Laurasiatheria

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxLaurasiatheria
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídasavci (Mammalia)
PodtřídaBoreoeutheria
NadřádLaurasiatheria
Waddell et al., 1999
Řády
Sesterská skupina
Euarchontoglires
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Laurasiatheria je linie placentálních savců, do které se řadí letouni (Chiroptera), hmyzožravci (Eulipotyphla), sudokopytníci (Cetartiodactyla) včetně kytovců (Cetacea), lichokopytníci (Perissodactyla), šelmy (Carnivora) a hmyzožraví luskouni (Pholidota). Původ kladu je kladen do superkontinentu Laurasie[1] (s posledním předkem před 76[2] až 90[3] miliony lety).

Sesterskou linií je Euarchontoglires, která zahrnuje mimo jiné primáty (Primates) a hlodavce (Rodentia). Nadřazenou je linie Boreotheria („severní savci“), ke které je sesterská větev jihoamerických chudozubých savců Xenarthra. [4] [5]

Eutheria  

Afrotheria

  Exafroplacentalia  

Xenarthra

  Boreoeutheria  
   

Laurasiatheria

   

Euarchontoglires

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. WADDELL, Peter J.; OKADA, Norihiro; HASEGAWA, Masami. Towards Resolving the Interordinal Relationships of Placental Mammals. Systematic Biology. 1999-03-01, roč. 48, čís. 1, s. 1–5. Dostupné online [cit. 2021-07-12]. ISSN 1076-836X. DOI:10.1093/sysbio/48.1.1. (anglicky) 
  2. DOS REIS, Mario; INOUE, Jun; HASEGAWA, Masami. Phylogenomic datasets provide both precision and accuracy in estimating the timescale of placental mammal phylogeny. Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences. 2012-09-07, roč. 279, čís. 1742, s. 3491–3500. Dostupné online [cit. 2021-07-12]. ISSN 0962-8452. DOI:10.1098/rspb.2012.0683. (anglicky) 
  3. ZHOU, Xuming; XU, Shixia; XU, Junxiao. Phylogenomic Analysis Resolves the Interordinal Relationships and Rapid Diversification of the Laurasiatherian Mammals. Systematic Biology. 2012-01-01, roč. 61, čís. 1, s. 150. Dostupné online [cit. 2021-07-12]. ISSN 1076-836X. DOI:10.1093/sysbio/syr089. (anglicky) 
  4. BENTON, Michael. 70 velkých záhad světa přírody. [s.l.]: Slovart ISBN 978-80-7391-123-2. 
  5. Všechny linie placentálů na zoologie.frasma.cz [online]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]