to nezdá, patří mezi malé kočky a přitom může být větší než irbis, levhart skvrnitý nebo jaguár.

Dalším rozlišovacím znakem je zornice – všechny velké kočky mají kulatou zornici, oproti úzké a svislé zornici malých koček. Ale některé malé kočky mají také kulatou zornici, například rys, jaguarundi nebo manul.

Největší rozdíl mezi velkými a malými kočkami je ve stavbě jazylky: malé kočky mají jazylku zkostnatělou, na rozdíl od velkých koček, u kterých je částečně chrupavčitá. Chrupavčitá jazylka a pohyblivý hrtan dovoluje velkým kočkám hlasitě řvát, což malé kočky nedovedou. Velké kočky mohou příst jenom při výdechu.

Dalším spolehlivým, i když méně nápadným rozdílem je rhinarium – neosrstěná plocha kolem nozder. Velké kočky mají rhinarium menší než malé kočky. Všechny velké kočky také mají ušní boltce bez koncových štětiček z delších chlupů.

Existují i etologické rozdíly: malé kočky konzumují potravu přikrčené, s končetinami pod tělem, velké kočky žerou ve stoje.

  malé kočky velké kočky
velikost menší druhy větší druhy
zornice většinou svislá vždy kulatá
jazylka kostěná částečně chrupavčitá
rhinarium větší menší

Druhy[editovat | editovat zdroj]

Do velkých koček byla dříve řazena také kočka mramorovaná (Pardofelis marmorata), to se ale ukázalo neoprávněné, kočka mramorovaná patří k ostatním kočkám do podčeledi malé kočky (Felinae).