Vyzrňování bavlny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Vyzrňování bavlny je oddělování semen, slupek a ostatních příměsí od spřadatelného materiálu.[1]

Vyzrňováním se získává ze 100 kg sklizené bavlny:

  • 35–40 kg spřadatelných vláken[pozn. 1] (s délkou nad 10 mm a s obsahem 5–10 % nečistot, které se odstraňují v procesu výroby příze)[4] [5]
  • 30–35 kg olejné pokrutiny a oleje, ze kterých se dá vyrábět jedlý olej, margarin, léčiva atd.
  • 20–25 kg slupek, zbytků semen a dalších odpadů, zčásti používaných jako krmivo pro dobytek a hnojivo
  • Na povrchu semen zůstává po vyzrnění cca 5 % velmi krátkých vláken (linters), která se dají oddělit dodatečným mechanickým zpracováním a použít k výrobě papíru.[6]

Způsoby vyzrňování[editovat | editovat zdroj]

Model pilkového vyzrňovače z 19. století

Vyzrňování se provádí poblíž místa sklizně. Původní práce s jednoduchými nástroji byla koncem 18. století zmechanizována (patent Američana Whitneye z roku 1793), vyzrňovací stroje jsou konstruovány dvěma možnými způsoby:[7]

  • Pilkové vyzrňování pro krátké a středněvlákenné bavlny
  • Válcové vyzrňování pro bavlny se staplem zhruba nad 35 mm

Na konci 20. století se zpracovávalo 85 % světové produkce bavlny pilkovými vyzrňovači a 15 % na válcových strojích.[8]

Pilkové vyzrňování[editovat | editovat zdroj]

Princip: Buben s pilkovým potahem vtahuje chomáče bavlny mezi drážky roštu. Drážky jsou užší než rozměry semen, takže z nich zoubky pilky strhávají vlákna, která jsou z nich pak sčesávána rotujícím kartáčem. Semena padají vlastní váhou pod stroj.

Schéma agregátu na vyzrňování a lisování balíků bavlny ze začátku 21. století

Standardní vyzrňovací zařízení pracují s výkonem cca 8 tun/hod., u agregátů ze začátku 21. století (v USA) se uvádí maximální výkon 15 tun/hod.

Válcové vyzrňování[editovat | editovat zdroj]

Válec potažený laminátem z 13 vrstev bavlněné tkaniny přivádí bavlnu k sadě nožů nastavené těsně k válci tak, že mezerou prochází jen vlákenný materiál a semena odpadávají z vnější strany nožů pod stroj. Materiál musí zpravidla probíhat strojem dvakrát, protože účinek jednoho vyzrňování je jen asi padesátiprocentní.

Vlákenný materiál je šetrně zpracován, po vyzrnění má však sklon ke stáčení do copánků.

Stroje pracují s maximálním výkonem 1000 kg/h, náklady na válcové vyzrňování jsou oproti pilkovému cca o 50 % vyšší.

Strojní zařízení[editovat | editovat zdroj]

Technické vybavení vyzrňovací stanice a technologie vyzrňování jsou závislé především na způsobu sklizně bavlny.

  • Zařízení k vyzrňování ručně česané bavlny (na začátku 21. století cca 70 % světové sklizně) vystačí s vyzrňovacím strojem (cotton gin podobné konstrukce jako je model stroje z 19. století na hořejším snímku) a s lisem na balíky s vyzrněnou bavlnou.
  • K vyzrňování bavlny ze strojní sklizně (vřetenové česače) je nutné vedle vlastního vyzrňovače několikastupňové zařízení (příp. agregát, jak naznačuje nákres vpravo dole) sestávající ze sušiček, rozvolňovacích/čisticích strojů na hrubé a jemné příměsi a (po vyzrnění) stroje na odstranění lehkých nečistot a nezralých vláken.[9]
  • Pro bavlnu sklízenou tzv. „loupacím“ strojem (stripper harvester) se musí použít navíc nejméně jeden stroj na předčištění (cca 36 % hrubých příměsí oproti 8 % s vřetenovým sběračem).[10]
  • Vyzrňování se má provádět při vlhkosti bavlny 6-8 %, teplota při sušení nemá přesáhnout 90 °C, balíky se lisují na hustotu 0,2-0,45 g/cm3.[11]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Vlákna vyzrněné bavlny před dalším zpracováním se označují jako surová bavlna.[2] Ve statistikách se udává množství surové bavlny obvykle počtem balíků nebo v metrických tunách.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ginning Process in Textile [online]. Textile Chapter, 2020 [cit. 2020-10-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-10-08. (anglicky) 
  2. Rohbaumwolle [online]. Bibliographisches Institut, 2020 [cit. 2020-10-05]. Dostupné online. (německy) 
  3. Cotton Bales [online]. eximpulse, 2016-11-26 [cit. 2020-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. REPORT FROM THE COMMISSION TO THE COUNCIL [online]. COMMISSION OF THE EUROPEAN COMMUNITIES, 1998-02-10 [cit. 2020-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Method for cultivating high-quality and high-lint land cotton variety [online]. Google Patents, 2016-09-28 [cit. 2020-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Seed-Fiber Ratio [online]. The Cotton Foundation, 2018 [cit. 2020-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Engineering and Ginning [online]. Journal of Cotton Science, 2013 [cit. 2020-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Harvesting and Ginning Cotton in the World [online]. ICAC Washington, 1997 [cit. 2020-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Spindle-picked UNR [online]. ICAC Washington, 2005-09-08 [cit. 2020-10-05]. Dostupné online. (anglicky20) 
  10. Stripper Harvester Preparation [online]. Cotton Incorporated, 2020 [cit. 2020-10-05]. Dostupné online. (anglicky20) 
  11. Cotton Ginning [online]. CSITC, 2010 [cit. 2020-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, ISBN 3-87150-848-9, str. 56-57

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]