Vačice
|
|
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 vačice virginská (Didelphis virginiana)
|
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
| Podčeledi | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| vačíci (Paucituberculata) |
Řád vačic (Didelphimorphia) zahrnuje běžné vačnatce ze západní polokoule. Vačice se pravděpodobně oddělily od ostatních vačnatců v pozdní křídě nebo v brzkém paleocénu. Za příbuznou skupinu se dají považovat vačíci.
Vačice jsou menší až středně velcí vačnatci. Jsou napůl stromoví všežravci, nicméně je zde mnoho výjimek. Nejvíce druhů tohoto řádu má dlouhý čenich, úzkou lebku a nápadný sagitální hřebínek. Vzorec počtu zubů v jedné dentici má 5 řezáků (4 na spodní čelisti), jeden špičák, 3 třenové zuby a 4 stoličky. Podle běžných zvyklostí u savců je toto doslova plná čelist. Řezáky jsou velmi malé, špičáky naopak velké. Stoličky jsou trojcípé.
Vačice došlapují celým chodidlem. Zvláštní je, že zadní noha má obrácený prst s nehtem, opravdu nejde o dráp. Nehty jsou jinak ve zvířecím světě velmi vzácné, běžné jsou pouze u primátů. Stejně jako primáti, vačice mohou mít chápavý ocas. Žaludek je velmi jednoduchý. Mladí se rodí ve velmi raném stádiu. Samičky jsou většinou o trošku větší než samci.
Jsou to všežravci s velmi širokým spektrem potravy. Jejich nespecializovaná biologie, pružné stravovací návyky a reprodukční strategie z nich dělá úspěšné kolonizátory schopné přežít i náročné časy. To je nejspíš důvod, proč se začali rozšiřovat na území Severní Ameriky.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Slovníkové heslo vačice ve Wikislovníku
Taxon Didelphimorphia ve Wikidruzích
