Kočka pouštní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxKočka pouštní
alternativní popis obrázku chybí
Kočka pouštní
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída savci (Mammalia)
Řád šelmy (Carnivora)
Čeleď kočkovití (Felidae)
Podčeleď malé kočky (Felinae)
Rod kočka (Felis)
Binomické jméno
Felis margarita
Loche, 1858
Areál rozšíření
Areál rozšíření
areál rozšíření kočky pouštní (hnědozeleně)
Poddruhy
  • F. m. margarita
  • F. m. harrisoni
  • F. m. thinobia
  • F. m. scheffeli
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kočka pouštní nebo také kočka písečná (Felis margarita) je jedna z nejmenších divokých kočkovitých šelem, obývá pouštní oblasti severní Afriky a Blízkého východu.

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

  • Hmotnost: 1,4–3,4 kg
  • Délka: 39–57 cm + 23–31 cm ocas[2]
  • Výška: 24–30 cm

Kočka pouštní se od kočky domácí kromě velikosti odlišuje nápadně širokou hlavou a velkými ušními boltci. Má kulaté tělo a krátké končetiny. Srst je měkká, hustá, jednotvárně pískově nebo šedě zbarvená. Na končetinách a ocasu může být naznačené mourování, záleží na poddruhu. Špička ocasu je černá. Mezi prstními polštářky jí vyrůstá hustá, hrubá, černá srst, která zabraňuje tomu, aby se kočka bořila do písku.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Kočka písečná se vyskytuje v aridních oblastech severní Afriky a Blízkého východu, v Alžírsku, Egyptě, Libyi, Maroku, prakticky na celém Arabském poloostrově, v Izraeli, Jordánsku, Íránu, Iráku, její areál zasahuje přes Afghánistán až do Pákistánu. V Africe se vyskytuje i v Čadu a Nigeru. Její populace je ale rozdělena do pěti oddělených míst výskytu, dvě jsou v Africe, jedna je na Arabském poloostrově, jedna má centrum v Pákistánu a poslední je v okolí Kaspického moře.

Jestli byl někdy areál kočky písečné jednotný, není jisté. Nicméně, vzhledem k obtížnosti najít kočku písečnou v jejím přirozeném prostředí, je možné, že kočky žijí i na mnoha místech, kde jejich výskyt není potvrzen.

Kočka písečná žije v písečných nebo kamenitých pouštích, vyhýbá se oblastem s utuženou půdou. Žije také v pouštních horských oblastech.

Biologie[editovat | editovat zdroj]

Kromě doby páření žijí samotářsky. Není zcela jasné, jakým způsobem v přírodě naleznou partnera k páření, neboť žijí roztroušeně, jejich teritorium může mít rozlohu až 16 km². V době páření vydávají štěkavé zvuky, ty zřejmě slouží k přilákání opačného pohlaví.

V zajetí se páří i vícekrát ročně. Saharské populace se páří od ledna do dubna, v Turkmenistánu se kočky páří v dubnu, v Pákistánu od září do října. Březost trvá 59-67 dní, pak se rodí 1-8 koťat, průměrně 3-4. Koťata sexuálně dospívají v 9-14 měsících věku.[3] Mladí jedinci mají velkou úmrtnost, až 41%. V zajetí se kočka písečná dožívá až 13 let.

Kočka písečná je aktivní v noci. Přes den se skrývá ve vyhrabaných doupatech. Jedna kočka může mít i více takových nor. Vzácně je pozorována, jak přes den leží na zádech před doupětem. Má výborně vyvinutý čich a zejména sluch, který používá při lovu. Dokáže slyšet svou kořist pod vrstvou písku, následně ji vyhrabe. Její hlavní kořistí je pískomil, loví také hmyz, ještěrky a ptáky, někdy i drůbež. Dokáže ulovit také jedovaté hady, které nejprve je omráčí úderem tlapky. V podstatě je to oportunista, který nevynechá žádnou příležitost jak se v poušti nasytit. Kořist je pro ní také hlavním zdrojem vody.

Kočka písečná není moc dobrý běžec nebo skokan, ale výborně hrabe. Její drápy nejsou tak ostré, jako u jiných koček, protože v poušti není příliš příležitostí si je nabrousit.

Jejími přirozenými nepřáteli jsou šakali, draví ptáci, sovy a jedovatí hadi.

Početní stavy[editovat | editovat zdroj]

Kočka písečná se velmi špatně pozoruje v přírodě.[4] Téměř nezanechává stopy v písku, zbarvení srsti ji činí neviditelnou. Je o ní známo, že při oslnění baterkou zavírá oči, takže nejsou vidět ani odlesky jejích očí.

Jako jedna z mála kočkovitých šelem není ohrožována úbytkem svého přirozeného prostředí. Místní obyvatelstvo ji nezabíjí, navzdory tomu, že někdy loví i domácí ptáky. Kočka pouštní totiž údajně dělala společnost proroku Mohamedovi, a to ji chrání. Je ale ohrožována lovem za účelem prodeje do soukromých zoo. Důsledek válek v oblasti jejího výskytu na populaci písečných koček je neznámý. IUCN odhaduje její početní stavy na 5000 dospělých jedinců. Jak již bylo zmíněno, zjišťování stavu populací je velmi obtížné, ne-li nemožné.

Kočka písečná je zapsána v příloze CITES 2.

V Česku je chována např. v ZOO Brno.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN. 5. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2017-12-20]
  2. SUNQUIST, Mel; SUNQUIST, Fiona. Wild Cats of the World. Chicago and London: The University of Chicago Press, 2002. S. 67-74. 
  3. HUNTER, Luke; BARRETT, Priscilla. A Field Guide to the Carnivores of the World. London: Panthera, New Holland Publishers, 2011. S. 18-19. 
  4. http://www.rozhlas.cz/radiowave/wavenews/_zprava/kocka-poustni-spatrena-ve-volne-prirode--1639567

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]