Levhart Diardův

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wikipedie:Jak číst taxoboxLevhart Diardův
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída savci (Mammalia)
Řád šelmy (Carnivora)
Čeleď kočkovití (Felidae)
Podčeleď velké kočky (Pantherinae)
Rod Neofelis
Binomické jméno
Neofelis diardi
(Georges Cuvier, 1823)
rozšíření (zeleně ssp. diardi, červeně ssp. borneensis)
rozšíření (zeleně ssp. diardi, červeně ssp. borneensis)
poddruh
  • ssp. bornejský (N. d. borneensis)
  • ssp. sumaterský (N. d. diardii)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Levhart Diardův (Neofelis diardi), také pardál Diardův a pardál ostrovní je kočkovitá šelma z podčeledi Pantherinae (velké kočky) a rodu Neofelis.[2][3] Dříve byl řazen do stejného taxonu s levhartem obláčkovým (jako jeho poddruh), ale na základě genetických testů byl v roce 2006 klasifikován jako samostatný druh.[4][5][6] Žije na Borneu, Sumatře a možná i na malých ostrovech Batu. Dělí se na dva poddruhy: Neofelis diardi borneensis a Neofelis diardi diardi. Jde o podsaditou, ale zároveň hbitou šelmu s charakteristickou „obláčkovitou“ kresbou. Typické jsou pro něj prodloužené špičáky, relativně nejdelší ze všech kočkovitých šelem. Nohy má spíše kratší. Ocas je mohutný a dosahuje téměř takové délky jako tělo.[7][8] Hmotnost dospělých jedinců se nejčastěji pohybuje mezi 11 až 25 kg; velmi výrazný je přitom pohlavní dimorfismus, kdy samci dorůstají podstatně větších rozměrů než samice.[9][10][11] Jeho habitat tvoří tropické lesy různých typů. Jde nejspíše o samotářské zvíře s převážně noční a soumračnou aktivitou. Živí se malými až středně velkými savci, jako jsou muntžaci, kančilové, sambaři, prasata vousatá, opice a dikobrazi, jídelníček si doplňuje ptáky a rybami. Výjimečně napadá i domácí zvířata. Rozmnožuje se obvykle jedenkrát za rok, dožívá se v průměru 11 let.[12][13][14][15] Počet volně žijících dospělých jedinců se odhaduje na 4500 a druh je podle norem IUCN veden jako zranitelný.[16] Hlavní hrozbou pro něj je ztráta biotopu především v důsledku odlesňování, následovaná pytláctvím spojeným s nelegálním obchodem s částmi těl mrtvých zvířat.[10]

Levhart Diardův na malbě z roku 1825

Taxonomie, nomenklatura[editovat | editovat zdroj]

Levharta Diardova popsal francouzský přírodovědec Georges Cuvier v roce 1823. Nazval ho vědeckým jménem Felis diardi podle svého žáka a kolegy, přírodovědce a objevitele Pierra-Médarda Diarda. Levhart Diardův byl dlouhou dobu považován za poddruh případně regionální formu levharta obláčkového, obvykle byl uváděn pod vědeckým názvem Neofelis nebulosa diardi. Až několik studií z let 2006 až 2011 přineslo jasné a respektované vydělení šelmy do samostatného druhu.[4][5][16][2] Levhart Diardův česky nazývaný též pardál ostrovní či pardál Diardův[3] se od kontinentálního levharta obláčkového liší geneticky, morfologicky a barvou srsti.[4][5][17] Vzájemná druhová odlišnost je minimálně taková jako mezi jednotlivými druhy v rámci sesterského rodu Panthera.[4] Výzkumy potvrdily, že oba druhy v rámci rodu Neofelis se navzájem oddělily před 1,4 až 2,9 miliony lety. Levhart Diardův zřejmě pochází ze Sumatry, odkud se dostal na Borneo a Jávu. Na Jávě vyhynul někdy během holocénu.[6][18] V současnosti zahrnuje dva poddruhy nazývané Neofelis diardi diardi (levhart Diardův sumaterský či pardál ostrovní sumaterský) a Neofelis diardi borneensis (levhart Diardův bornejský či pardál ostrovní bornejský)[3], které divergovaly před 400 až 120 tisíci lety. Subspecie se liší především znaky na lebce, zubech a čelistech. Zatím jen provizorně určené jsou i určité rozdíly ve zbarvení.[2] Bornejský poddruh vykazuje podstatně větší genetickou diverzitu než sumaterský, což může souviset s Tobskou katastrofou před 73,5 tisíci lety, jež zřejmě přivedla sumaterský poddruh na pokraj vyhynutí.[6]

