Luskouni

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Luskouni

alternativní popis obrázku chybí
Luskoun ostrovní (Manis javanica)
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: luskouni (Pholidota)
Weber, 1904
Čeleď: luskounovití (Manidae)
Gray, 1821
Rod
  • Manis
Sesterská skupina
šelmy (Carnivora)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Luskouni (Pholidota) jsou hmyzožravý řád savců nejasného evolučního původu s velkými rohovitými šupinami, které pokrývají jejich tělo. Můžeme je najít v Africe a Asii. Na jejich jídelníčku se nacházejí převážně mravenci, termiti a další hmyz. Mají bezzubé čelisti. Tato čeleď vznikla přibližně před 65 miliony lety.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Nezaměnitelným rysem jsou rohovité, navzájem se překrývající šupiny, které kryjí vrchní a vnější strany těla luskouna. Na krku, břiše a vnitřní straně končetin šupiny chybí. Luskouni mají malou, úzkou, klínovitou hlavu, protáhlé tělo a dlouhý ocas. Délka těla se pohybuje mezi 65 až 150 cm, délka ocasu mezi 40 až 90 cm. Váží od 2 do 35 kg.

Luskouni mají končetiny s pěti prsty zakončené silnými drápy, které při chůzi kladou na stranu. Všechny druhy se na krátké vzdálenosti dovedou pohybovat po zadních končetinách, při čemž používají ocas jako oporu. Ke spánku i k útoku se pevně srolují do klubka. Jejich svaly jsou tak silné, že není možné je narovnat.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Luskouni se vyskytují ve střední a jižní Africe a v jižní Asii. Žijí v lesích. Některé africké druhy žijí pouze na stromech, tři asijské druhy částečně na stromech a částečně na zemi.

Způsob života[editovat | editovat zdroj]

Luskouni jsou samotářští noční tvorové, kteří přes den odpočívají ve stinném úkrytu. Kromě lidí se luskouni díky svému fyzickému vybavení dokáží ubránit i větším šelmám. Při ohrožení se pevně stáhnou do klubka; síla stahu a pohyb šupin mohou útočníkovi rozdrtit končetiny. Na svou obranu také dokáží vystřikovat páchnoucí sekret.

Luskouni jsou hmyzožraví, převážně se živí mravenci a termity. Dlouhým lepkavým jazykem odchytávají svou potravu, a jelikož nemají žádné zuby, polykají ji v celku. K rozmělnění potravy dochází až v žaludku.

Po spáření a pěti měsících březosti rodí samice jedno mládě, které váží od 100 do 500 g. U asijských druhů byly v jednom vrhu pozorovány i dvě nebo tři mláďata. U druhů žijících na stromech se mládě po narození přichytí matce na ocas a je nošeno až 3 měsíce. Luskouni dospívají ve věku 1 až 2 let a jejich délka života je přibližně 13 let.

Ochrana[editovat | editovat zdroj]

Luskouni jsou v lokalitách svého výskytu velice žádaní pro svoje maso a šupiny.[1]

Druhy[editovat | editovat zdroj]

Existuje 7 druhů luskounů:[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Další druh čelí vyhubení. Kvůli apetitu lidí.. http://www.novinky.cz/veda-skoly/340012-dalsi-druh-celi-vyhubeni-kvuli-apetitu-lidi.html [online]. , 22. červen 2014.  
  2. BRYL, Marek; MATYÁŠNÍK, Tomáš. internetová encyklopedie savců [online]. Univerzita Palackého Olomouc, [cit. 2009-09-11]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]