Blues

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Blues
Původ ve stylechAfroamerická lidová hudba
Kulturní pozadí19. století-Jih USA
Typické nástrojeKytara - Klavír - Harmonika - Baskytara - Bicí - - Zpěv - Trubka - Pozoun
Všeobecná popularitaPostupy bluesových akordů a not jsou široce používány ve většině populárních hudebních stylech americké hudby 20. století; jednoduše vysoce vlivný žánr
Odvozené stylyjazz, R&B, rock
Podstyly
Classic female blues - Rock and roll/Country blues - Delta blues - Jazz blues - Jump blues - Piano blues - Boogie-woogie
Směs stylů
Blues-rock - Soul blues - Jazz blues
Regionální scény
African blues - Atlanta blues - British blues - Canadian blues - Chicago blues - Detroit blues - East Coast blues - Kansas City blues - Louisiana blues - Memphis blues - New Orleans blues - Piedmont blues - St. Louis blues - Swamp blues - Texas blues - West Coast blues
Jiná témata
Bluesová stupnice - Bluesová pentatonika
Taj Mahal Blues Trio

Blues [blůs] je hudební styl, který vznikl v afroamerické otrocké komunitě na jihu Spojených států, zhruba v 60. let 19. století.[1] Blues je světská hudba vycházející z náboženských gospelů a spirituálů a je velmi výrazně ovlivněno africkou hudbou (zejména kmene Igbo ze západní Afriky).[2] Na rozdíl od spirituálů byl v původním blues kladen hlavní důraz na sólový zpěv. Časté bylo používání modelu zvolání-odpověď. Sólový hlas byl později doprovázen hudebním nástrojem, velmi často kytarou. Slovo blues v angličtině vyjadřuje depresivní, smutný stav, což charakterizuje i mnoho bluesových skladeb. Často se však objevují i skladby s veselým, žertovným či sexuálním obsahem, nicméně patří k definičním vlastnostem žánru, že text vyjadřuje spíše pocity než vypráví příběh.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Roku 1908 je doloženo první vydání bluesové notace. Za otce blues je označován trumpetista William Christopher Handy, autor klasických skladeb jako The Memphis Blues nebo St. Louis Blues.[4] První autorskou bluesovou skladbou chráněnou autorským právem se roku 1912 stal píseň Dallas Blues Harta Wanda.[5] V první polovině 20. století vznikla řada subžánrů jako delta blues, boogie-woogie, jump blues apod., stejně tak originálních lokálních tradic, např. Chicago blues. Po druhé světové válce došlo k přechodu od akustického k elektrickému blues a k postupné otevírání bluesové hudby širšímu publiku, zejména bílým posluchačům. Legendou stylu se stal zejména kytarista B.B. King.[6] V 60. a 70. letech 20. století se vyvinula vlivná fúze zvaná blues rock, která spojovala bluesové styly s rockovou hudbou (Jimi Hendrix).[7] Blues bylo dlouho vnímáno jako "černošská rasová hudba", ale to se změnilo zejména rovněž v 60. letech. Nejslavnějšími bělošskými bluesmany se stali Stevie Ray Vaughan a Eric Clapton. Blues zůstávalo také dlouho americkou specialitou, ale nakonec se rozšířilo i do Evropy, do Británie ho přivedl Alexis Korner[8], na kontinent Ital Zucchero, českou podobu blues hledal například Vladimír Mišík.

Blues ovlivnilo vznik soulu, dalo rovněž základ jazzu, ragtimu, rock and rollu, rocku a dalším stylům západoevropské populární hudby, ovlivnilo i mnoho skladatelů vážné hudby a bylo nepřímým základem pro hip hop nebo pop music (zejména její větev zvanou R&B).

Forma[editovat | editovat zdroj]

Nejčastější a základní formou blues je dvanáctitaktová stále dokola opakovaná harmonická smyčka např. s následujícím složením:

Takt Harmonická funkce
1. – 4. Tónika
5. – 6. Subdominanta
7. – 8. Tónika
9. Dominanta
10. Subdominanta
11. Tónika
12. Dominanta

Příkladem jednoduchého bluesového doprovodu je následující posloupnost akordových značek:

Melodie[editovat | editovat zdroj]

Melodika vychází z bluesové pentatoniky, která je obvykle rozšiřována do některé z vícestupňových bluesových stupnic. Typická je nevyhraněnost mezi durovým a mollovým charakterem skladby – použití velké i malé tercie a velké i malé septimy (obzvláště častý je durový doprovod v kombinaci s mollovou melodickou linkou). Dalším charakteristickým tónem (jedním z tzv. blue notes) je zmenšená kvinta.

Rytmus[editovat | editovat zdroj]

Pro blues je typické čtyřčtvrťové členění taktu, kde je však každá čtvrtina dále členěna na dvanáctiny – jedná se o triolový rytmus s odlehčenou (nebo úplně vynechanou) druhou dvanáctinou v každé triole. Vzniká tím charakteristický „houpavý rytmus“, který lze přiblížit například jako opakování slabik „důba-důba-důba-důba“.

V melodii je s oblibou využíváno synkop a úmyslně nepřesného frázování, které se „nevejde“ do základního rytmu – tím je kromě harmonického napětí dosaženo také rytmického napětí mezi doprovodem a sólovou (zpěvnou) linkou.

Představitelé[editovat | editovat zdroj]

Bluesový kytarista Robert Cray

Čeští představitelé[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PEARLEY SR., Lamont. The Historical Roots of Blues Music. Black Perspectives [online]. African American Intellectual History Society, 9. 5. 2018 [cit. 2021-09-22]. Dostupné online. 
  2. WILSON, Charles Reagan; RAY, Celeste; THOMAS (JR.), James G. The New Encyclopedia of Southern Culture: Ethnicity. [s.l.]: University of North Carolina Press 296 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8078-5823-3. (anglicky) Google-Books-ID: pkt9NgAACAAJ. 
  3. Blues | Definition, Artists, History, Characteristics, Types, Songs, & Facts. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2021-09-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. William "W. C." Handy. Encyclopedia of Alabama [online]. [cit. 2020-06-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. DAVIS, Francis. The History Of The Blues: The Roots, The Music, The People. [s.l.]: Hachette Books 320 s. Dostupné online. ISBN 978-0-306-81296-5. (anglicky) Google-Books-ID: QLJ5swEACAAJ. 
  6. Zemřel král blues. Po vážné nemoci odešel B. B. King. iDNES.cz [online]. 2015-05-15 [cit. 2020-06-09]. Dostupné online. 
  7. HENDERSON, David. Jimi Hendrix Deep Within the Blues and Alive Onstage at Woodstock--25 Years after Death. African American Review. 1995, roč. 29, čís. 2, s. 213–216. Dostupné online [cit. 2021-09-22]. ISSN 1062-4783. DOI 10.2307/3042293. 
  8. LIFTON, Dave. The Day 'Founder of British Blues' Alexis Korner Died. Ultimate Classic Rock [online]. 1. 1. 2015 [cit. 2021-09-22]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]