Vědecká synonyma pro levharta Diardova jsou Felis diardii, Felis macrocelis, Felis marmota, Neofelis nebulosa diardi. V malajštině a indonéštině je nazýván harimau akra, harimau dahan, harimau dan, macan dahan nebo machan dahan.[19][20]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Levhart Diardův je středně velká, podsaditá kočkovitá šelma. Nohy má relativně krátké, tlapy široké. Klouby umožňují natáčet zápěstí a prsty tak, aby objaly kmen stromů po straně a tím umožnily pohyb hlavou dolů, což dokáže jen několik druhů koček. Srst má šedavě hnědou barvu a na břiše je výrazně světlejší. Obecně je tmavěji a více do šeda zbarvená než u levharta obláčkového. Obláčky (rozety, skvrny) tvoří dvě až tři řady na každém boku. Dosahují poněkud menších rozměrů než u většiny levhartů obláčkových, ale jsou tmavší s velkým množstvím skvrnek uvnitř. Na hřbetě má levhart Diardův dvojitý tmavý pruh.[10][12][17] Ocas je velmi dlouhý (cca 55 až 91 cm, což činí 76–88 % délky těla), hustě osrstěný (především u samic) a posetý velkými tmavými skvrnami. Tělo bez ocasu měří na délku 69 až 108 cm.[10] Hmotnost dospělých jedinců se obvykle pohybuje mezi 11 až 25 kg, přičemž rekordní jedinci mohou být zřejmě až 30 kg těžcí.[10][12] Velmi výrazný je přitom pohlavní dimorfismus, kdy samci jsou často i dvakrát těžší než samice. V letech 2008 až 2014 bylo na Borneu odchyceno a změřeno 12 dospělých divokých pardálů. Samice vážily od 9,1 (starší samice se zlomenými dolními špičáky) do 18 kg, samci od 15 do 25,2 kg.[11] Průměrně dosahují samice váhy mírně přes 12 kg, samci pak okolo 24 kg.[21]

Detail hlavy levharta Diardova

Stavba lebky[editovat | editovat zdroj]

Další odlišností oproti kontinentálnímu bratranci levhartu obláčkovému je stavba lebky, čelistí a chrupu. Levhart Diardův má delší horní špičáky (o 2–6 mm), silnější 4. premoláry, naopak slabší 3. premoláry, užší přední část čelisti, relativně vyšší a širší lebku (v poměru k délce) a rozdílné některé další charakteristiky. Kondylobazální délka lebky (vzdálenost mezi nejpřednějším okrajem mezičelisti a nejzadnějším výběžkem týlních hrbolků) samců měří asi 157 mm (± 10 mm) a samic přibližně 129 mm (± 4 mm).[5] Délka lebky typového exempláře byla 161,4 mm.[22] Délka horních špičáků, respektive části vyčnívající z čelisti, dosahuje u samců asi 38 mm (u rekordních jedinců však tato hodnota může přesahovat 40 mm) a u samic asi 30 mm. V poměru k délce lebky a těla jde o největší špičáky mezi kočkovitými šelmami. Jistou zvláštností je jejich mírně zploštělý tvar. Celkově má levhart Diardův stavbu lebky a chrupu ze všech současných druhů kočkovitých šelem nejvíce podobnou vyhynulým šavlozubým kočkovitým šelmám.[5][22]

Výskyt, populace[editovat | editovat zdroj]

Levhart Diardův se vyskytuje na ostrovech Sumatra a Borneo (státy Indonésie, Malajsie a Brunej), přičemž není známo, jestli žije i na malých ostrovech Batu poblíž Sumatry. Fosílie existují i z Jávy, ale v současné době zde tato šelma nežije. Odhad maximální rozlohy areálu výskytu na Borneu činí 378 900 km2. Analýza dat pro Sumatru předpokládá území o rozloze maximálně 73 000 km2 a tedy celkový územní rozsah, kde levhart Diardův žije, činí maximálně 451 900 km2. Tyto odhady jsou spíše optimistické a zahrnují data z roku 2010, případně o něco starší. Předpokládá se, že rozsah šelmou obyvatelného teritoria se především od roku 2010 zmenšuje v důsledku pokračujícího odlesňování.[10][12][16] Populační hustota je poměrně nízká a kolísá od 0,7 po 4,4 jedinců na 100 km2. Celkový počet dospělých jedinců je odhadován na přibližně 4500 zvířat, přičemž asi 3800 žije na Borneu a 730 na Sumatře.[10][16]

