Septima (hudba)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Septima (z lat. septimus – sedmý) je hudební interval mezi prvním a sedmým tónem diatonické stupnice, v rovnoměrně temperovaném ladění obsahuje buď deset půltónů (malá septima) nebo jedenáct půltónů (velká septima).

Malá septima[editovat | editovat zdroj]

Malá septima
Doplňkový intervalvelká sekunda
Velikost
Půltóny10
Čistý interval16:9
Centy
Rovnoměrně
temp. lad.
1000
Čisté ladění996

Malá septima se považuje za mírně disonantní interval, více disonantní než tercie nebo sexta, ale méně disonantní než velká septima nebo malá sekunda.

V čistém ladění má malá septima hodnotu 16:9 (přibližně 996 centů), ale může nabývat i jiných hodnot, např. 9:5 nebo 7:4.

V pythagorejském ladění má hodnotu 16:9.

Ve středotónovém ladění má hodnotu

V rovnoměrně temperovaném ladění má hodnotu 25/6:1 (přesně 1000 centů), je tedy o něco širší než v čistém ladění.

Velká septima[editovat | editovat zdroj]

Velká septima
Doplňkový intervalmalá sekunda
Velikost
Půltóny11
Čistý interval15:8
Centy
Rovnoměrně
temp. lad.
1100
Čisté ladění1088

Velká septima se spolu s malou sekundou považuje za nejdisonantnější interval.

V čistém ladění má velká septima hodnotu 15:8 (přibližně 1088 centů).

V pythagorejském ladění má hodnotu 243:128.

Ve středotónovém ladění má hodnotu

V rovnoměrně temperovaném ladění má hodnotu 211/12:1 (přesně 1100 centů), je tedy o něco širší než v čistém ladění.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]