Árjové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Indoevropské jazyky 500 př. n. l.

Árjové či Árijci je označení které pro sebe používaly indoíránské kmeny, který přibližně v letech 1 500 – 800 př. n. l. osídlili dnešní Indii, Írán a přilehlé země. Toto slovo mohlo mít jak etnický tak sociální význam, nejsou však důkazy že by jej v etnickém smyslu používali Praindoevropané či jiní Indoevropané než Indoíránci.[1]:266[2]

V Indii se tři první varny, tedy bráhmani, kšatrijové a vaišjové označovaly jako árjovské (árja), zatímco čtvrtá, tedy šúdrové, jako neárjovská (an-árja) Podle Jaana Puhvela toto rozdělení odkazuje na tmavší pleť (varna „barva“) domorodých obyvatel Indie.[3]

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Na základě lingvistické analýzy lze přepodkládat že se slovo árja, alespoň původně, pro označení člena komunity jako protikladu cizince. Vychází z praindoevropského kořene *h4éros či *h4éryos „člen vlastní skupiny“.

Z kořene *h4éros vychází:

  • chetitské arā „člen vlastní skupiny, osoba stejného stavu, přítel“
  • lykijské arus „obyvatelé“)

Z kořene *h4éyros vychází:

Árijská rasa[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Árijská rasa.

V souvislosti s tímto označením Indoíránců se koncem 19. století vyvinulo v některých evropských zemích učení o nadřazenosti árijské rasy, jejíž příslušníci jsou předurčeni k tomu, aby ovládali ostatní, „méněcenné“ rasy a národy. Tato hypotetická árijská rasa přitom byla účelově ztotožněna s národy germánské jazykové skupiny (v této souvislosti také někdy označována jako germánská, nordická rasa) a byla proto propagována zejména v imperiální Británii (např. spisovatel Rudyard Kipling psal o údělu bílého muže) a později v nacistickém Německu se dokonce stala součástí státní ideologie.[5]

Existuje i teorie, která árijskou invazi na indický poloostrov považuje za koloniální konstrukt založený pouze na jazykové interpretaci Véd, argumentuje archeologickými nálezy (zvláště indicko-francouzským průzkumem pomocí družice SPOT[6]) a rozborem DNA.[7] V současné době je spíše názor takový, že opravdu k násilnému střetu mezi původními a novými obyvateli došlo a postupně se během 3000 let promísili.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b MALLORY, James Patrick; ADAMS, Douglas Quentin. The Oxford Introduction to Proto-Indo-European and the Proto-Indo-European World. Oxford: OUP Oxford, 2006. ISBN 978-0199296682. S. 266. 
  2. Aryan [online]. [cit. 2018-01-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b PUHVEL, Jaan. Srovnávací mytologie. Praha: Lidové noviny, 1997. ISBN 80-7106-177-8. S. 61. 
  4. STEWART, Sarah. Birth of the Persian Empire: The Idea of Iran. New York: I.B.Tauris, 2005. ISBN 978-1845110628. S. 106. 
  5. Vídeňští vykladači světa. Ukázka z knihy HAMANNOVÁ, Brigitte. Hitlerova Vídeň: diktátorova učednická léta. Praha, 1999.
  6. http://www.archaeologyonline.net/artifacts/aryan-harappan-myth.html
  7. http://lib.bioinfo.pl/pmid:10574762

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]