Árjové
Árjové či Árijci je označení, které pro sebe používaly indoíránské kmeny, které přibližně v letech 1 500 – 800 př. n. l. osídlily dnešní Indii, Írán a přilehlé země. Toto slovo mohlo mít jak etnický tak sociální význam, nejsou však důkazy že by jej v etnickém smyslu používali Praindoevropané či jiní Indoevropané než Indoíránci.[1]: s. 266[2]
V Indii se tři první varny, tedy bráhmani, kšatrijové a vaišjové označovaly jako árjovské (árja), zatímco čtvrtá, tedy šúdrové, jako neárjovská (an-árja) Podle Jaana Puhvela toto rozdělení odkazuje na tmavší pleť (varna „barva“) domorodých obyvatel Indie.[3]
Etymologie[editovat | editovat zdroj]
Na základě lingvistické analýzy lze přepodkládat že se slovo árja, alespoň původně, používalo pro označení člena komunity jako protikladu cizince. Vychází z praindoevropského kořene *h4éros či *h4éryos „člen vlastní skupiny“.
Z kořene *h4éros vychází:
Z kořene *h4éyros vychází:
- sanskrtské árja „Árja“
- sansktské arjá „milý“
- avestánské airja „Árja“
- staroperské Arijánám „(země) Árjů, Írán“
- irské aire „svobodný, vznešený“ (nejisté)[1][3][4]
Árijská rasa[editovat | editovat zdroj]
V souvislosti s tímto označením Indoíránců se koncem 19. století vyvinulo v některých evropských zemích učení o nadřazenosti árijské rasy, jejíž příslušníci jsou předurčeni k tomu, aby ovládali ostatní, „méněcenné“ rasy a národy. Tato hypotetická árijská rasa přitom byla účelově ztotožněna s národy germánské jazykové skupiny (v této souvislosti také někdy označována jako germánská, nordická rasa) a byla proto propagována zejména v imperiální Británii (např. spisovatel Rudyard Kipling psal o údělu bílého muže) a později v nacistickém Německu se dokonce stala součástí státní ideologie.[5]
Existuje i teorie, která árijskou invazi na indický poloostrov považuje za koloniální konstrukt založený pouze na jazykové interpretaci Véd, argumentuje archeologickými nálezy (zvláště indicko-francouzským průzkumem pomocí družice SPOT[6]) a rozborem DNA.[7] V současné době je spíše názor takový, že opravdu k násilnému střetu mezi původními a novými obyvateli došlo a postupně se během 3000 let promísili.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b MALLORY, James Patrick; ADAMS, Douglas Quentin. The Oxford Introduction to Proto-Indo-European and the Proto-Indo-European World. Oxford: OUP Oxford, 2006. ISBN 978-0199296682. S. 266.
- ↑ Aryan [online]. [cit. 2018-01-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b PUHVEL, Jaan. Srovnávací mytologie. Praha: Lidové noviny, 1997. ISBN 80-7106-177-8. S. 61.
- ↑ STEWART, Sarah. Birth of the Persian Empire: The Idea of Iran. New York: I.B.Tauris, 2005. ISBN 978-1845110628. S. 106.
- ↑ Vídeňští vykladači světa Archivováno 8. 4. 2009 na Wayback Machine. Ukázka z knihy HAMANNOVÁ, Brigitte. Hitlerova Vídeň: diktátorova učednická léta. Praha, 1999.
- ↑ http://www.archaeologyonline.net/artifacts/aryan-harappan-myth.html
- ↑ Archivovaná kopie. lib.bioinfo.pl [online]. [cit. 2007-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-22.