Ekologie, chování[editovat | editovat zdroj]

Levhart Diardův ležící u fotopasti

Život levharta Diardova ve volné přírodě není příliš dobře zmapován, tudíž k mnoha aspektům jeho chování chybějí přesné informace. Obecně jde o poměrně adaptabilní zvíře, které žije v rozličných nadmořských výškách a to minimálně do 1850 m.[23] Co se týče biotopu, jedná se o živočicha závislého na lese. Byl zaznamenán v relativně nenarušených tropických lesích různých typů i v lesích těžených člověkem, čili umí se vypořádat i s určitým stupněm vyrušování ze strany člověka a jeho aktivit. Lidmi vysazované plantáže palem olejných však neobývá, nicméně migrovat přes ně asi dokáže.[16]

Jde zřejmě o samotářskou šelmu. Některá dřívější pozorování naznačovala život v párech.[7] Dokáže sice skvěle šplhat po stromech, ale většinou se pohybuje po zemi. Dříve se předpokládal jednoznačně noční způsob života, ale novější pozorování ukazují, že zvíře může být činné i za svítání či soumraku a méně často i během dne. Nejnižší aktivitu vykazuje okolo poledne.[7][10][23][21][24] Panují dohady, podle nichž je sumaterský poddruh více stromový než bornejský a to kvůli přítomnosti tygra na ostrově.[10] Podle výzkumů v oblasti Sabahu a Sarawaku (malajská část Bornea) využívá levhart stromy k odpočinku během dne.[7] Důvodem může být i snaha vyhnout se na zemi se vyskytujícím pijavicím.[24]

Teritorium[editovat | editovat zdroj]

K rozměrům teritoria jednotlivých levhartů existuje málo přesných dat. Samice, která byla opatřena sledovacím zařízením v oblasti Sabahu (severní Borneo) se během 109 dnů pohybovala na území 16,1 km2, přičemž jádro tvořil okrsek o ploše 5,4 km2.[16] Plocha území samců odhadnutá z fotopastí přesahovala 45 km2,[10] přičemž mohla dosáhnout až 112 km2.[12]

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Levhart Diardův je masožravec a predátor, nicméně k jeho potravním návykům není dostatek dat. Podle různých pozorování se živí poměrně širokou škálou malých a středně velkých zvířat, jako jsou sambaři, muntžaci, kančilové, prasata vousatá, různé druhy primátů (hulmani, makakové, kahauové nosatí, mláďata orangutanů), oviječi skvrnití, dikobrazi, ptáci a ryby. Napadá i domácí zvířata, především drůbež, kozy, prasata a psy, ale nejde o jeho běžnou kořist. Na kořist útočí jak na zemi, tak z korun stromů, na něž si někdy zabité zvíře vytahuje, aby je ochránil před mrchožrouty. [7][12][13][16][25][19] Mladý samec držený v zajetí v Sarawaku ve 30. letech 20. století odmítal konzumovat maso zabitých zvířat. Byl tedy krmen živými kuřaty, jimž po usmrcení pečlivě vytrhával peří a opicemi, jimž jazykem odstraňoval srst.[7] Podle některých pozorování se zdá, že svou kořist často zabíjí prokousnutím šíje.[7][24]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

K rozmnožování levharta Diardova ve volné přírodě chybějí údaje. Některá data však existují ze zajetí, přičemž část informací je odvozena na základě pozorování rozmnožování levharta obláčkového.[12] Samci levhartů Diardových někdy projevují vůči samicím zvýšenou agresivitu a občas je dokonce zabíjejí, což se týká především párů, které se poznají až v pozdějším věku. Proto je třeba v zajetí chovné páry seznámit již v raném věku. K páření dochází kdykoliv během roku, častěji však v období od prosince do března. Doba březosti trvá 85 až 95 dní. Poté samice porodí 1 až 5 mláďat, nejčastěji to jsou 2. Ta se osamostatňují po zhruba 10 měsících věku a přibližně ve dvou letech se začínají sama rozmnožovat. Interval mezi jednotlivými vrhy bývá přibližně 1 rok.[7][12] Průměrná doba dožití dospělců ve volné přírodě se odhaduje na 11 let, ve výjimečných případech to může být až 17 let.[10]

