Ženetka skvrnitá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wikipedie:Jak číst taxoboxŽenetka skvrnitá
alternativní popis obrázku chybí
Ženetka skvrnitá
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída savci (Mammalia)
Řád šelmy (Carnivora)
Čeleď cibetkovití (Viverridae)
Podčeleď cibetky (Viverrinae)
Rod ženetka (Genetta)
Binomické jméno
Genetta tigrina
(Schreber, 1776)
Rozšíření ženetky skvrnité (hnědě)
Rozšíření ženetky skvrnité (hnědě)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ženetka skvrnitá (Genetta tigrina) je šelma připomínající kočku z čeledi cibetkovití (Viverridae) a rodu ženetka (Genetta). Druh popsal Johann Christian Daniel von Schreber v roce 1776 a jsou známy dva poddruhy: G. t. methi a G. t. tigrina. Vyskytuje se v jižní Africe. Dle Mezinárodního svazu ochrany přírody se jedná o málo dotčený druh, nebezpečí představuje především zabíjení lidmi.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Ženetka skvrnitá je zvíře afrotropické oblasti, obývá východ jižní Afriky až ke Kapskému Městu, je endemickým druhem Jihoafrické republiky a Lesotha. K životu dávají přednost porostlým stanovištím, nevadí jim lidská přítomnost. Mají raději vlhčí podnebí, žijí pouze tam, kde roční počet srážek přesahuje 45 cm, nejlépe v blízkosti vodních toků.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Ženetka skvrnitá měří průměrně 92,7 cm, bez ocasu 50−60 cm a váží 1 až 3 kg. Samci a samice mají podobnou velikost, u tohoto druhu není vyvinut zřetelný pohlavní dimorfismus. Vzhledem se podobá kočce, má krátké nohy s velkými zahnutými drápy a dlouhé štíhlé tělo. Oči jsou velké, uši protáhlé. Lebka je mohutnější než u ostatních ženetek a celkový zubní vzorec činí 3/3 1/1 4/4 2/2. Srst může být různě zbarvená, tělo má obvykle bílé až šedobílé zbarvení a je posázeno rezavými skvrnami.

Chování[editovat | editovat zdroj]

Šplhající ženetka skvrnitá

Ženetka skvrnitá je samotářský druh a vícero ženetek lze potkat především v období rozmnožování nebo výchovy mláďat. Teritoriální jsou především samice, velikost teritoria není známa. Ženetky se mezi sebou dorozumívají zvuky, které jsou podobné kočičím (mňoukáním, předením), v případě napadení vydávají zvuky podobné štěkání, ke komunikaci rovněž slouží rozstřikování páchnoucí tekutiny z análních váčků. Vrchol aktivity nastává za šera v noci, během dne se ženetky ukrývají do tmavých míst. Jsou přizpůsobeny životu na stromech a dokáží překonat až čtyřmetrovou vzdálenost mezi větvemi, byli však zaznamenáni i plavající jedinci. Loví převážně na zemi. Jejich pohyblivost z nich dělá dobré lovce. Ženetka skvrnitá je všežravý druh a mimo hlodavců a bezobratlých, kteří tvoří hlavní část její potravy, a dalších tvorů konzumují rovněž ovoce.

Rozmnožování probíhá od září do března. Krytí trvá obvykle méně než 5 minut. Samice rodí obvykle v hnízdě, které si staví na chráněném místě (dutina stromu). Po 70 až 77 dnech březosti se jí narodí 1−5 mláďat, nejčastěji 2 až 3, vážících 61 a 82 g. Po narození jsou slepá a oči se jim otevřou po 5−18 dnech, průměrně po 8 dnech. Špičáky jim začínají růst ve 4 týdnech života. Odstavena od mateřského mléka jsou zhruba po 9 týdnech, pevnou potravu však konzumují již od 42 až 91 dní života. Lovit začínají ve 22. až 28. týdnu života. Průměrný věk v přírodě je 9,5 let, ze zajetí je znám exemplář, jenž žil 34 let.

Ohrožení a vztah s lidmi[editovat | editovat zdroj]

Ženetky skvrnité jsou někdy zabíjeny zemědělci kvůli tomu, že loví drůbež, někteří jedinci jsou též zadáveni domácími psy, jsou oběťmi kolizí s auty nebo tráveny, nejedná se však o vážné hrozby. Druh se vyskytuje v řadě chráněných oblastí a protože je ve svém areálu výskytu běžný, Mezinárodní svaz ochrany přírody jej řadí mezi málo dotčené druhy.

V Africe se kůže ženetek používá v magii, případně k výrobě čepic. Některé části těla prý léčí onemocnění očí. V neposlední řadě se využívá rovněž maso těchto cibetek.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VERHOEF, Esther. Encyklopedie volně žijících zvířat. 1. vyd. Čestlice: REBO, 2001. 320 s. ISBN 80-7234-213-4. Kapitola Savci, s. 222. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu ženetka skvrnitá ve Wikimedia Commons
  • Taxon Genetta tigrina ve Wikidruzích
  • MAKENBACH, Sarah. Genetta tigrina Cape large-spotted genet (Also: Cape genet; South African large-spotted genet; blotched genet) [online]. Animal Diversity Web, 2012 [cit. 2016-06-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Genetta tigrina (Large-spotted genet) [online]. Biodiversity explorer [cit. 2016-06-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Genetta tigrina-Large-spotted genet [online]. kznwildlife.com [cit. 2016-06-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Genetta tigrina [online]. Iucn Red List of Threatened Species, duben 2015 [cit. 2016-06-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  • BioLib.cz – Genetta tigrina [online]. BioLib.cz. Dostupné online.