Védské náboženství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Védské náboženství je označení pro soubor věrských představ a praktik Indoárijců v severní Indii přibližně v letech 1750500 př. n. l.,[1] pojmenovaný po jeho nejvýznamnějších textech – védech. Vyvinulo se z indoíránského náboženství a mělo významný vliv na hinduismus.

Toto náboženství je zachyceno ve čtyřech védech, které vznikli přibližně v období 1300800 př. n. l.[2] Jedná se o následující texty:

  • Rgvéda – sbírka chvalozpěvů, kterými kněz hótr vzýval bohy
  • Samavéd – sbírka nápěvů pro udgátra, které provázeli průběh oběti
  • Judžurvéd – sbírka liturgických strof a formulí pronášených hlavním obětníkem adhvarjou
  • Atharvéd – sbírka požehnání, kleteb a zaklínadel zajišťujících ochranu před zlem, zhoubu nepřátel a zdar veškerého úsilí

Přestože bylo písmo v árjské Indii známo od 8. století př. n. l. nebyly védy dlouho písemně zaznamenány a místo toho byly tradovány ústně, aby si kněží zachovali monopol na posvátné vědění.[3]

Mytologie[editovat | editovat zdroj]

Jan Filipský vykládá védské náboženství především jako kult předků a zbožštělých přírodních jevů.[4] Nejvýznamnější bohové jsou tito:

Tato božstva a i jiné nadpřirozené bytosti byla původně nazývána asurové. Později se toto pojmenování používalo pouze pro zlovolné bytosti,a bohové byli nazýváni dévové, z indoevropského kořene *deiwos „nebeský, zářící“.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MICHAELS, Axel. Hinduism. Past and present. Princeton, New Jersey : Princeton University Press, 2004. ISBN 978-0691089539. S. 32.  
  2. .ZBAVITEL, Dušan; MERHAUTOVÁ, Eliška; FILIPSKÝ, Jan; KŘÍŽKOVÁ, Hana. Bohové s lotosovýma očima. Praha : Vyšehrad, 1997. ISBN 80-7021-215-2. S. 70.  
  3. ZBAVITEL, Dušan; MERHAUTOVÁ, Eliška; FILIPSKÝ, Jan; KŘÍŽKOVÁ, Hana. Bohové s lotosovýma očima. Praha : Vyšehrad, 1997. ISBN 80-7021-215-2. S. 71.  
  4. ZBAVITEL, Dušan; MERHAUTOVÁ, Eliška; FILIPSKÝ, Jan; KŘÍŽKOVÁ, Hana. Bohové s lotosovýma očima. Praha : Vyšehrad, 1997. ISBN 80-7021-215-2. S. 72.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]