Hrozby, vztah s lidmi[editovat | editovat zdroj]

Lidmi usmrcený levhart Diardův (Sumatra, první čtvrtina 20. století)

Hlavní hrozbou pro existenci levharta Diardova je odlesňování v důsledku těžby dřeva a kvůli vysazování palem olejných. Především na Borneu představuje deforestace zásadní problém, jak z hlediska celkové plošné ztráty biotopu, tak kvůli jeho fragmentaci. Ta má totiž za následek rozdělení jednotlivých populací a tím snížení genové variability se všemi negativními důsledky z toho plynoucími (například vyšší náchylnost k nemocem).[16][26]

Druhým zásadním problémem je pytláctví. Nejde jen o přímé zabíjení levhartů (obvyklou metodou je chytání do ok) a následný prodej částí jejich těl, ale negativní vliv má i rozsáhlý lov různých jiných zvířat, která mnohdy tvoří levhartí kořist. Asi polovina živočichů, které šelma loví, je IUCN hodnocena jako „zranitelná“ nebo „ohrožená“.[16][27] Menší hrozbou dokáží být i další lidské aktivity, například silniční provoz, který má za následek občasná úmrtí.[28]

V minulosti byl levhart Diardův loven různými domorodými etniky na Borneu, především kvůli zisku trofejí v podobě zubů (náušnice) a kůže (ceremoniální oblečení, ozdoba sedaček). V průběhu 20. století však tato činnost slábla a v 80. letech 20. století téměř ustala.[24]

Neexistují žádné věrohodné zprávy o tom, že by levhart Diardův napadl a usmrtil člověka.[19]

Obchod[editovat | editovat zdroj]

Levhart Diardův je podobně jako levhart obláčkový předmětem legálního i nelegálního obchodu. Ten se týká kůží (pro ozdobu), částí těl (pro orientální medicínu, na jídlo) a živých zvířat (na chov).[29][30] Podle údajů zpracovaných CITES (Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin), které jsou však s velkou pravděpodobností neúplné, bylo v letech 1975 až 2013 legálně obchodováno s 212 živými levharty rodu Neofelis bez rozlišení druhu resp. poddruhu. Šelmy byly vyvezeny z 20 zemí, v 15 z nich však vůbec nežijí ve volné přírodě. Největším obchodníkem živých zvířat byly v uvedených letech Spojené státy americké (61 zvířat), následované Čínou (37 zvířat) a Tchaj-wanem. Malajsie vyvezla dva jedince. Indonésie ani Brunej, tedy další státy, kde žije levhart Diardův, se do oficiálního legálního obchodu ve sledovaných letech vůbec nezapojily. Jednoznačně největším dovozcem pak bylo Japonsko (131 zvířat).[30] Do ilegálního obchodu, který je daleko hůře podchytitelný, se zapojují především země východní a jihovýchodní Asie. Většina zvířat nebo jejich částí přitom míří do Číny.[30][31]

Ochrana[editovat | editovat zdroj]

Oba levharti rodu Neofelis jsou vedeni v Příloze I CITES, což znamená, že obchod s nimi je možný jen za velmi specifických podmínek. Všechny země, kde pardálové žijí, se k úmluvě připojily.[30] Mezinárodní svaz ochrany přírody hodnotí levharta Diardova jako zranitelný druh. Na všech územích svého výskytu je šelma oficiálně pod plnou ochranou úřadů.[16] V malajské části Bornea může být zabita jen v sebeobraně. K takovým incidentům však dochází spíše vzácně, což naznačil průzkum provedený v Sarawaku v letech 2013 až 2016.[29]

