Kočka Temminckova

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Kočka Temminckova

Popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: šelmy (Carnivora)
Čeleď: kočkovití (Felidae)
Podčeleď: malé kočky (Felinae)
Rod: kočka (Pardofelis)
Binomické jméno
Pardofelis temminckii
(Vigors & Horsfield), 1827
Asiatic Golden Cat area.png
areál rozšíření kočky Temminckovy (modře)
Poddruhy
  • P. t. temminckii
  • P. t. dominicanorum
  • P. t. tristis
Sesterská skupina
kočka bornejská (Pardofelis badia)

Kočka Temminckova (Pardofelis temminckii) je středně velká divoká kočka, žijící v pralesech jihovýchodní Asie. Dříve byla zařazována do rodu Felis, nebo do rodu Profelis, spolu s kočkou zlatou, které se velmi podobá, ale - jak se ukázalo - není s ní až tolik příbuzná. V současnosti patří do rodu Pardofelis, ze kterého bývá občas společně s kočkou bornejskou vyčleňována do rodu Catopuma.

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

  • Hmotnost: 6-16 kg
  • Délka těla: 50-105 cm + 35-56 cm ocas

Srst je krátká, zlatohnědá, načervenalá nebo našedlá, obvykle bez kresby nebo jen se slabě naznačenými skvrnami. V Číně ale žijí i kočky, které mají skvrny podobně jako leopard a vypadají jako kočka bengálská. Zdá se, že je jedná o recesivní znak. Existují také úplně černé kočky Temminckovy.

Spodní strana ocasu je bílá, to slouží pravděpodobně k dorozumívání se s ostatními jedinci.

Rozšíření a stanoviště[editovat | editovat zdroj]

Kočka Temminckova obývá tropické pralesy a subtropické lesy jihovýchodní Asie, od Nepálu, Indie a Číny až po Indonéský ostrov Sumatra. Jen zřídka žije na otevřených plochách.

Vyskytuje se v nížinách i v Himalájích do nadmořské výšky 3000 m n. m.

Kromě lovu jsou kočky ohrožené hlavně kácením pralesů a ničením jejich přirozeného prostředí.

Biologie[editovat | editovat zdroj]

O chování koček Temminckových je toho známo jen málo, a většina informací pochází ze sledování v zajetí. Předpokládá se, že jsou aktivní hlavně v noci a že jsou samotáři, jako ostatní kočkovité šelmy.

Páří se celoročně, samice je v říji každých 39 dní. Březost trvá asi 90 dní, pak se rodí 1-2 koťata. V zajetí s péčí o mláďata pomáhali i samci, ale není známo, jestli je tomu tak i v přírodě. Samice pohlavně dospívají v 18-24 měsících, samci ve dvou letech věku. V zajetí se může kočka dožít až 20 let.

Kočky Temminckovy loví hlavně na zemi, ale umějí i dobře šplhat. Loví hlodavce, ptáky, ještěrky a všelijaké malé savce, také malé kopytníky, jako je muntžak, druh malého jelena. Zdá se, že jsou to oportunitní lovci. Je prokázáno, že zabíjejí také kozy, ovce a buvolí telata. Větší kořist loví v párech (Lekagul and McNeely, 1977).

Mýty o kočkách Temminckových[editovat | editovat zdroj]

V některých oblastech Thajska je nazývána Seua fai, tedy ohnivý tygr. Podle místní pověsti spálení kůže kočky odežene přibližujícího se tygra. Pojídání kočičího masa má stejný účinek. Někdy stačí i mít u sebe chlup z kočky. Kočičí kosti se také používají jako náhražka kostí tygrů v tradiční čínské medicíně.

Chov v zoo[editovat | editovat zdroj]

V evropských zoo se tato kočka chová jen výjimečně – údaje z roku 2004 uvádějí 20 jedinců. U nás lze kočku Temminckovu vidět pouze v liberecké Zoo. Chovají zde 14-letého samce Garfielda.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu