Ocelot velký

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxOcelot velký
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída savci (Mammalia)
Řád šelmy (Carnivora)
Čeleď kočkovití (Felidae)
Podčeleď malé kočky (Felinae)
Rod Leopardus
Binomické jméno
Leopardus pardalis
(Linné, 1758)
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Sesterský druh
margay (Leopardus wiedii)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ocelot velký (Leopardus pardalis) je malá kočkovitá šelma. Obývá tropickou a subtropickou Ameriku. Vyznačuje se výrazně zbarvenou žluto-rezavou srstí s množstvím tmavých skvrn, rozet a pruhů. Celkově je poměrně silně stavěn a má relativně krátký ocas. Dosahuje celkové délky 0,9 až 1,5 metru a hmotnosti 6 až 20 kg. Dobře šplhá a ve dne někdy odpočívá ve větvích stromů, nicméně obecně jde o zemního tvora. Umí velmi dobře plavat. Jeho potravu tvoří různí menší a středně velcí živočichové, především hlodavci, vačice, králíci, ptáci, plazi a ryby. Dokáže zabít i opice, pásovce, lenochody či kapybary.

Jeho kůže byla dříve považována za zvlášť cennou. V důsledku toho byly zabity stovky tisíc ocelotů, což způsobilo výrazný pokles počtu jedinců. Tato kočka byla Mezinárodním svazem ochrany přírody vedena jako zranitelná od roku 1972 do roku 1996, nicméně nyní (2017) je vedena jako málo dotčená

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Název ocelota pochází z aztéckého jazyka nahuatl, kde má toto slovo podobu ocēlōtl (vyslovuje se oːˈseːloːt͡ɬ (IPA)), ale znamená v překladu jaguár. Skutečný ocelot má v nahuatlu jméno tlālocēlōtl, což znamená „zemní jaguár“.[2] Další možný původ jména je z latinského cellatus, což může znamenat „značený skvrnami ve tvaru očí“.[3]

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Ocelot má krátkou, hustou skoro sametovou srst. Rozlišujícím znakem jsou skvrny uspořádané v řetězcích na těle.

Velikost[editovat | editovat zdroj]

  • Délka: 0,5 - 1 m
  • Ocas: 30 - 45 cm
  • Výška ramen: 40 - 50 cm
  • Hmotnost: typicky 7 - 16 kg, výjimečně až 20 kg

Zbarvení[editovat | editovat zdroj]

Zbarvení a kresba je podobná jako u kočky margay. Základní zbarvení je žlutohnědé. Skvrny jsou hnědé (intenzita hnědé se směrem od středu k okrajům snižuje). Směrem k břichu skvrnitost a intenzita základního zbarvení ustupují. Od očí přes temeno hlavy prochází černý pruh. Okraje ušních boltců jsou černé. Na zadní straně boltců je bílá skvrna. Konec ocasu je výrazně černě pruhovaný. V křovinatých územích je barva srsti tmavší až šedá.

Ocelot má nádherně zbarvenou srst

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Ocelot je nejrozšířenější malou kočkou Ameriky. Žije na většině území pevninské Střední a velké části Jižní Ameriky. Svými severními okraji zasahuje oblast rozšíření i do Severní Ameriky. Na jihu se jeho území táhne až do jižní Brazílie, Severní Argentiny a Uruguaye, na severu až po jih USA do států Texas a Arizona. Jediný stát Jižní Ameriky, kde se nevyskytuje, je Chile. Svou domovinu má i na ostrovech Trinidad a Tobago.[4]

Biotop[editovat | editovat zdroj]

Obývá travnaté kraje, bažiny, křovinaté a lesnaté území, tropické a subtropické lesy

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Ocelot je výhradně masožravec. Na lov se vydává sám v noci.

Loví malé hlodavce, ptáky, ještěrky, ryby, netopýry, ale i větší zvířata (opice, želvy, mladé jeleny, pásovce, mravenečníky).

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Březost trvá 79 - 85 dní. Pářící dobou je podzim (říjen - listopad). Samice se rozmnožují od stáří 18 až 22 měsíců, samci od stáří dvou let. Rodí průměrně tři mláďata, ta se osamostatňují přibližně v roce a půl. Oceloti se dožívají v zajetí až 20 let, v přírodě to je podstatně méně - okolo 15 let.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2017.2. 14. září 2017. Dostupné online. [cit. 2017-09-24]
  2. HAVLOVÁ, Eva. České názvy savců. Praha : NLN, 2010. S. 116.  
  3. SUNQUIST, Mel; SUNQUIST, Fiona. Wild Cats of the World. Chicago and London : The University of Chicago Press, 2002. 452 s. ISBN 0-226-77999-8. S. 120-129. (anglicky)  
  4. PAVIOLO, A., a kol. Leopardus pardalis. IUCN Red List of Threatened Species. 2016. Dostupné online [cit. 2017-08-14]. DOI:10.2305/iucn.uk.2015-4.rlts.t11509a50653476.en.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]