Celkově je druh v porovnání s ostatními velkými kočkami velmi málo prozkoumán a v současnosti (2016 až 2018) probíhají terénní výzkumy v Sabahu, jež mají pomoci objasnit ekologii a chování této šelmy.[16]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]
  2. a b c KITCHENER, A. C., a kol. A revised taxonomy of the Felidae. The final report of the Cat Classification Task Force of the IUCN/ SSC Cat Specialist Group. Cat News Special Issue 11 [online]. IUCN/SSC Cat Specialist Group, Winter 2017 [cit. 2017-12-25]. Dostupné online. 
  3. a b c PRUDKÝ, Libor. Profil taxonu pardál ostrovní. www.biolib.cz [online]. [cit. 2018-08-01]. Dostupné online. (česky) 
  4. a b c d BUCKLEY-BEASON, Valerie A.; JOHNSON, Warren E.; NASH, Willliam G. Molecular Evidence for Species-Level Distinctions in Clouded Leopards. Current Biology. 2006-12, roč. 16, čís. 23, s. 2371–2376. Dostupné online [cit. 2018-07-24]. ISSN 0960-9822. DOI:10.1016/j.cub.2006.08.066. PMID 17141620. 
  5. a b c d e CHRISTIANSEN, Per. Species Distinction and Evolutionary Differences in the Clouded Leopard (Neofelis nebulosa) and Diard's Clouded Leopard (Neofelis diardi). Journal of Mammalogy. 2008-12-16, roč. 89, čís. 6, s. 1435–1446. Dostupné online [cit. 2018-07-24]. ISSN 0022-2372. DOI:10.1644/08-mamm-a-013.1. (anglicky) 
  6. a b c WILTING, Andreas; CHRISTIANSEN, Per; KITCHENER, Andrew C. Geographical variation in and evolutionary history of the Sunda clouded leopard (Neofelis diardi) (Mammalia: Carnivora: Felidae) with the description of a new subspecies from Borneo. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2011-02, roč. 58, čís. 2, s. 317–328. Dostupné online [cit. 2018-07-24]. ISSN 1055-7903. DOI:10.1016/j.ympev.2010.11.007. 
  7. a b c d e f g h SUNQUIST, Mel; SUNQUIST, Fiona. Wild Cats of the World. London, Chicago: The University of Chicago Press, 2002. S. 279–284. 
  8. POCOCK, Reginald Innes. Fauna of British India, Volume 1: Primates and Carnivora. London: Taylor and Francis LTD, 1939. Dostupné online. S. 247–253. 
  9. HEARN, Andrew; ROSS, Joanna; MACDONALD, David. Predicted distribution of the Sunda clouded leopard Neofelis diardi (Mammalia: Carnivora: Felidae) on Borneo. The Raffles Bulletin of Zoology. 2016-05-30, roč. 33, s. 149–156. Dostupné online [cit. 2018-07-24]. 
  10. a b c d e f g h i j k Sunda clouded leopard. www.catsg.org [online]. SSC Cat Specialist Group [cit. 2018-07-25]. Dostupné online. (německy) 
  11. a b NÁJERA, Fernando; HEARN, Andrew J.; ROSS, Joanna. Chemical immobilization of free-ranging and captive Sunda clouded leopards (Neofelis diardi) with two anesthetic protocols: medetomidine-ketamine and tiletamine-zolazepam. Journal of Veterinary Medical Science. 2017, roč. 79, čís. 11, s. 1892–1898. Dostupné online [cit. 2018-08-03]. ISSN 0916-7250. DOI:10.1292/jvms.17-0259. PMID 28904261. (anglicky) 
  12. a b c d e f g h HANCOCK, C. Neofelis diardi (Sunda clouded leopard). Animal Diversity Web [online]. 2012 [cit. 2018-07-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. a b MATSUDA, Ikki; TUUGA, Augustine; HIGASHI, Seigo. Clouded leopard (Neofelis diardi) predation on proboscis monkeys (Nasalis larvatus) in Sabah, Malaysia. Primates. 2008-05-17, roč. 49, čís. 3, s. 227–231. Dostupné online [cit. 2018-07-24]. ISSN 0032-8332. DOI:10.1007/s10329-008-0085-2. (anglicky) 
  14. ROSS, J.; HEARN, A. J.; JOHNSON, P. J. Activity patterns and temporal avoidance by prey in response to Sunda clouded leopard predation risk. Journal of Zoology. 2013-02-26, roč. 290, čís. 2, s. 96–106. Dostupné online [cit. 2018-07-24]. ISSN 0952-8369. DOI:10.1111/jzo.12018. (anglicky) 
