Árjové
Árjové či Árijci je označení, které pro sebe používaly indoíránské kmeny, které přibližně v letech 1 500 – 800 př. n. l. osídlily dnešní Indii, Írán a přilehlé země. Z tohoto výrazu je odvozeno označení obou velkých větví indoíránských jazyků: indoárijský a íránský. Toto slovo mohlo mít jak etnický, tak sociální význam. Nejsou však důkazy, že by jej v etnickém smyslu používali Praindoevropané či jiní Indoevropané než Indoíránci.[1]:s.266[2]
V Indii se tři první varny, tedy bráhmani, kšatrijové a vaišjové, označovaly jako árjovské (árja), zatímco čtvrtá, tedy šúdrové, jako neárjovská (an-árja). Podle Jaana Puhvela toto rozdělení odkazuje na tmavší pleť (varna „barva“) domorodých obyvatel Indie.[3]
Etymologie[editovat | editovat zdroj]
Na základě lingvistické analýzy lze předpokládat že se slovo árja, alespoň původně, používalo pro označení člena komunity jako protikladu cizince. *h4er „dát dohromady“, z kterého se vyvinulo *h4éros, později *h4éryos ve významu „člen něčí vlastní (etnické) skupiny, osoba stejného stavu, svobodný člověk“.[4]
Z kořene *h4éros vychází:[4]
- chetitské arā- „člen vlastní skupiny, osoba stejného stavu, společník, přítel“, z toho zase arāwa- „svobodný (od něčeho)“, arāwahh- „osvobodit“, arawanni- „svobodný, svobodný muž“
- lykijské arawa „svobodný (od něčeho)“ a arus „obyvatelé“)
Z kořene *h4éyros vychází védské:[4]
- Árja „Árja, následovník védského náboženství“
- arja „milý, příznivý, připojený (k něčemu), upřímný, zbožný“
- ari „připojený (k něčemu),věrný, upřímně zbožný“, přibližně též „příbuzný“[pozn. 1]
a v dalších jazycích:[4]
- avestánské airja „Árja, árjovský, íránský“
- staroperské arija „ Árja, árjovský“
- staroperské Arijánám „(země) Árjů, Írán“
- irské aire „svobodný člověk, šlechtic“ (nejisté)[1][3][5]
Kromě zmíněného výrazu Arijánám „Írán“ se v avestánštině objevuje také Airjánem vaédžah „prostor Árjů“ nebo Airjánám Kšathra „říše Árjů“, v středoperštině Erán véz nebo Erán Šahr. Původně toto slovo označovalo celé území obývané Íránci, nikoliv pouze dnešní Írán. Stejného původu je také starořecké označení Ariané – používané pro území mezi Persií a Indií. Velmi podobný výraz Aría byl používán pro území v okolí města Herát v dnešním Afghánistánu. Jako etnonymum je slovo árja použito například v nápisu perského krále Dáreia vládnoucího na přelomu 4. a 5. století př. n .l., který se označuje jako „Achajmenovec, Peršan, syn Peršana, Árja, árijského rodu.“.[6]
Árijská rasa[editovat | editovat zdroj]
V souvislosti s tímto označením Indoíránců se koncem 19. století vyvinulo v některých evropských zemích učení o nadřazenosti árijské rasy, jejíž příslušníci jsou předurčeni k tomu, aby ovládali ostatní, „méněcenné“ rasy a národy. Tato hypotetická árijská rasa přitom byla účelově ztotožněna s národy germánské jazykové skupiny (v této souvislosti také někdy označována jako germánská, nordická rasa) a byla proto propagována zejména v imperiální Británii (např. spisovatel Rudyard Kipling psal o údělu bílého muže) a později v nacistickém Německu se dokonce stala součástí státní ideologie.[7]
Existuje i teorie, která árijskou invazi na indický poloostrov považuje za koloniální konstrukt založený pouze na jazykové interpretaci Véd, argumentuje archeologickými nálezy (zvláště indicko-francouzským průzkumem pomocí družice SPOT[8]) a rozborem DNA.[9] V současné době je spíše názor takový, že opravdu k násilnému střetu mezi původními a novými obyvateli došlo a postupně se během 3000 let promísili.[zdroj?]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ve védském sanskrtu však existuje také homofonické arí- „nepřítel“.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b MALLORY, James Patrick; ADAMS, Douglas Quentin. The Oxford Introduction to Proto-Indo-European and the Proto-Indo-European World. Oxford: OUP Oxford, 2006. ISBN 978-0199296682. S. 32, 266.
- ↑ Aryan [online]. [cit. 2018-01-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b PUHVEL, Jaan. Srovnávací mytologie. Praha: Lidové noviny, 1997. ISBN 80-7106-177-8. S. 61.
- ↑ a b c d MALLORY, James; ADAMS, Douglas Quentin. Encyclopedia of Indo-European Culture. Abingdon: Routledge, 1997. Dostupné online. ISBN 978-1884964985. S. 213.
- ↑ STEWART, Sarah. Birth of the Persian Empire: The Idea of Iran. New York: I.B.Tauris, 2005. Dostupné online. ISBN 978-1845110628. S. 106.
- ↑ VOGELSANG, Willem. Dějiny Afghánistánu. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-3077-6. S. 62.
- ↑ Vídeňští vykladači světa Archivováno 8. 4. 2009 na Wayback Machine. Ukázka z knihy HAMANNOVÁ, Brigitte. Hitlerova Vídeň: diktátorova učednická léta. Praha, 1999.
- ↑ http://www.archaeologyonline.net/artifacts/aryan-harappan-myth.html
- ↑ Archivovaná kopie. lib.bioinfo.pl [online]. [cit. 2007-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-22.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Árjové na Wikimedia Commons
