Kočka mramorovaná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxKočka mramorovaná
alternativní popis obrázku chybí
Kočka mramorovaná - kresba
Stupeň ohrožení podle IUCN
téměř ohrožený
téměř ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída savci (Mammalia)
Řád šelmy (Carnivora)
Čeleď kočkovití (Felidae)
Podčeleď malé kočky (Felinae)
Rod kočka (Pardofelis)
Binomické jméno
Pardofelis marmorata
(Martin, 1837)
Areál rozšíření
Areál rozšíření
areál rozšíření kočky mramorované (modře)
Poddruhy
  • P. m. marmorata
  • P. m. charltoni
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kočka mramorovaná (Pardofelis marmorata) je málo známý druh kočkovitých šelem žijící v jižní a jihovýchodní Asii. Velkou část života tráví na stromech, kde loví ptáky, veverky, žáby a jiné malé živočichy. Dosahuje jen o málo větší velikosti než kočka domácí. Podle norem IUCN je vedená jako téměř ohrožená.

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

  • Felis marmorata

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Kočka mramorovaná v Danum Valley na Borneu
  • Délka těla: 45-62 cm
  • Délka ocasu: 35-55 cm
  • Hmotnost: 2-5 kg

Kočka mramorovaná se podobá malému levhartu obláčkovému. Základní barva je žlutohnědá, kresba je tvořena velkými, nepravidelnými tmavými skvrnami, které jsou ve středu světlejší. Kresba přechází i na ocas, končetiny a hlavu, kde se rozpadá na tmavé puntíky a pruhy. Mramorování je výrazné, ostřeji ohraničené než mramorovaná kresba domácích koček. Břicho je světlejší, brada a horní pysk mohou být až bílé. Špička ocasu je černá. Stejně jako tygr nebo levhart obláčkový, i kočka mramorovaná má na boltci bílou skvrnu, která slouží ke komunikaci s ostatními kočkami. Jedním z projevů agrese je totiž přiložení uší k hlavě - při tom je skvrna dobře viditelná.

Srst je velmi hustá a měkká, s bohatou podsadou.

Je to svalnatá, pevná kočka s širokou, kulatou hlavou. Očnice je celá ohraničená kostí - to je u kočkovitých šelem neobvyklé, část bývá tvořena jen vazivem. Horní třenový zub často chybí, zato špičáky jsou velmi dlouhé a silné. Ocas je silný a velmi dlouhý, tvoří přibližně polovinu délky těla.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Kočka mramorovaná žije v jižní a jihovýchodní Asii, areál jejího rozšíření sahá ze severní Indie přes Nepál, Bhútán, Barmu, Thajsko a Malajsii až na indonéské ostrovy Sumatru a Borneo. Žije v nadmořských výškách do 2500 m.[2]

Stanoviště[editovat | editovat zdroj]

Je závislá na vlhkých deštných pralesích. Žije v korunách stromů, kde také nalézá potravu. Zdá se, že v pralesích jihovýchodní Asie zastává podobnou úlohu, jako jihoamerický margay.

Biologie[editovat | editovat zdroj]

O životě kočky mramorované toho není moc známo. Žije samotářským způsobem života a málokdy se ji podaří pozorovat nebo vyfotografovat ve volné přírodě. Předpokládá se, že je aktivní hlavně v noci, za rozbřesku a za soumraku. Výborně šplhá a loví veverky, ptáky, ještěrky, žáby a jiné stromové živočichy.

V zajetí přichází samice do říje každý měsíc, jak je tomu v přírodě, není známo. Březost trvá 66 až 82 dní, pak se rodí 1 - 4 mláďat. Obvykle ale bývají dvě. Koťata mají hnědě skvrnitou srst a rychle rostou. Ve čtyřech měsících se objeví mramorovaná kresba, pohlavně dospívají ve 21 měsících.

V zoologických zahradách se chovají zřídka, v zajetí se také velmi špatně rozmnožují a koťata musí být často odchovávána člověkem.

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

IUCN vede kočku mramorovanou jako téměř ohrožený druh. Je to vlivem fragmentace areálu a snižující se populace. Šelma je ohrožena hlavně kácením deštných pralesů, které jsou přirozeným životním prostředí koček. Další hrozbou je pytláctví, které decimuje zvířenu v mnoha částech jižní a jihovýchodní Asie.[2] Protože žijí skrytým způsobem života, jejich kožky se jen zřídka objevují na černém trhu, ačkoliv jejich kožešina, maso a kosti patří mezi ceněné zboží. V Indii, Nepálu, Bangladéši, Číně (jen v provincii Junnan), Myanmaru, Kambodži, Indonésii, Malajsii a Thajsku platí zákaz lovu.[2]

V Červené knize je kočka vedená jako zranitelný druh, je také zapsána v CITES, v příloze I.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2017.2. 14. září 2017. Dostupné online. [cit. 2017-09-24]
  2. a b c Ross, J., Brodie, J., Cheyne, S., Datta, A., Hearn, A., Loken, B., Lynam, A., McCarthy, J., Phan, C., Rasphone, A., Singh, P. & Wilting, A.. Pardofelis marmorata. IUCN Red List of Threatened Species. 2016. Dostupné online [cit. 2017-08-09]. DOI:10.2305/iucn.uk.2016-1.rlts.t16218a97164299.en.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NOWELL, Kristin; JACKSON, Peter. Wild Cats. Gland : IUCN, 1996. 383 s. (anglicky)  
  • SUNQUIST, Mel; SUNQUIST, Fiona. Wild Cats of the World. Chicago and London : The University of Chicago Press, 2002. 452 s. (anglicky)  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]