  15. ALLEN, Maximilian L.; WITTMER, Heiko U.; SETIAWAN, Endro. Scent marking in Sunda clouded leopards (Neofelis diardi): novel observations close a key gap in understanding felid communication behaviours. Scientific Reports. 2016-10-14, roč. 6, čís. 1. Dostupné online [cit. 2018-07-24]. ISSN 2045-2322. DOI:10.1038/srep35433. (anglicky) 
  16. a b c d e f g h i j k HEARN, A., a kol. Neofelis diardi (Enkuli Clouded Leopard, Sunda Clouded Leopard, Sunda Clouded Leopard, Sunda Islands Clouded Leopard, Sundaland Clouded Leopard). www.iucnredlist.org [online]. IUCN, 2016 [cit. 2018-07-24]. Dostupné online. 
  17. a b KITCHENER, Andrew C.; BEAUMONT, Mark A.; RICHARDSON, Douglas. Geographical Variation in the Clouded Leopard, Neofelis nebulosa, Reveals Two Species. Current Biology. 2006-12, roč. 16, čís. 23, s. 2377–2383. Dostupné online [cit. 2018-08-02]. ISSN 0960-9822. DOI:10.1016/j.cub.2006.10.066. 
  18. MEIJAARD, Erik. Biogeographic History of the Javan Leopard Panthera pardus Based on a Craniometric Analysis. Journal of Mammalogy. 2004-04, roč. 85, čís. 2, s. 302–310. Dostupné online [cit. 2018-08-02]. ISSN 0022-2372. DOI:10.1644/BER-010. (anglicky) 
  19. a b c BOOMGAARD, Peter. Frontiers of Fear. Tigers nad People in the Malay World, 1600-1950. New Haven, London: Yale University Press, 2001. S. 35-36, 59. 
  20. NOWELL, Kristin; JACKSON, Peter. Wild Cats: Status Survey and Conservation Action Plan. Gland: IUCN, 1996. S. 66-69. 
  21. a b HEARN, Andrew J.; CUSHMAN, Samuel A.; ROSS, Joanna. Spatio-temporal ecology of sympatric felids on Borneo. Evidence for resource partitioning?. PLOS ONE. 2018-07-20, roč. 13, čís. 7, s. e0200828. Dostupné online [cit. 2018-08-03]. ISSN 1932-6203. DOI:10.1371/journal.pone.0200828. PMID 30028844. (anglicky) 
  22. a b CHRISTIANSEN, Per. Neotype of Neofelis diardi (Mammalia: Carnivora: Felidae). Zootaxa. 2009-05-18, s. 58–68. Dostupné online [cit. 2018-08-03]. 
  23. a b PUSPARINI, Wulan; WIBISONO, Hariyo; REDDY, G.V. Small and medium sized cats in Gunung Leuser National Park, Sumatra, Indonesia. Cat News. 2014-01-01, roč. 8, s. 4–9. Dostupné online [cit. 2018-08-01]. 
  24. a b c d RABINOWITZ, Alan; ANDAU, Patrick; P. K. CHAI, Paul. The Clouded leopard in Malaysian Borneo. Oryx. 1987-04-01, roč. 21, s. 107–111. Dostupné online [cit. 2018-08-05]. DOI:10.1017/S0030605300026648. 
  25. GAWORECKI, Mike. “Predator Mobbing:” Watch gibbons, monkeys team up to fight off leopard. news.mongabay.com [online]. 2017-03-13 [cit. 2018-08-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. MOWBRAY, Sean. A clouded future: Asia’s enigmatic clouded leopard threatened by palm oil. Mongabay Environmental News. 2017-08-17. Dostupné online [cit. 2018-08-17]. (anglicky) 
  27. WOLF, Christopher; RIPPLE, William J. Prey depletion as a threat to the world's large carnivores. Royal Society Open Science. 2016-08-01, roč. 3, čís. 8, s. 1–12. Dostupné online [cit. 2018-08-03]. ISSN 2054-5703. DOI:10.1098/rsos.160252. PMID 27853599. (anglicky) 
  28. NÁJERA, Fernando; BOLONGON, Gilmoore; ABRAM, Nicola. Observation of a road-killed Sunda clouded leopard in Malaysian Borneo. Cat News. 2013-12-28, čís. Spring 2013, s. 42–43. Dostupné online [cit. 2018-08-03]. 
  29. a b MOHD-AZLAN, Jayasilan. Incidental Killing of Clouded Leopard in Sarawak Borneo. Cat News. 2017-01-01, roč. 65. Dostupné online [cit. 2018-08-05]. 
  30. a b c d D’CRUZE, Neil; MACDONALD, David W. Clouded in mystery: the global trade in clouded leopards. Biodiversity and Conservation. 2015-10-13, roč. 24, čís. 14, s. 3505–3526. Dostupné online [cit. 2018-08-05]. ISSN 0960-3115. DOI:10.1007/s10531-015-1010-9. (anglicky) 
  31. Two Bruneians Held Over Illegal Trade Of ‘Protected’ Clouded Leopard. Borneo Today. 2016-10-18. Dostupné online [cit. 2018-08-05]. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]